zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

OSN bude silnější jen v trestání genocidy

20.09.2005
Ovzduší
OSN bude silnější jen v trestání genocidy
Až bude svět napříště řešit zločiny proti lidskosti, podobné nynějším násilnostem v súdánském regionu Dárfúr, mělo by být jednodušší zasáhnout v rámci OSN i na území suverénního státu.
Zklamání nad tím, že po velkolepém summitu vůdců, který skončil v pátek, zůstane OSN úplně stejná jako dříve, totiž platí s jednou výjimkou - poprvé v historii politici schválili deklaraci ustavující povinnost zabránit masovým krutostem, jaké se dříve objevily například ve Rwandě či na Balkáně.
"Vážení, budete nuceni zasáhnout, pokud se bude rozvíjet další Rwanda," upozornil poté shromážděné politiky generální tajemník OSN Kofi Annan.
I experti potvrzují, že pasáž o genocidě představuje výrazný posun v mezinárodním právu a tradici - vše, co se odehrávalo uvnitř hranic jedné země, totiž podle ní zůstávalo výlučnou záležitostí příslušného státu.
Změnit tento přístup se dlouho nedařilo. Kofi Annan se o to začal pokoušet poprvé už v roce 1999. Země, jako jsou Rusko nebo Čína, které mají problémy s dodržováním lidských práv na svém území, ale jako členové Rady bezpečnosti podobné deklarace vždy vetovaly. S odůvodněním, že by porušovaly zásadu státní suverenity.
V pátek ale dokument podepsali zástupci všech 191 zemí.

USA, Kuba a Zimbabwe
Problém s genocidou země naposledy řešily kvůli súdánskému Dárfúru. I když tehdejší ministr zahraničí USA Colin Powell prohlásil, že se v oblasti genocida odehrává, nenásledovala žádná protiakce. Ženevská konvence přitom nařizuje v takovém případě intervenovat.
"Nyní bude pro Radu bezpečnosti obtížnější odvrátit oči a nezasahovat," řekl listu Los Angeles Times Mark Schneider, viceprezident bruselské výzkumné organizace International Crisis Group. "Současně by měly vzniknout varovné systémy, aby se zabránilo konfliktu ještě předtím, než bude vyžadovat ozbrojený zásah."
Odpovědnost ochránit obyvatele státu před genocidou, etnickými čistkami či zločinům proti lidskosti, i když je páchá jejich vlastní vláda, schválily v pátek všechny státy dokonce jednomyslně.
Nakonec ale návrh neprošel v tak tvrdé formě, jak ho diplomaté formulovali v původním textu.
Zatímco autoritářské režimy odmítaly dohodu vůbec, politikům ve Washingtonu vadila formulace, že státy mají obecně "povinnost" zasáhnout proti genocidě. Tuto pasáž nahradilo měkčí konstatování, že země "jsou připraveny ke kolektivní akci ... na základě posouzení případ od případu".
"I když to není obvyklé, prezident Bush tentokrát nalezl společnou řeč s Kubou, Zimbabwe, Íránem, Sýrií a Venezuelou," kritizoval prezidenta v komentáři deník New York Times. "I tak je ale dokument nanejvýš důležitý."
Dohodu prosazovala i Rwanda, kde při genocidě v roce 1994 zemřelo během sta dnů téměř milión lidí. Nová doktrína je považována za symbolickou odpověď OSN na tragédii, které neuměla zabránit.
"Pokud se něco takového odehraje znovu, OSN se už nebude zdržovat zdlouhavým diskusemi o legálnosti zásahu," slibuje si kanadský premiér Paul Martin, jehož země návrh vypracovala.

Nevyřešené spory
Zbývá však ještě několik důležitých otázek, které musí vlády vyřešit. Například upřesnit, v jakém okamžiku bude svět oprávněn zasáhnout a kdo o tom rozhodne. Zvýšit akceschopnost Rady bezpečnosti jejím rozšířením či zrušením práva veta se totiž politikům na summitu nepodařilo.
V této a mnoha dalších oblastech nepřinesl summit, pořádaný k šedesátému výročí vzniku světové organizace, žádná nová řešení.
V sobotu tento fakt kritizovala i americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová, když poprvé vystoupila před Valným shromážděním OSN. "Čas reformovat Spojené národy je právě teď," uvedla s tím, že světová organizace potřebuje výraznější modernizaci.

Neúspěchy summitu
politici se nedohodli na společné definici terorismu, pouze konstatovali, že do roka by měla být přijata široká konvence proti terorismu
starý závazek, věnovat do roku 2015 na rozvojovou pomoc 0,7 procenta HDP, už není v závěrečném dokumentu znovu požadován
chybějí konkrétní závěry k reformě Komise OSN pro lidská práva
dokument neuvádí ani žádný časový plán rozšíření Rady bezpečnosti a omezuje se pouze na výzvu k "brzké reformě" tohoto orgánu
Kjótský protokol o ochraně klimatu je zmíněn pouze okrajově
není zmíněna podpora Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC)
zásada nešíření jaderných zbraní se v dokumentu vůbec neobjevuje a atomové mocnosti nemusely přislíbit žádné odzbrojovací kroky

Před Valným shromážděním OSN v sobotu poprvé vystoupila i americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. Světová organizace podle ní potřebuje výraznější reformy, než jaké schválil summit.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
21
8. 2017
21-25.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
MŽP ČR
22
8. 2017
22.8.2017 - Seminář, školení
Praha
SW CASEC
22
8. 2017
22.8.2017 - Seminář, školení
Mladá Boleslav
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí