zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Přístup k brownfields ve Velké Británii může inspirovat

04.11.2005
Geologie
Přístup k brownfields ve Velké Británii může inspirovat
V návaznosti na restrukturalizaci průmyslové výroby a útlumové programy po roce 1990 je v České republice velký podíl opuštěných území, tzv. brownfields.
Jejich nevhodné nebo nedostatečné využívání je jednou z překážek dalšího udržitelného rozvoje s nepříznivými sociálními, kulturními a environmentálními důsledky. Jednou ze zemí, která se obnově brownfields věnuje již delší dobu, je Velká Británie. Některé její zkušenosti mohou být inspirativní i pro naše města či obce.

V čem je problematické využití brownfields? Na prvním místě to je zejména jeho finanční náročnost. Investor musí nejprve odstranit stávající objekty, než může začít s plánovanou výstavbou nových. Už proto je pro něj snazší a levnější stavět na "zelené louce" (greenfields). V mnoha případech se musí vypořádat se závažnou  kontaminací  vody, půdy a horninového prostředí, což zvyšuje celkové náklady plánované investice. Navíc "neatraktivita" celého okolí investory k investicím vůbec nemotivuje. Spíše naopak. K tomu je třeba vzít v úvahu neprůhledné a komplikované vlastnické vztahy k pozemkům. Samotné technické řešení problémem nebývá.

Z ekonomického hlediska se brownfields v 1. fázi průzkumu (počáteční analýza lokality) rozdělují na životaschopné lokality, na lokality hraniční, nebo na lokality neživotaschopné. Klíčový je podíl veřejného sektoru (stát a obce) při opětovném využití brown-fields. Životaschopné lokality takovou podporu nepotřebují. Neživotaschopné se bez ní neobejdou, protože soukromý sektor o ně nejeví zájem. Lokality hraniční se zpravidla řeší spoluprací obou sektorů.

POČÁTEK VÝSTAVBY NA BROWNFIELDS

Problémová místa či lokality je nutno nejprve identifikovat v katastru nemovitostí. Poté následuje 1. fáze průzkumu - počáteční analýza lokality. V obou případech se shromažďují dostupné informace a data o území. Patří k tomu i dokonalé využití všech mapových podkladů včetně velmi důležité doplňující pochůzky v terénu. Vychází se především ze současných i historických mapových podkladů, využívají se i další informační materiály (Geofond, Český hydrometeorologický ústav atd.). Je to zejména Soubor geologických a účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1:50 000 (celkem 13 map): Mapa geologická, inženýrsko-geologická, hydrogeologická, ložisek nerostných surovin, geochemické reaktivity hornin, půdně interpretační, půdní geochemie, povrchových vod, geofyzikálních indikací a interpretací, geofaktorů - střety zájmů, geofaktorů - významné krajinné jevy a nakonec chráněných území. Neméně důležité je i využití územního plánu - grafické i textové části.

Pro práci s daty o území se v současnosti používají systémy na bázi geografických informačních systémů (GIS). Hlavním úkolem GIS je ukládat, analyzovat, spojovat a zobrazovat data, která jsou uspořádána v jednotlivých tematických vrstvách (vrstevnice, vodní toky, vegetační pokryv, hydrogeologie apod.). Prostředí GIS je schopno tvořit dvou- i trojrozměrné digitální modely, pomocí nichž je mnohem snazší si představit simulované procesy. V nejjednodušším případě může být GIS definován jako prostorová databáze, obsahující velké množství informací o sledovaných procesech, lokalitách apod.1)

Součástí analýzy brownfiels je jejich základní zatřídění podle ekonomického hlediska do některé z následujících tří skupin2):

životaschopné lokality - atraktivní pro soukromé investory, dobrá poloha, fungující infrastruktura, přitažlivost pozemku vyvažuje problém zvýšených nákladů; nejčastěji centra velkých měst,

hraniční lokality - soukromé investory je třeba motivovat zvýhodněním ze strany státu a komunální sféry; nejčastěji okrajové části sídel a centra menších měst,

neživotaschopné lokality - obnova v režii státu a obce - nákladná, neatraktivní; nejčastěji malé obce, osady.

Tyto překážky lze odstranit například spoluprací státu, veřejného (obce) a soukromého sektoru (firmy, sdružení, organizace, občané). V některých státech již tato kooperace probíhá naplno, v jiných je na počátku.

BROWNFIELDS VE VELKÉ BRITÁNII

Jednou ze zemí, která má již dlouhodobé zkušenosti s řešením brownfields - přibližně od 70. let minulého století - je Velká Británie. Některé její problematické oblasti jsou podobné jako v České republice.

Velká Británie má dlouhodobou historii těžby uhlí. Přestože aktuální produkce uhlí tam v posledních letech významně klesla, stále má potenciál jak bezpečně zajistit energii po vyčerpání zásob ropy a zemního plynu. Zároveň se však potýká s využitím území postižených těžbou uhlí i dalších nerostných surovin. Tento problém je aktuální i v České republice, především v severních Čechách a na severní Moravě, kde se nacházejí rozsáhlá vytěžená území, obklopená haldami a výsypkami, nejednou v těsné blízkosti lidských sídel.

Jak jsme již konstatovali v úvodu, hlavní překážkou obnovy brownfields je financování a někdy neochota investorů podílet se spolu s jinými subjekty na projektech, které mohou zahrnovat vedlejší doprovodné akce. To se však většinou netýká lokalit v centrech velkých měst, kde se investoři předhánějí v projektech zaručujících vysokou návratnost a značný ekonomický efekt. Zcela opačná situace bývá v menších městech a obcích, nebo na periferii velkých měst, kde tíha investic často leží pouze na jejich omezených rozpočtech. Pro vysoké finanční náklady si municipality nedokážou samy poradit.

Jak ukazují zkušenosti z Velké Británie, je mnohem výhodnější, spolupracuje-li na projektu brownfields více subjektů (stát, obce, soukromé firmy i dobrovolníci), kteří vytvoří společenství Public Private Partnership.

První takové účelové neziskové sdružení Groundwork Trust tam vzniklo již v roce 1981. Dnes zastřešuje okolo 50 organizací po celém území Anglie, Walesu a Severního Irska, které usilují o kvalitu prostředí a života obyvatel v konkrétních lokalitách. Tyto organizace úzce spolupracují i s vládou, místní samosprávou, investory a podnikateli včetně dobrovolníků z řad občanů. Navíc využívají zdroje z EU, národní loterie, od soukromých sponzorů a nadací3).

Pro ilustraci uvádíme údaje organizace Groundwork týkající se podílu jednotlivých subjektů na financování projektů pro roky 2003 až 2004 (viz graf). Působení těchto organizací nejenže usnadňuje financování projektů brownfields, ale jeho pozitivní efekty jsou schopny nastartovat samostatný vývoj mnoha problematických lokalit.

S organizací Groundwork se shodujeme zejména na těchto nejdůležitějších přínosech:

podpora mezilidských vztahů a komunikace v místě,

posílení vztahu obyvatel k jejich životnímu prostoru,

podpora vzdělávání, občanské společnosti a zásad udržitelného rozvoje,

propojení zájmů ekonomiky a  životního   prostředí  ,

podpora tvorby nových pracovních příležitostí včetně zajištění potřebných rekvalifikací,

podpora obchodu a podnikání v místě,

vliv na prevenci a snížení kriminality,

působení v oblasti integrace komunit a menšin ve společnosti,

zapojení mladých lidí do všech zmíněných oblastí.

Z výše uvedeného je patrné, že problematika brownfields se nemusí zužovat pouze na vztah lokalita-finance-investor-projekt. Cílem každého takového projektu by měla být spokojenost všech zúčastněných subjektů. Při pouhém důrazu na maximalizaci okamžitého zisku se nejednou promarní jedna z mála šancí, jak pozitivně ovlivnit prostředí především v hustě zastavěných oblastech včetně sociálně či etnicky exponovaných místech. Ztracené příležitosti, které mohly pomoci řešit komplexní soubor problémů, si nakonec vynutí investici mnoha dalších finančních prostředků.

Velká Británie jako jedna z prvních zemí má koncepci pro strategii řešení brownfields (National Brownfield Strategy). Formulování tohoto programu předcházela identifikace potenciálních území v celé zemi. Výsledky jsou soustředěny v NLUD (National Land Use Database) působící od roku 1998. Bylo identifikováno přibližně 66 tisíc hektarů dříve využité půdy vhodné pro znovuvyužití. Další fází, která začala v lednu 2005, je 14 pilotních projektů problematicky obnovitelných lokalit, které se změní pro komerční nebo obytné účely. Hlavním organizátorem je organizace English Partnership pod záštitou vlády. Projekty zahrnují městské i mimoměstské oblasti s různou historií a důvody pro ztrátu původního využití. Výstupy budou použity v publikaci National Brownfield Strategy, která by měla vyjít v roce 2006.

Kromě organizací Groundwork a English Partnerships pracuje v této oblasti mj. i The Land Restoration Trust. Tato organizace se nezabývá pouze městskými prostory, ale i veřejnými plochami napříč Anglií. Pro tento účel chce získávat, vlastnit a spravovat nej-méně 10 tisíc hektarů dříve opuštěných a dnes nevyužitých území v rozmezí 10 let. Organizace nyní připravuje pilotní projekt na obnovu 1500 hektarů. Strategie vlastnictví takových ploch jí usnadňuje prosazování konkrétních projektů.

MEZITITULEK: PŘÍKLAD USKUTEČNĚNÉHO PROJEKTU

Pro ilustraci lze uvést projekt The Regeneration of Birmingham City Centre (Regenerace městského centra v Birminghamu). Jedním ze základních problémů centra bylo rozdělení a částečná izolace způsobená dopravní infrastrukturou (nadzemní silniční velkokapacitní komunikace). To způsobilo znehodnocení veřejných prostranství, snížení atraktivity celého centra pro bydlení a výrazně omezilo možný rozvoj. Situace zčásti připomínala stav mnoha českých měst a obcí včetně Prahy. Navíc celé centrum postupem času upadalo, rostla kriminalita a jiné nežádoucí společenské jevy.

Projekt, který zastřešila organizace Groundwork, zahrnoval připojení východní čtvrti k centru přeložením městského silničního okruhu a výrazné zvětšení plochy centra mj. o bývalou průmyslovou čtvrť. Takto vytvořená městská čtvrt plní mnoho funkcí a je přitažlivá pro obyvatele i turisty. V souladu se zásadami udržitelného rozvoje byly při výstavbě použity například materiály z obnovitelných a místních zdrojů, solární panely, zelené střechy. Také byly upravené stezky kolem řeky, zavedeno čištění odpadních a využití dešťových vod. Zlepšilo se nakládání s  komunálním   odpadem  snížením jeho produkce a  recyklací  . Část energetické spotřeby pochází z větrné energie a geotermálního tepla. Projekt byl naplánován na 10 let.

Popsaná zahraniční zkušenost není samozřejmě jediná cesta. Ilustruje však nadějný způsob, který může přinést kýžené výsledky, pokud se citlivě uplatní v konkrétních místních podmínkách. Navíc pozitivní vývoj vedoucí k snadnějšímu řešení je v zájmu všech zúčastněných subjektů, tedy nás všech.

(Článek je dílčím výstupem výzkumného záměru Projekt MMR ČR - WB - 41 - 04: Revitalizace deprimujících zón /brownfields/ - podkladové materiály pro rozhodovací proces veřejné zprávy, který řeší Stavební fakulta ČVUT, Katedra geotechniky ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj - pozn. autorů.)

Zdroje:

1) Lang, L.: Managing Natural Resources with GIS, California, 2003, ISBN 1-879102-53-6

2) Vaníček, I.:  Sanace   skládek  , starých  ekologických  zátěží, Skripta FSv ČVUT Praha, Praha, 2001

3) Informační materiály Groundwork Trust, English Partnership, NLUD

4) Přístup  MŽP  k problematice brownfields -  Ministerstvo   životního   prostředí  ČR,

www.env.cz, 08/2005

AUTOR: Martin Havlice
AUTOR: Jiří Vacek
postgraduální studenti Katedry geotechniky Stavební fakulty ČVUT v Praze

Co je to vlastně brownfields?

Podle  Ministerstva   životního   prostředí  tento termín zahrnuje4): "Veškeré plochy uvnitř i vně zastavěných území zásadně narušené činností člověka nebo s potenciálem ohrožení kvality  životního   prostředí  , do té míry, že ve stávajícím stavu nemohou být racionálně nebo efektivně využívány."

Existuje mnoho definic, avšak žádná není zcela vyčerpávající. Některé kladou větší důraz na plochu či areál, jiné na samotné objekty, nebo na míru  kontaminace  území. S brownfields bývají často zaměňovány staré  ekologické  zátěže. Všechny mají zčásti pravdu. Problém se týká jak ploch, tak objektů či  kontaminace  a částečně i starých  ekologických  zátěží. Ale důležité je jejich umístění, charakter a míra. Rozhodující je vazba takových lokalit na sídla a ztráta jejich původního účelu či využití. Nejčastěji to bývají staré nevyužívané průmyslové a zemědělské areály, opuštěné chátrající budovy a sportoviště, skladištní plochy a haly, vysloužilá depa, kolejiště a parkovací plochy, vojenské prostory, plochy po skladování různých chemických látek, pohonných hmot, místa zatížená hnojivy, pesticidy apod. Jistě každý najde vhodný příklad ve své obci, možná přímo ve svém nejbližším okolí.

V ČR se věnují problematice brownfields veřejné instituce, vysoké školy, soukromé firmy. Jedním z předních pracovišť je Stavební fakulta ČVUT v Praze, Katedra geotechniky. Ve spolupráci s MMR ČR tam právě probíhá tvorba internetové informační databáze brownfields. Vznikne tak soubor vzorových projektů již realizovaných i plánovaných. V první fázi bude zahrnovat území Prahy, kde je mnoho typů brownfields a mnoho plánovaných i již realizovaných projektů. Databáze je volně přístupná na www.brownfieldsinfo.cz. V současné době obsahuje okolo 15 zpracovaných projektů.

Autoři tohoto článku, kteří se problematikou brownfields systematicky zabývají, budou rádi za jakékoli kladné i záporné připomínky, týkající se nejen zmíněné webové stránky. Je možné se na ně obrátit s jakýmkoli konkrétním dotazem, či žádostí o pomoc při řešení podobných problémů ve vašem městě či obci. Je možné se dohodnout na spolupráci při počátečních fázích výstavby nebo obnovy.

Odkazy:

www.brownfieldsinfo.cz, Brownfields a průmyslové dědictví - nástroje rehabilitace sídel a krajiny; Výstup rozvojového projektu MŠMT č. 04341 pro rok 2004, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT, interní publikace, Praha 2005.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
21
7. 2017
21-22.7.2017 - Přednáška, diskuse
Praha 6, FTVS UK a Divoká Šárka
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
E-expert, spol. s r.o.
26
10. 2017
26-27.10.2017 - Konference
Hotel SOREA MÁJ, Liptovský Ján, Slovensko
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí