Lidé shání levné palivo
Ceny plynu sice vzrostou až za tři týdny, ale obchodníkům s konkurenčním uhlím
či dřevem rostou tržby už teď. "Meziroční nárůst odhaduji zhruba na pětinu,"
uvedl včera šéf Uhelných skladů z Ostrova nad Ohří Jaromír Kaucký. Rovněž Aneta
Vybíralová z Uhelných skladů Znojmo potvrzuje zvýšenou poptávku. "Začínáme mít
obavy, aby nám uhelné společnosti dovezly dost uhlí pro všechny zákazníky."
Uhelné společnosti jsou na "přeběhlíky" od dražšího plynu připravené. Uhlí prý
mají dost a na rozdíl od sedmnáctiprocentního zdražování plynu chystají výrazně
nižší růst cen. "Pro letošek předpokládáme nejvýše pětiprocentní zvýšení cen
tříděného paliva. Případnou zvýšenou poptávku můžeme spolehlivě pokrýt," uvedla
mluvčí Mostecké uhelné společnosti Liběna Novotná.
Klíčovým producentem hnědého uhlí pro domácnosti jsou Severočeské doly. Ročně
prodají okolo dvou miliónů tun tříděného paliva a patří jim zhruba 60procentní
podíl na trhu. Podle obchodního ředitele Jana Demjanoviče firma nebude do konce
roku měnit ceny paliva pro komunální vytápění. "Teprve tvoříme obchodní politiku
pro následující rok, nemohu uvádět konkrétní údaje. Cena tříděného paliva ale
určitě nevzroste víc než v jednotkách procent," poznamenal. Podobně reagovala
také mluvčí ostravského OKD Věra Breiová. "Letošní pětiprocentní meziroční
zdražení černého tříděného uhlí je konečné. Pro příští rok se budou ceny odvíjet
podle konkrétní poptávky."
Ve snaze vyhnout se stále dražšímu plynu však některé sociálně slabší rodiny
chtějí využít ještě levnější palivo, než je uhlí, například černouhelné kaly.
Ekologický dopad takového vytápění není pro ně důležitý. "Nejsem blázen, co je
mi po ovzduší, vrátím se ke kalům," říká muž z Kravař na Opavsku, jenž chce
zůstat v anonymitě. "Jsem už delší dobu bez práce, nebudu přece v zimě mrznout,
když mě černouhelné kaly vyjdou na třetinu," dodal.
Starosta Kravař Andreas Hahn míní, že to rozhodně nebude ojedinělý případ.
"Zdražení plynu začíná být pro řadu sociálně slabších rodin neúnosné. Takovou
politiku považuji za nepřiměřenou a ekologicky škodlivou. Stát by neměl
ustupovat diktátu monopolních prodejců energií," říká starosta.
Vyšší zájem o palivové dříví zaznamenaly rovněž Lesy České republiky. Jejich
mluvčí Lubomír Šálek potvrdil, že je to důsledek zdražování jiných ušlechtilých
paliv. Lidé, kteří si sami z lesa odvezou dřevo na topení, zaplatí za jeden
krychlový metr 100 až 200 korun. Lesákům zvýšený zájem vyhovuje, protože mají s
úklidem lesa méně práce, a chtějí proto udržet dosavadní atraktivní ceny.
"Nepočítáme se skokovým navyšováním cen," uvedl Šálek.
Podle statistik topí pevnými palivy zhruba pětina domácností, zejména pak na
venkově.
Ceny plynu sice vzrostou až za tři týdny, ale obchodníkům s konkurenčním uhlím či dřevem rostou tržby už teď. "Meziroční nárůst odhaduji zhruba na pětinu," uvedl včera šéf Uhelných skladů z Ostrova nad Ohří Jaromír Kaucký. Rovněž Aneta Vybíralová z Uhelných skladů Znojmo potvrzuje zvýšenou poptávku. "Začínáme mít obavy, aby nám uhelné společnosti dovezly dost uhlí pro všechny zákazníky."
Uhelné společnosti jsou na "přeběhlíky" od dražšího plynu připravené. Uhlí prý mají dost a na rozdíl od sedmnáctiprocentního zdražování plynu chystají výrazně nižší růst cen. "Pro letošek předpokládáme nejvýše pětiprocentní zvýšení cen tříděného paliva. Případnou zvýšenou poptávku můžeme spolehlivě pokrýt," uvedla mluvčí Mostecké uhelné společnosti Liběna Novotná.
Klíčovým producentem hnědého uhlí pro domácnosti jsou Severočeské doly. Ročně prodají okolo dvou miliónů tun tříděného paliva a patří jim zhruba 60procentní podíl na trhu. Podle obchodního ředitele Jana Demjanoviče firma nebude do konce roku měnit ceny paliva pro komunální vytápění. "Teprve tvoříme obchodní politiku pro následující rok, nemohu uvádět konkrétní údaje. Cena tříděného paliva ale určitě nevzroste víc než v jednotkách procent," poznamenal. Podobně reagovala také mluvčí ostravského OKD Věra Breiová. "Letošní pětiprocentní meziroční zdražení černého tříděného uhlí je konečné. Pro příští rok se budou ceny odvíjet podle konkrétní poptávky."
Ve snaze vyhnout se stále dražšímu plynu však některé sociálně slabší rodiny chtějí využít ještě levnější palivo, než je uhlí, například černouhelné kaly. Ekologický dopad takového vytápění není pro ně důležitý. "Nejsem blázen, co je mi po ovzduší, vrátím se ke kalům," říká muž z Kravař na Opavsku, jenž chce zůstat v anonymitě. "Jsem už delší dobu bez práce, nebudu přece v zimě mrznout, když mě černouhelné kaly vyjdou na třetinu," dodal.
Starosta Kravař Andreas Hahn míní, že to rozhodně nebude ojedinělý případ. "Zdražení plynu začíná být pro řadu sociálně slabších rodin neúnosné. Takovou politiku považuji za nepřiměřenou a ekologicky škodlivou. Stát by neměl ustupovat diktátu monopolních prodejců energií," říká starosta.
Vyšší zájem o palivové dříví zaznamenaly rovněž Lesy České republiky. Jejich mluvčí Lubomír Šálek potvrdil, že je to důsledek zdražování jiných ušlechtilých paliv. Lidé, kteří si sami z lesa odvezou dřevo na topení, zaplatí za jeden krychlový metr 100 až 200 korun. Lesákům zvýšený zájem vyhovuje, protože mají s úklidem lesa méně práce, a chtějí proto udržet dosavadní atraktivní ceny. "Nepočítáme se skokovým navyšováním cen," uvedl Šálek.
Podle statistik topí pevnými palivy zhruba pětina domácností, zejména pak na venkově.
Kolik stojí teplo
Roční náklady v korunách na vytápění staršího rodinného domku se spotřebou přibližně 90 GJ
Palivové dříví 7 397
Hnědé uhlí 17 237
Štěpka 25 200
Černé uhlí 27 627
Zemní plyn 24 291
Zemní plyn po zdražení 27 933
Elektřina akumulace 33 844
Koks 34 311
LTO 56 481
Propan 59 676
Zdroj: Ekowat
Uhelné společnosti jsou na "přeběhlíky" od dražšího plynu připravené. Uhlí prý mají dost a na rozdíl od sedmnáctiprocentního zdražování plynu chystají výrazně nižší růst cen. "Pro letošek předpokládáme nejvýše pětiprocentní zvýšení cen tříděného paliva. Případnou zvýšenou poptávku můžeme spolehlivě pokrýt," uvedla mluvčí Mostecké uhelné společnosti Liběna Novotná.
Klíčovým producentem hnědého uhlí pro domácnosti jsou Severočeské doly. Ročně prodají okolo dvou miliónů tun tříděného paliva a patří jim zhruba 60procentní podíl na trhu. Podle obchodního ředitele Jana Demjanoviče firma nebude do konce roku měnit ceny paliva pro komunální vytápění. "Teprve tvoříme obchodní politiku pro následující rok, nemohu uvádět konkrétní údaje. Cena tříděného paliva ale určitě nevzroste víc než v jednotkách procent," poznamenal. Podobně reagovala také mluvčí ostravského OKD Věra Breiová. "Letošní pětiprocentní meziroční zdražení černého tříděného uhlí je konečné. Pro příští rok se budou ceny odvíjet podle konkrétní poptávky."
Ve snaze vyhnout se stále dražšímu plynu však některé sociálně slabší rodiny chtějí využít ještě levnější palivo, než je uhlí, například černouhelné kaly. Ekologický dopad takového vytápění není pro ně důležitý. "Nejsem blázen, co je mi po ovzduší, vrátím se ke kalům," říká muž z Kravař na Opavsku, jenž chce zůstat v anonymitě. "Jsem už delší dobu bez práce, nebudu přece v zimě mrznout, když mě černouhelné kaly vyjdou na třetinu," dodal.
Starosta Kravař Andreas Hahn míní, že to rozhodně nebude ojedinělý případ. "Zdražení plynu začíná být pro řadu sociálně slabších rodin neúnosné. Takovou politiku považuji za nepřiměřenou a ekologicky škodlivou. Stát by neměl ustupovat diktátu monopolních prodejců energií," říká starosta.
Vyšší zájem o palivové dříví zaznamenaly rovněž Lesy České republiky. Jejich mluvčí Lubomír Šálek potvrdil, že je to důsledek zdražování jiných ušlechtilých paliv. Lidé, kteří si sami z lesa odvezou dřevo na topení, zaplatí za jeden krychlový metr 100 až 200 korun. Lesákům zvýšený zájem vyhovuje, protože mají s úklidem lesa méně práce, a chtějí proto udržet dosavadní atraktivní ceny. "Nepočítáme se skokovým navyšováním cen," uvedl Šálek.
Podle statistik topí pevnými palivy zhruba pětina domácností, zejména pak na venkově.
Kolik stojí teplo
Roční náklady v korunách na vytápění staršího rodinného domku se spotřebou přibližně 90 GJ
Palivové dříví 7 397
Hnědé uhlí 17 237
Štěpka 25 200
Černé uhlí 27 627
Zemní plyn 24 291
Zemní plyn po zdražení 27 933
Elektřina akumulace 33 844
Koks 34 311
LTO 56 481
Propan 59 676
Zdroj: Ekowat
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích