Radní řekli ne recyklaci pryžového odpadu z EU ve městě
Ústí nad Labem - Ústečtí městští radní včera jednomyslně odmítli výstavbu linky na recyklaci pryžového odpadu z Evropské unie ve městě.
Linku s roční kapacitou 20 000 tun odpadu, který vzniká při výrobě pneumatik před jejich vulkanizací, chce v Neštěmicích postavit za několik milionů korun firma GumTec, s. r. o., z Opočna na Rychnovsku.
Provoz by podle radních mohl zhoršit životní prostředí v Neštěmicích. "Domníváme se, že drtící linka by mohla být hlučná a skutečně zhoršit kvalitu života v této oblasti," řekl náměstek ústeckého primátora Tomáš Jelínek. Jeden ze společníků firmy Petr Klug uvedl, že firma ještě oficiálně o rozhodnutí městské rady neví. "Vyjádříme se až po jeho obdržení, " řekl Klug.
Z obchodního rejstříku vyplývá, že firma GumTec, která vznikla v roce 2003, má základní kapitál 200 000 korun. Klug již dříve řekl, že linka bude zpracovávat odpad z EU, zejména z Německa a Polska. Potřebné miliony korun na instalaci linky podle něj dodají tři němečtí společníci firmy, kteří také přišli s nápadem recyklovat pryžový odpad právě v Ústí nad Labem. Předmětem podnikání opočenské společnosti je velkoobchod, specializovaný maloobchod a realitní činnost.
Záměr se nelíbí řadě neštěmických obyvatel. Areál Tonasa Neštěmice, kde by recyklační linka měla stát, je podle nich velmi blízko obytné zástavbě. Lidé mají obavu ze zhoršení životního prostředí v bezprostřední blízkosti svých domovů kvůli dalšímu nárůstu automobilové dopravy a provozu linky.
Již v roce 2002 chtěla v areálu Tonasa vybudovat norská firma Aluminium Recycling Norway AS provoz na výrobu hliníku. Její záměr podporovalo i město. Místní ale tak dlouho protestovali, až se jim podařilo výstavbě hliníkárny zabránit. Podle Kluga se ale obyvatelé Neštěmic nemají čeho obávat.
Do konce tohoto týdne se veřejnost může se záměrem recyklace pryžového odpadu v neštěmickém Tonasu seznámit v úředních hodinách na odboru životního prostředí ústeckého magistrátu. Současně tam může odevzdat své připomínky.
Nahlédnutím do projektu jsme zjistili, že z 20 000 tun odpadu oddělí linka zhruba 5 600 tun ocelového lana, 2 600 tun gumového granulátu a 800 tun textilu. "Guma se vrátí do výroby, kov půjde do sběru a textil se někde spálí, popřípadě nabídne někomu jinému k využití," uvedl Klug. Linka by měla vytvořit 20 pracovních míst.