zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Budoucnost bez jedů navštívila Barevnou planetu

04.11.2005
Chemické látky
Budoucnost bez jedů navštívila Barevnou planetu

Arnika uspořádala v Ústí nad Labem během world music festivalu Barevná planeta, který proběhnul ve dnech 28. a 29.10. petiční akci „Budoucnost bez jedů II“.

„Našim dvěma dobrovolníkům se podařilo během tohoto festivalu nasbírat 190 podpisů, což znamená, že se celkový počet  petice blíží ke 13 tisícům.“ vysvětluje koordinátor petiční akce Kamil Repeš.

Petice “Budoucnost bez jedů II” (1) požaduje bezpečnější chemickou politiku Evropské unie, která by lidem zaručila lepší ochranu zdraví lidí a životního prostředí před nežádoucími efekty chemických látek. O její podobě bude v listopadu tohoto roku hlasovat Evropský parlament. Jeden z bodů petice přímo požaduje, aby při nakládání s odpady nedocházelo k úniku toxických látek, třeba dioxinů (2) anebo hexachlorbenzenu, do životního prostředí.                    
“V ústecké Spolchemii vzniká jako vedlejší produkt hexachlorbenzen, který se řadí k těmto nebezpečným látkám. Podle hlášení v IRZ skončilo v odpadech ze Spolchemie 423 tun této nebezpečné látky. Hexachlorbenzen v odpadech Spolchemie předává ke spálení a skládkování. Čistírenské kaly z tohoto podniku skončily také v bývalém hlubinném dole Jan Šverma v Krkonoších. Ani jedna z těchto cest není řešením problémů s odpady obsahujícími perzistentní organické látky. Tím by byl chemický rozklad na méně nebezpečné látky anebo změna technologie v podniku tak, aby hexachlorbenzen nevznikal. Další nebezpečné látky, s nimiž se ve Spolchemii nakládá by měla pomoci regulovat nová chemická politika REACH. Považujeme proto požadavky petice za vysoce aktuální právě pro Ústí nad Labem,” vysvětlil význam petice pro obyvatele Ústecka vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů, RNDr. Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika.

Podobná petice v letech 2001 - 2002 pomohla prosadit dostupnost informací o toxických látkách na internetu v podobě integrovaného registru znečišťování. Díky registru se dnes každý člověk může dozvědět, jak moc znečišťují životní prostředí podniky v jeho okolí. Přehled podniků, které vypouštějí nejvíce škodlivých látek zájemci najdou na adrese http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml. Figuruje mezi nimi řada podniků z Ústeckého kraje.

V současnosti se pod petici “Budoucnost bez jedů II” podepsalo přes 12.500 lidí. Jsou mezi nimi také Ing. Vladislav Raška, starosta Děčína; starostka obce Košťálov Lenka Cincibusová a další členové zastupitelstva této obce; RNDr. Martin Bursík, bývalý ministr životního prostředí; RNDr. Jitka Seitlová, senátorka za Přerov a řada dalších významných osobností.

Poznámky:

(1) Více informací o kampani Budoucnost bez jedů včetně petice najdete na internetových stránkách kampaně: http://bezjedu.arnika.org.

(2) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – www.chpr.szu.cz - “Dioxiny v potravinách”).

(3) Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Nerozpouštějí se ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtějšími látkami v odpadech. V již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Lidé, kteří přicházeli pravidelně do styku s vysokými koncentracemi PCB onemocněli tzv. chlorakné, dysfunkcemi jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů.

(4) Viz novinku na stránkách kampaně Budoucnost bez  jedů: http://bezjedu.arnika.org/media/aktualita.shtml?x=315286

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
E-expert, spol. s r.o.
26
10. 2017
26-27.10.2017 - Konference
Hotel SOREA MÁJ, Liptovský Ján, Slovensko
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí