Pátek, 29. března 2024

Přírodní katastrofy mají největší dopad na rozvojový svět

Přírodní katastrofy mají největší dopad na rozvojový svět

Hurikány, zemětřesení, sesuvy půdy... Ve světě se odehrává spousta neštěstí způsobených přírodou. Experti vyhodnocovali, kde tyto katastrofy nejvíce ohrožují lidi na životě a také kde mohou napáchat nejhorší ekonomické škody. V Česku to naštěstí není.

Studii s názvem "Ohniska přírodních katastrof - globální analýza rizika" připravili vědci z Columbijské univerzity v USA, Světové banky, norského Geotechnického ústavu a dalších institucí. Zaměřili se v ní na šest nejhorších druhů přírodních katastrof - na sucha, záplavy, cyklóny (neboli hurikány), zemětřesení, výbuchy sopek a sesuvy půdy.
Experti vzali v úvahu pravděpodobnost jejich vzniku v dané zemi a oblasti, ale pak přihlédli ještě k dalším ukazatelům. Jak hustě je ohrožené území zalidněno? Leží v něm významné průmyslové podniky nebo zemědělská pole? Jaká část hrubého domácího produktu v rizikovém území vzniká?
Výsledkem bylo konstatování, že 3,4 miliardy lidí, tedy více než polovina světové populace, žije v oblastech, kde jejich život může ovlivnit nejméně jeden druh přírodní katastrofy.

Neradostný Tchaj-wan
Úplně nejhůře dopadl Tchaj-wan. 99,1 procenta obyvatel tohoto ostrova žije v riziku, že zemře při velké přírodní katastrofě. Stejně tak je zdejší hospodářství vysoce ohroženo možnými ekonomickými ztrátami způsobenými přírodní pohromou.
Jinak je ovšem Tchaj-wan jedinou vyspělou zemí zařazenou do nejrizikovější kategorie. Více než 90 procent obyvatel ohrožených na životě rozsáhlou živelní katastrofou mají dále Bangladéš, Nepál, Dominikánská republika, Burundi, Haiti, Malawi, Salvador a Honduras.
"Oproti tomu Česká republika je poměrně bezpečným územím," sdělil Hospodářským novinám Robert Chen z Columbijské univerzity. "V seznamu zemí, jejichž obyvatele ohrožují velké přírodní katastrofy na životě, zaujímá Česká republika až 152. místo."
Robert Chen zdůraznil, že jejich rizikový žebříček je zaměřen na velká nebezpečí, a už méně odráží hrozby menšího rozsahu, které ovlivňují životy malého počtu osob a způsobují ekonomické škody nižšího rozsahu.
Česko je ze šesti sledovaných katastrof ohroženo jen povodněmi. "Území, jehož se to týká, zahrnuje asi sedm procent rozlohy státu a žije na něm asi 30 procent obyvatel," dodal Chen. "To je tak zhruba podobné jako například v Bělorusku, Rakousku, Portugalsku či Egyptě."

Past chudoby
Rovněž více než třetina obyvatel Spojených států obývá oblasti ohrožené velkými přírodními katastrofami. V tomto případě to jsou především hurikány, zemětřesení a záplavy.
V bohaté nadílce televizních i novinových informací však zaniká fakt, že navzdory individuálním tragédiím, které řádění živlů lidem způsobí, i navzdory obrovským materiálním škodám, se celkově USA s pohromami dokážou vyrovnat. Podobně jako další vyspělé země jsou schopny s většími či menšími obtížemi následky živelní pohromy zahladit, aniž by při tom zkolabovala ekonomika státu.
Nejhůře jsou na tom rozvojové země, pro něž je kombinace ztrát na životech a materiálních škod nejničivější. "Mnohé z nich se pohybují v začarovaném kruhu, v němž se každých několik let střídá pohroma a napravování jejích následků," konstatoval jeden z autorů studie Maxx Dilley. "Tyto státy však nejsou schopny se z toho vymanit a dosáhnout udržitelného rozvoje," dodal.
Na přípravě studie se podílel i ústav známého ekonoma Jeffreyho Sachse na Columbijské univerzitě. "Nepříznivé geografické podmínky zvyšují finanční náklady na ochranu a udržení zemědělství, dopravních systémů a lidského zdraví," uvedl Sachs. Na to ovšem státy polapené v pasti chudoby nemají.
Studie tedy doporučuje, aby vyspělé státy nechápaly přírodní katastrofy jen jako humanitární problém, při němž rozvojovým zemím vypomohou dodávkami léků a potravin. Ohrožené země potřebují finanční i technickou pomoc už při prevenci budoucích škod. Tedy například při přípravě územních plánů, které neumožní stavět města a továrny na nejvíce ohrožených místech, nebo při výstavbě odolnějších budov.
O hurikánech a záhadách kolem jejich vzniku pojednává článek na následující straně

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů