Pátek, 19. dubna 2024

Stroje na Žďársku berou práci lesákům

Stroje na Žďársku berou práci lesákům

Klasičtí dřevorubci jsou na vymření. Těžební stroje už pronikly i do chráněné krajinné oblasti Ždárské vrchy. Místní sledují šestnáctitunové monstrum se smíšenými pocity. Majitelé lesů a odběratelé cenné suroviny si takzvaný harvester pochvalují. Stroj má však nedostatky, dřevorubcům bere práci a nic ho nezastaví.

Problémy nastávají zvlášť za deště. Stroj pak za sebou zanechává v rozmoklé lesní půdě nepřehlédnutelné stopy. " Za deště bychom těžbu prováděnou klasickým způsobem pozastavili, jenže majitel tohoto stroje si nemůže prostoje dovolit," poznamenal Miroslav Matoušek, šéf polesí Hamry nad Sázavou. " Potom tato technologie může způsobit podstatně větší škody na porostu," dodává. Majitelem harvesteru v hodnotě patnácti milionů korun je externí firma, kterou si lesní hospodářství Radslava Kinského na probírku lesního porostu najalo.

Řidiči harvesteru se střídají ve dvou směnách, často stroj pracuje čtyřiadvacet hodin denně. " Při práci v noci bezpochyby dochází k rušení zvířat," uvedl Jan Staněk ze správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Zvířata jsou potom nucena se z oblasti stáhnout. Takový způsob těžby není například ve skandinávských zemích obvyklý. " Dělníci tam pracují jenom osm hodin denně. Důvodem je skutečnost, že tam pracuje mnohem více těchto strojů. My toho musíme zvládnou několikanásobně více za stejnou dobu," řekl zkušený řidič harvesteru Aleš Havlák, který přijel do zdejších lesů pracovat.

Pokud by se však nenaučil stroj ovládat, byl by bez práce. Dřív se živil jako obyčejný lesní dělník. Většina z nich si už kvůli harvesterům musela najít jinou obživu, výkonné konkurenci prostě nedokáží vzdorovat. " Kvůli stroji není práce, zbývají pro nás jenom stromy v neprostupném terénu nebo ty, které jsou pro stroj příliš silné," stěžuje si soukromý dřevorubec ze Žďáru na Sázavou, který pracuje také v lesích Radslava Kinského. Nechce být jmenován, má strach o práci.

Práci stroje si nejvíce pochvalují majitelé dřevozpracujících společností. Harvestery totiž strom pokácejí, ořežou větve a naporcují kmen na požadovanou délku. " Odpadá nám potom následná manipulace, dřevo je také čistší a netupí nám pilu," pochvaluje si Tomáš Havlík, specialista lesní výroby ze společnosti Soletanche. Právě tam dřevo z Kinského lesů putuje. " Sami jsme společnosti Radslava Kinského navrhli, aby zvolil tuto formu těžby," dodává Havlík.


Zdroj: Silvarium
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů