zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vláda prodá doly ČEZ za 9 miliard

03.10.2005
Obecné
Vláda prodá doly ČEZ za 9 miliard
Vláda včera po dvou letech usilování prodala majoritní podíl v Severočeských dolech Chomutov. ČEZ, se kterým vyjednávala jako s exkluzívním kupcem, zaplatí 9,046 miliardy korun.
Suma, kterou šéf energetického koncernu Martin Roman avizoval jako "překvapení", je nakonec právě uprostřed odhadů odborníků - ti předpokládali cenu osm až deset miliard. Cena je také o víc než dvě miliardy vyšší, než byla původně nejvyšší nabídka v neúspěšné soutěži z roku 2003.
O spojení ČEZ a Severočeských dolů usiloval už předloni tehdejší ředitel ČEZ Jaroslav Míl - a právě to uváděli vládní politici jako podstatný důvod jeho odvolání.
Pokud schválí transakci antimonopolní úřad a Evropská komise, bude mít ČEZ, který už má v dolech víc než třetinový podíl, 93 procent akcií. To mu umožní zbylé akcionáře, mezi nimiž je i 13 obcí a měst, vyvlastnit.
Je ale také možné, že antimonopolní úřad požádá ČEZ o vyšší nabídku, která by měla odvrátit případné pochybnosti o státní podpoře. (Šéf antimonopolního úřadu Martin Pecina dřív působil v dozorčí radě ČEZ.)
Vláda včera k ceně za Severočeské doly "připočítala" i víc než 2,3 miliardy, které stát od firmy v minulých dvou letech získal na dividendách. Celkově tak inkasuje přes 11 miliard. Tedy sumu, kterou za doly letos nabídla Penta Investments. Její mluvčí řekla, že firma postup vlády podrobí právní analýze a pak se rozhodne, jestli její advokáti privatizaci zpochybní.
ČEZ, ovládaný ze dvou třetin státem, odebírá většinu své potřeby uhlí právě ze Severočeských dolů. Má s nimi smlouvu o dodávkách až do roku 2040 (na Dolech Nástup Tušimice), respektive 2052 (na Dolech Bílina). Proč se i tak snažil doly koupit? "Pokud by stát svůj majoritní podíl prodal jinému investorovi, nemusely by tyto smlouvy třeba platit. Mohlo by se stát, že by je majitel nedodržel nebo usiloval o jejich změnu," zdůvodnil to Martin Roman.
ČEZ jako majitel Severočeských dolů bude usilovat, aby se prolomily ekologické limity těžby, přijaté za Pithartovy vlády v roce 1991. "Ano, budeme mít o to zájem," potvrdil mluvčí Ladislav Kříž.
Firma mimo jiné plánuje, že za desítky miliard korun obnoví elektrárny Tušimice a Prunéřov a postaví novou elektrárnu v Ledvicích, přičemž uhlí by měly dodávat právě Severočeské doly. Pokud by vláda limity zachovala, elektrárna Ledvice by nejspíš musela mít menší než plánovaný výkon 660 megawattů; a tím by se ČEZ méně vyplácela.
U Dolu Bílina je "pod čarou" na 120 miliónů tun kvalitního uhlí. Severočeské doly by tu ovšem mohly těžit, aniž by se musely bourat další obce. "Nejsou tu žádné vesnice nebo liniové stavby," říká obchodní šéf dolů Jan Demjanovič.
"Pád územních limitů by zvýšil cenu podniku o miliardy," soudí Radko Pavlovec, zmocněnec hornorakouské vlády pro energetiku a známý odpůrce Temelína.
Podle ministra průmyslu Milana Urbana vychází cena nabídnutá ČEZ z ocenění znalcem, kterého určil soud. Za akcii tak firma zaplatí 1785 korun. Smlouva mezi ČEZ a státem má přitom stanovit objem těžby na patnáct let a počet zaměstnanců do roku 2015. Teď jich je 4900, nemá jich být méně než 4385. V příštích deseti letech ČEZ nebude smět akcie dolů prodat či převést výkon akcionářských práv.
Obchod s doly asi dál zvýší hodnotu ČEZ, jehož akcie v posledních měsících na burze jen kvetou.
Ratingová agentura Moody's navíc včera - ještě před tím, než vláda oznámila své rozhodnutí - podruhé zlepšila skupině ČEZ dlouhodobý rating finanční síly. Z dosavadního stupně A3 skupinu přeřadila do kategorie A2.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí