Čtvrtek, 28. března 2024

Bouře v teoriích o ničivém vichru

Bouře v teoriích o ničivém vichru
Hurikány způsobují stále větší škody, vypočítávají pojišťovny. Jejich síla se celkově zvyšuje, dodávají meteorologové. Proč tomu tak je? Nad tím vědci krčí rameny a říkají - děje se něco nedobrého. Příčinou může být oteplování planety, jenže mechanismu příliš nerozumíme.
AUTOR: Josef Tuček
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Základní východiska jsou docela jednoduchá. V zemské atmosféře přibývá takzvaných skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého, který vzniká spalováním ropy, uhlí a také zemního plynu. Je to daň za průmyslový rozvoj a světu se zatím nedaří se jí vyhnout.
Sluneční paprsky těmito plyny procházejí a dopadají na zemský povrch. Tam se mění v teplo, které však skleníkové plyny pod sebou zadrží jako pod pokličkou.
Do vesmíru tedy unikne tepla méně, a Země se proto ohřívá více než v minulosti. Průměrná teplota zemského povrchu se ve 20. století zvýšila o 0,6 stupně Celsia, v Evropě dokonce o jeden stupeň, konstatují vědci pracující pod patronací Organizace spojených národů.
Elementární fyzika k tomu dodává - tepelná energie, kterou pohlcuje zemská atmosféra, se samozřejmě nemůže nikde ztratit. Musí se tedy někde projevit. Mimo jiné tím, že rozhýbává masy vzduchu nad oceány a vede ke vzniku hurikánů - neboli odborně řečeno tropických cyklón.
Zprávy o škodách způsobených hurikány jako by tomu nasvědčovaly. Jenže ve skutečnosti je vše o něco složitější. Ve hře je ještě nějaký další, zatím tajemný fyzikální mechanismus.

Smůla v Americe
Přišel na to Peter Webster z Technologického institutu v Georgii se svými kolegy. Své poznatky popsali v časopise Science.
Tropické cyklóny vznikají nad mořem o teplotě alespoň 27 stupňů Celsia. Dalo by se čekat, že když se oceány oteplují, vytvoří se nad nimi více cyklón. Ale není to úplná pravda.
Webster se soustředil na šest oblastí, kde se cyklóny vyskytují: severní Atlantik, západní část Tichého oceánu, východní Tichý oceán, jihozápadní Tichý oceán, severní část Indického oceánu a jižní část Indického oceánu. Vzal v úvahu údaje z meteorologických družic od roku 1970 - z dřívější doby použitelná data nejsou.
Celkově za tu dobu vzrostla teplota těchto částí oceánů asi o půl stupně Celsia - s výjimkou jihozápadního Pacifiku, kde změna teploty nebyla statisticky významná.
A teď přichází první překvapení. Množství vzniklých tropických cyklón a délka jejich trvání se neměnily, až na jedinou výjimku. Tou je oblast severního Atlantiku. Tam vzniká hurikánů více a také déle trvají, což je nakonec poznat i z počtu zpráv o hurikánech pustošících státy v Karibském moři a jih a jihovýchod Spojených států.
Proč tedy hurikánů přibylo právě tam, když i jiné oceánské oblasti se oteplovaly? To vědci nevědí.

Ničivá síla roste
Dalším poznatkem Websterova týmu bylo, že se zvyšuje síla tropických cyklón. Meteorologové je dělí podle intenzity do pěti kategorií. Výzkumníci zjistili, že v období od roku 1970 do dneška se přímočaře snižoval podíl nejslabších hurikánů z první kategorie. Na začátku sledovaného období tvořily téměř polovinu všech ničivých cyklón, na konci už méně než třetinu.
Hurikány kategorie 2 a 3 se "držely na svém" a jejich zastoupení kolísalo mezi 30 a 40 procenty tropických cyklón. Zato nejničivější hurikány čtvrté a páté kategorie plynule nabývaly na četnosti - začaly na necelé pětině a skončily na více než třetinovém podílu všech cyklón. Opět to na první pohled vypadá logicky; vysvětlením by přece mohlo být, že tyto ničivé vichry nabírají sílu z tepelné energie, kterou sílící skleníkový efekt zadržuje v zemské atmosféře.
A nyní druhé překvapení: vědci konstatovali, že intenzita hurikánů vzrostla ve všech šesti sledovaných oblastech. Tedy i v jihozápadní části Tichého oceánu, kde se přece teplota mořské vody výrazněji nezvýšila! A nejen to - právě tato oblast se dokonce dostala na druhé místo v růstu intenzity vichrů (hned za hurikány ničící jih USA a Karibik).

Jak je to vůbec možné?
Experti přiznávají, že to nedokážou vysvětlit. Nezavrhují vliv globálního oteplování a narůstání tepelné energie v zemském ovzduší. Dodávají však, že dění v atmosféře je složitější, než aby mu už dokázali zcela porozumět. A to není dobrá zpráva. S počasím se děje cosi špatného, výsledkem jsou ničivější cyklóny. Ale lidé nevědí, jak tyto změny probíhají a co ještě mohou způsobit.

Jak vzniká tropická cyklóna
Meteorologové tomuto vichru říkají tropická cyklóna. Název hurikán se používá zejména v Atlantském oceánu, v jihovýchodní Asii nese pojmenování tajfun, v Austrálii a Indii cyklón. Vzniká nad tropickými či subtropickými vodami oceánu o teplotě alespoň 27 stupňů Celsia, kde jí v nabírání na intenzitě nebrání žádné terénní útvary jako na pevnině. Tvoří ji velké množství bouřek a vítr se v ní rychle točí ve spirále.
Uvnitř hurikánu sice vítr víří rychlostí až ke dvěma stům kilometrů za hodinu, avšak celý hurikán se obvykle posunuje kupředu rychlostí pouhých patnáct až třicet kilometrů v hodině, jen výjimečně bývá rychlejší. Největší zkázu způsobuje v okolí svého jádra, které obvykle mívá velikost kolem čtyřiceti kilometrů. Po dosažení pevniny ztrácí postupně na intenzitě, protože přichází o zdroj energie z teplého moře a rozbíjí se o překážky v terénu. Hurikánová sezóna v Atlantiku trvá od června do listopadu; největší hurikány se objevují mezi srpnem a říjnem.

Hurikán není tornádo
Laici si tyto katastrofické větry někdy pletou, je však mezi nimi významný rozdíl. Hurikán (či tropická cyklóna) vzniká vždy nad oceánem a je mnohonásobně rozlehlejší i ničivější než tornádo. Tomu se v meteorologické terminologii říká velká tromba. Tornádo obvykle vzniká v nestabilním horkém a vlhkém vzduchu nad mořem, ale i nad pevninou. Má svislou či šikmou osou vířivé rotace, připomínající obrovskou nálevku. Tornáda se vyskytují především v USA v povodí řeky Mississippi, méně často v Indii, Bangladéši, jižní Africe, Argentině a Austrálii; tornáda menšího rozsahu se objevují i v Evropě.
Zdroj:Věda a zdraví
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů