zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Největší otesánek je jednoznačně stát

19.09.2005
Obecné
Největší otesánek je jednoznačně stát
Benzín můžeme nyní v průměru natankovat za 33,25 koruny za litr. Co se za touto cenou skrývá? Protože reálné ceny jsou většinou předmětem firemního tajemství, můžeme vycházet jen z těch, který byly dosaženy na světových burzách. Ty ovšem plně korelují s reálným obchodováním.
V první řadě je nákladem cena suroviny, z níž je benzín rafinován, tedy cena ropy. Konkrétní výše je vždy odvozena od kvality, vyvíjí se podobně jako nám známá burzovně obchodovaná ropa, jen může být o něco levnější nebo dražší. Nyní se pohybuje mezi osmi až deseti korunami za litr v závislosti na kvalitě. Cena benzinu Natural 95 obchodovaného na trhu Amsterodam, Rotterdam, Antverpy (ARA), který je indikátorem vývoje v celé Evropě, pak dosahuje 12 korun.
Podívejme se na náklady těžby ropy. Ty jsou samozřejmě daleko nižší. Neexistuje žádný průměr, kolik těžba stojí. Vždy významně záleží na lokalitě. Jsou naleziště, zejména pouštní, u nichž se náklady počítají do deseti dolarů za barel. Naopak těžba ropy na Sibiři či z moře je významně dražší. Do nákladů na těžbu je ale nutné započítat i příjmy státu, kde se ropa těží, například Rusko ji vybírá prostřednictvím exportní daně, a dále velmi vysoké investice do vyhledávání a otevírání nových nalezišť.

Cenu silně ovlivňují daně
Jednoznačně největším otesánkem je stát. Evropská unie pod pláštíkem ekologického chování skrývá výběr nekřesťansky vysokých daní, které pak pomáhají financovat přebujelé sociální programy. Aby si země nemohly daňově konkurovat, stanovila EU minimální sazby spotřební daně na 0,359 eura na litr benzínu.
Navíc je pro státy, jež nepřijaly euro za svou měnu, určen na základě směrnice Rady 2003/96/ES pro každý rok pevný kurs, který musí být k přepočtu na domácí měnu použit. Pro Česko je to pro rok 2005 kurs 31,618 koruny za euro. Současná spotřební daň činí 11,84 koruny na litr, minimální možný pokles je tak jen 50 haléřů. Ještě pořád jsme ale na tom dobře, například motoristé ve Velké Británii platí téměř 25 korun a Němci přes 20 korun. Proto je tam také benzín výrazně dražší, například v Británii stojí 44 korun, tedy téměř přesně o rozdíl daně více.
Proč je naopak v USA benzín tak levný? Kvůli nízkým daním. Federální daň činí pouhých 18 centů z galonu a průměrná státní daň dosahuje 23 centů. To je zhruba 2,60 koruny na litr v porovnání s našimi 10,84 koruny.
Spotřební daň je stanovena pevně a nemění se. Co se mění, je daň z přidané hodnoty. Ta u nás nyní činí 19 procent. S růstem maloobchodní ceny se tedy výběr zvyšuje: není proto pravda, že stát z vyšších cen benzínu nic nemá. Jestliže vezmeme aktuální velkoobchodní cenu benzínu ARA a připočteme k ní daň z přidané hodnoty, dostaneme cenu 14,20 koruny na litr. Připočtěme spotřební daň a daň z přidané hodnoty a dostaneme 28,30 koruny na litr.

Nenechte si poradit
Pak přicházejí na řadu přepravci a čerpací stanice. Rozdíl mezi uvedenou a konečnou prodejní cenou bývá někdy mylně nazýván jako zisk čerpacích stanic. Jedná se ale o příjem. Z těchto prostředků musí hradit platy zaměstnanců, ale především vysoké náklady na pořízení čerpací stanice a na udržování přísných ekologických standardů.
Doslova pytel se nyní roztrhl s různými "poradci". Kdokoliv si může prostřednictvím internetu například koupit text "Jak ušetřit peníze a snížit spotřebu!" za pouhých 19,95 dolaru. Nekoupil jsem si to a zřejmě jsem prohloupil. Ale dokážu si představit, že se jedná o rady typu: Nejezděte stylem brzda plyn, nejezděte se staženým okénkem, využívejte bicykl. No, nekupte to za ty peníze...
Autor je analytikem společnosti Colosseum
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí