Drahá surovina nutí k hledání alternativ a šetření

Tvrzení, že nejlepší obranou před drahou ropou je drahá ropa, není protimluvem. Spotřebitelé, ať už jsou to státy, firmy nebo jednotlivci, se k hledání alternativ nebo k účinnému šetření se surovinou v dobách levné ropy nemají. To byl případ předchozích "ropných krizí" sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. V jejich pozadí byly čistě politické motivy a krize byly vyvolány prostým nedostatkem ropy na trhu.
Zvláštností této, popravdě řečeno, cenové krize je, že ropy není nedostatek. Ba v určitém slova smyslu je jí dokonce přebytek. V posledních dnech cena suroviny ze zdrojů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) dokonce klesá. V pozadí této abnormality jsou vyčerpané kapacity rafinérií či problémy s dopravou suroviny i koncových produktů.
Dopady jsou ale ještě vážnější, než byly v době předchozích krizí. Tehdy stačilo, aby po alespoň částečném uspořádání poměrů produkční země otevřely zdroje naplno. Tentokrát je zřejmé, že se trh prostým otočením ventilů, jak se to chystá udělat OPEC příští týden, tak rychle nezklidní.
V aktuální cenové explozi se setkává více faktorů. Následky hurikánu Katrina v USA, bezpečnostní rizika v řadě produkčních zemí. Je tu časový faktor příprav na zimu na severní polokouli, který z trhu odčerpává množství ropy. Ale to jsou faktory, o kterých se ví, že pominou nebo jsou řešitelné - byť ne krátkodobě.
Mnohem větší váhu má v nynější explozi cen to, že se do klubu "ropných ochmelků" tlačí další země. Jen Čína zvýšila loni dovoz ropy o 37 procent. V jejím stínu číhá Indie, druhá nejlidnatější země na světě. Jeden Ind se zatím dokáže spokojit s necelým barelem ropy za rok. Američan spotřebuje za rok 28 barelů. Že to tak nezůstane, je zřejmé.
Zatím celosvětová spotřeba roste v průměru o dvě procenta ročně. A to už je na hraně.
Akutní nedostatek ropy nehrozí. Ale bez ohledu na to, kolik nových ložisek se ještě podaří objevit, jsou zásoby konečné a náklady na těžbu se zvyšují a budou zvyšovat. A to se projeví v cenách.
V tom má vědomí, že ropa už nikdy nebude levná, funkci výzvy k hledání alternativ a šetření. A to ještě, když je ropy relativní dostatek. Je to surovina příliš cenná na to, aby se jen tak spalovala v motorech či v kotlích.
Cenová exploze tyto úvahy umocňuje. Francouzská vláda pohrozila ropným koncernům: pokud své mimořádné zisky neinvestují do hledání alternativ, zdaní je zvláštními odvody. Německý kancléř Gerhard Schröder důtklivě upozornil automobilky, aby na trh přiváděly automobily s úspornějšími motory. Evropská unie hodlá na příštím summitu G7 tlačit na Spojené státy, aby se věnovaly úsporám ropy a stavbě rafinérií.
Pravdou je, že alternativy se zdají být relativně vzdálené. Příznačné je, že to jsou právě největší ropné koncerny, které do výzkumu vkládají největší peníze. Jistě, lze poznamenat, že jde o hračičky a činnosti, kterými hodlají ropné koncerny získat alibi v časech drahé ropy. Kdo to tvrdí, ten se staví po bok takových veleduchů, jakým byl jistý člen Francouzské akademie, který svého času tvrdil, že letadla těžší než vzduch jsou nesmyslem. Či onoho ředitele pruského patentového úřadu, který v půlce devatenáctého století navrhl uzavření úřadu, protože "vše důležité už bylo vynalezeno".
Mezinárodní energetická agentura IEA předpokládá, že do roku 2050 se budou alternativní zdroje energie podílet na celkové spotřebě celou třetinou. Jde o to, že nejpozději kolem roku 2030 už zvyšování těžby nebude možné. V té době ovšem už bude globální hlad po energiích podstatně vyšší, než je tomu dnes.