Vláda chce přísnější režim pro pumpy

Omezení provozu mobilních čerpacích stanic, přesná evidence pump, dovezeného, vyrobeného a prodaného množství pohonných hmot. To vše by měl přinést zákon o pohonných hmotách, jehož návrh včera odsouhlasila vláda. Pokud norma projde včas i Parlamentem, budou od příštího roku platit v Česku jednotná pravidla pro provoz čerpacích stanic.
Ministerstvo průmyslu a obchodu jako předkladatel sice konzultovalo znění s některými profesními organizacemi, konečnou podobu návrhu po připomínkování v Legislativní radě vlády však odmítlo zveřejnit. "Přínosem tohoto zákona je především zajištění bezpečného provozu čerpacích stanic, který nebude ohrožovat životy, zdraví ani životní prostředí. Zároveň se tak vypořádáváme s přísnou evropskou legislativou," oznámil včera ministr průmyslu a obchodu Milan Urban.
Návrh přebírá z některých předchozích zákonů - například zákonu o pozemních komunikacích - části pravidel, zejména, co se týká kritérií kvality, složení a definice jednotlivých druhů pohonných hmot. Nově ale zavádí povinnou evidenci všech pump a podle požadavku Evropské unie i dovezeného, vyrobeného a hlavně prodaného množství. Tedy citlivá data, která u nás firmy s ohledem na konkurenci většinou nezveřejňují. "Zákon podporujeme, ale doufáme, že ministerstvo takto získané údaje dokáže zabezpečit. Evidence nemůže být v žádném případě veřejná," reagovala například Lenka Svobodová, mluvčí firmy Benzina, která je počtem čerpacích stanic zatím jedničkou na trhu.
"Jde hlavně o to, že tu bude přehled o maloobchodním trhu, bude jasný přesný podíl firem na trhu. Ostatně v Evropě u řady společností není tento údaj tajený," oponuje generální sekretář České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) Miloš Podrazil.
Dodnes nikdo ani přesně neví, kolik čerpacích stanic u nás funguje. Zatímco údaje ČAPPO uvádějí zhruba 2200 pump, statistika MPO necelé dva tisíce a některé zdroje hovoří až o třech tisících. Mimo statistiky jsou především desítky až stovky nádvorních a možná i z hlediska bezpečnosti a daňových kontrol nevhodných areálových stanic, ale i přesně neurčený počet mobilních pump.
Podle šéfa Společenství čerpacích stanic Ivana Indráčka je tak důležité, aby k vytvořené databázi měly přístup i kontrolní orgány včetně České obchodní inspekce. "O mnoha stanicích ČOI dnes ani neví. Těžko je pak může kontrolovat," říká Indráček
Spory ale vyvolává pátý paragraf zákona, umožňující obcím za splnění určitých kritérií schválit provoz mobilní pumpy, tedy bez kolaudace a stavebního řízení. Indráček i tajemník České asociace LPG Alexander Svoboda tvrdí, že takovouto pravomoc starostové v žádném případě nemají dostat a je třeba udělat vše, aby tato možnost ze zákona zmizela. "Stát musí jednoznačně zakázat prodej benzínu z mobilních pump stejně jako před časem zakázal prodávat cigarety a tvrdý alkohol v pochybných tržnicích," reagoval včera Indráček.
I provozovatelé a výrobci mobilních pump protestují, také oni budou lobbovat u poslanců, dokonce už zvažují ústavní stížnost a vyčíslují škody, které jim zákon v této podobě údajně způsobí. Podmínky pro udělení souhlasu jsou totiž pro většinu z nich těžko splnitelné. Jde především o povinnou přítomnost obsluhy, přívod pitné a teplé vody či záchytnou jímku o objemu stejném, jako je skladovací cisterna. "To jsou likvidační podmínky. Podnikatelům, kteří nemají milióny na stavbu či koupi pevné pumpy, se tak brání v pořízení mobilních lacinějších stanic," reagoval včera Petr Kopřiva, někdejší provozovatel mobilní stanice a nynější místopředseda Svazu na ochranu práv spotřebitelů a rozvoje podnikání.