Čtvrtek, 28. března 2024

Při získávání peněz z Bruselu máme stoprocentní úspěšnost

Při získávání peněz z Bruselu máme stoprocentní úspěšnost
Jihočeský vodárenský svaz je zájmovým sdružením obcí a měst, které se v Jihočeském kraji stará o zásobování pitnou vodou území s půlmiliónem obyvatel a rozloze 6300 km2. Při správě a obnově majetku mu vydatně pomáhají i peníze EU. "Zatím máme při jejich získávání stoprocentní úspěšnost," říká ředitel svazu Antonín Princ.

HN: Kolik peněz jste z evropských zdrojů už získali?
Přímo ze zdrojů EU to jsou více než čtyři milióny eur. Tedy téměř 130 miliónů korun. Hlavně z předvstupních fondů ISPA - životní prostředí. Po vstupu do unie to jsou takzvané Fondy soudržnosti. Strukturální fondy zatím nevyužíváme.

HN: Na jaké akce jste peníze využili?
První bylo zdvojení přívodního vodárenského řadu z římovské vodní nádrže do úpravny vody Plav. Pro Jihočeský kraj to je klíčový vodárenský zdroj a touto investicí se odstranilo riziko, které nám odhalila až povodeň v srpnu 2002. Druhou akcí je právě zahajovaná investice, která má zajistit standardy EU ve vodárenské soustavě jižních Čech.

HN: O jaké riziko šlo?
Jednalo se o zvýšení odolnosti přívodu surové vody z vodní nádrže Římov do úpravny vody Plav především v případě možných katastrof, jakou byla právě povodeň. Tehdy jednu "velkou rouru" voda natolik podemlela, že hrozilo její zborcení. To by tři čtvrtiny kraje připravilo načas o pitnou vodu. Naštěstí k tomu nedošlo, ale tohle slabé místo jsme museli odstranit. Proto došlo k jeho zdvojení.

HN: Co se skrývá za zajištěním evropských standardů?
Jde o rekonstrukci kalového hospodářství na úpravně vody Plav a sanaci dálkového potrubí bezvýkopovou metodou v oblasti Týna nad Vltavou, Bechyně a Opařan. Konkrétně mezi vodojemy Zdoba - Hodušín.

HN: Dokázali byste tyto akce "pokrýt" bez zdrojů z Bruselu?
Celkové náklady přesahují 7,5 miliónu eur. To je na 225 miliónů korun. Příspěvek EU činí už zmíněných 130 miliónů korun, pak tu jsou i peníze ze Státního fondu životního prostředí. Vlastních prostředků je tedy 73 miliónů. Rozdíly bychom museli hledat jinde. Zřejmě v bankovních úvěrech a odložením jiných potřebných investic, protože vodní hospodářství u nás na rozdíl od jiných infrastruktur negeneruje dostatek zdrojů. Proto se bez dotací ať už z národních fondů nebo z unie neobejde.

HN: Připravujete si projekty sami, nebo najímáte specialisty?
Dosavadní projekty jsme řešili vlastními silami, ale náročnost zpracování žádostí o "evropské" peníze už dosahuje takových rozměrů, že pro další projekt jsme už využili specializovanou firmu.

HN: Nyní se ucházíte o peníze na projekt nazvaný Čistá horní Vltava. Jaké máte šance?
Je to společný projekt s městy a obcemi Jihočeského kraje a už prošel všemi schvalovacími procesy na české straně a v současné době jej posuzuje spolu s 18 dalšími Evropská komise. Ta má do konce roku rozhodnout.

HN: Co je účelem projektu?
Jihočeskému vodárenskému svazu, městům a obcím by měl přinést investice za miliardu korun. Hlavně do čistíren odpadních vod a úpravny vody Plav. Bude-li schválen, a já věřím, že ano, máme od příštího roku tři roky na jeho realizaci.

HN: Ucházíte se o peníze průběžně "na cokoli", nebo si vybíráte, do čeho půjdete?
Vybíráme si, ale protože výzev není tolik, mapujeme prakticky každou - ať již z unijních nebo národních programů.

HN: V čem jsou největší úskalí a co je naopak předpokladem úspěchu?
Největším úskalím je náročná agenda pro vypracování žádosti, která od samého počátku stojí žadatele nejen hodně peněz, ale je i náročná na podklady a dokumenty. Hodně žadatelů tahle složitost a především finanční náročnost v přípravě, s relativně nejistým koncem, může odradit. Pouze pro ilustraci - agenda spojená s posledním projektem Čistá horní Vltava jen v přímých nákladech stála téměř sedm miliónů korun.

HN: Náklady spojené s žádostí ale mohou částečně hradit i příslušná ministerstva...
Mohou, ale zatím jen v případě, je-li projekt úspěšný. A to je právě to slabé místo, které leckoho odradí.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů