Paroubek připustil prolomení limitů těžby uhlí
Spor o to, zda pustit těžbu hnědého uhlí na severu Čech za hranici, kterou v
říjnu 1991 určila vláda, dostal nový impuls. Premiér Jiří Paroubek v reakci na
dopis odborářů těžební společnosti Mostecká uhelná připustil, že v budoucnu
budou územní ekologické limity těžby zrušeny.
Podle agentury ČTK, která z odpovědi citovala, jsou důvodem rostoucí ceny
nerostných surovin. "Každé oddálení pouze prohlubuje tento dosud neřešený
problém," napsal v odpovědi premiér.
Mostečtí odboráři v říjnu Paroubka vyzvali, aby se vláda k přehodnocení limitů
vrátila a pomohla tak udržet zaměstnanost v oblasti. Obávají se toho, že do
dvanácti let tu jinak zmizí čtyři tisíce pracovních míst.
Podle Džamily Stehlíkové, předsedkyně ústecké krajské organizace Strany
zelených, ale prolomení ekologických limitů těžby v hnědouhelné pánvi
nezaměstnanost na Ústecku nevyřeší.
Spor o to, zda pustit těžbu hnědého uhlí na severu Čech za hranici, kterou v říjnu 1991 určila vláda, dostal nový impuls. Premiér Jiří Paroubek v reakci na dopis odborářů těžební společnosti Mostecká uhelná připustil, že v budoucnu budou územní ekologické limity těžby zrušeny.
Podle agentury ČTK, která z odpovědi citovala, jsou důvodem rostoucí ceny nerostných surovin. "Každé oddálení pouze prohlubuje tento dosud neřešený problém," napsal v odpovědi premiér.
Mostečtí odboráři v říjnu Paroubka vyzvali, aby se vláda k přehodnocení limitů vrátila a pomohla tak udržet zaměstnanost v oblasti. Obávají se toho, že do dvanácti let tu jinak zmizí čtyři tisíce pracovních míst.
Podle Džamily Stehlíkové, předsedkyně ústecké krajské organizace Strany zelených, ale prolomení ekologických limitů těžby v hnědouhelné pánvi nezaměstnanost na Ústecku nevyřeší.
Uhlí? Raději něco jiného
"Pouze ho odsouvá do doby po vytěžení uhlí a prohlubuje fatální závislost regionu na uhelném průmyslu," upozorňuje Stehlíková. Ta pokládá závislost na uhlí, ropě a dalších neobnovitelných zdrojích energie za bezperspektivní. "Zelení" proto trvají na zachování limitů a budoucnost kraje spojují s vytvořením nových pracovních míst vázaných na moderní technologie a obnovu tamní krajiny.
Územní těžební limity se týkají dvou ze sedmi lokalit severočeské hnědouhelné pánve. V lomu ČSA, který patří Mostecké uhelné, má těžba skončit v roce 2017. Za těžební čarou tam má ležet 255 miliónů tun hnědého uhlí. Dalších asi 120 miliónů tun je v Dole Bílina, který patří Severočeským dolům ze skupiny ČEZ. V lomu ČSA by podle odborového předáka Mostecké uhelné Vlastimila Waice prolomení limitů prodloužilo těžbu o čtyřicet pět let do roku 2062 a na Dole Bílina o patnáct let do roku 2050.
Hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc na dotaz HN řekl, že prolomení limitů není až tak klíčové. "Mně vadí, že z kraje odchází bohatství, drancuje se příroda a lidé z toho nic nemají. V ceně uhlí je zahrnuta jen rekultivace krajiny, ale ne už její revitalizace a resocializace, které by obnovily základní funkce uzemí," říká Šulc. Ten hledání jiných projektů posilujících zaměstnanost vítá, ale upozorňuje, že postavit se na jinou nohu, než kterou představují energetika a těžba uhlí, potrvá desetiletí. Tím spíš, že i přes velkou průmyslovou zónu u žateckého letiště tomuto regionu utekli už čtyři velcí investoři.
"Ani Horní Jiřetín ani Černice nepotřebují dál těžit a stavět elektrárny. Jestli to je zájem státu, musí s námi jednat. O limitech, dolech, nových elektrárnách i revitalizaci krajiny. To všechno totiž spolu úzce souvisí," zdůraznil hejtman.
Mluvčí ministerstva průmyslu Ivo Mravinac potvrdil, že jasnou prioritou státní energetické koncepce je maximální nezávislost na cizích energetických zdrojích. Do roku 2030 upřednostňuje využití domácích zásob hnědého uhlí, a proto předpokládá těžbu uhlí i za limity, teprve po tomto roce se víc orientuje na využití jaderné energie. Zahrnuje i výrobu energie z obnovitelných zdrojů, ale ta má mít jen doplňkový potenciál, protože domácí spotřebu dokáže pokrýt nejvýš z patnácti procent.
"Ministerstvo stejně jako vláda nebude nic restriktivně nařizovat," uvedl Mravinac s tím, že státní energetická koncepce není právně závazný dokument.
Zrušení limitů by postihlo obce Horní Jiřetín a Černice, které leží poblíž lomu ČSA. Jejich obyvatelé v únorovém referendu rozšíření těžby jednoznačně odmítli, protože by to ohrozilo existenci jejich domovů. Mají podporu ekologů i dalších lidí, včetně ministra životního prostředí Libora Ambrozka. Za "čarou" Dolu Bílina, kde prolomení limitů rovněž hrozí, obce nejsou.
Souhlas musí dát všichni
Podle premiéra je ale ochrana zájmů osob dotčených dobýváním uhlí zajištěna hornickou legislativou. K povolení další těžby musí mít těžební firma souhlas všech účastníků řízení, tedy i vlastníků nemovitostí v ohrožených obcích.
Šulc ale upozorňuje, že krajská samospráva má jen minimální kompetence k tomu, aby mohla do sporu zasáhnout.
"Horní Jiřetín a Černice leží v dobývacím prostoru schváleném podle horního zákona Báňským úřadem. Oproti tomu vládní usnesení o limitech je podzákonnou normou nižší právní síly. Pokud se stát rozhodne naplnit záměr své energetické koncepce a Mostecká uhelná uplatní své zákonné právo na těžbu, samospráva postup velkostrojů ve velkolomu ČSA zastaví jen velmi obtížně," uvedl Šulc.
Podle agentury ČTK, která z odpovědi citovala, jsou důvodem rostoucí ceny nerostných surovin. "Každé oddálení pouze prohlubuje tento dosud neřešený problém," napsal v odpovědi premiér.
Mostečtí odboráři v říjnu Paroubka vyzvali, aby se vláda k přehodnocení limitů vrátila a pomohla tak udržet zaměstnanost v oblasti. Obávají se toho, že do dvanácti let tu jinak zmizí čtyři tisíce pracovních míst.
Podle Džamily Stehlíkové, předsedkyně ústecké krajské organizace Strany zelených, ale prolomení ekologických limitů těžby v hnědouhelné pánvi nezaměstnanost na Ústecku nevyřeší.
Uhlí? Raději něco jiného
"Pouze ho odsouvá do doby po vytěžení uhlí a prohlubuje fatální závislost regionu na uhelném průmyslu," upozorňuje Stehlíková. Ta pokládá závislost na uhlí, ropě a dalších neobnovitelných zdrojích energie za bezperspektivní. "Zelení" proto trvají na zachování limitů a budoucnost kraje spojují s vytvořením nových pracovních míst vázaných na moderní technologie a obnovu tamní krajiny.
Územní těžební limity se týkají dvou ze sedmi lokalit severočeské hnědouhelné pánve. V lomu ČSA, který patří Mostecké uhelné, má těžba skončit v roce 2017. Za těžební čarou tam má ležet 255 miliónů tun hnědého uhlí. Dalších asi 120 miliónů tun je v Dole Bílina, který patří Severočeským dolům ze skupiny ČEZ. V lomu ČSA by podle odborového předáka Mostecké uhelné Vlastimila Waice prolomení limitů prodloužilo těžbu o čtyřicet pět let do roku 2062 a na Dole Bílina o patnáct let do roku 2050.
Hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc na dotaz HN řekl, že prolomení limitů není až tak klíčové. "Mně vadí, že z kraje odchází bohatství, drancuje se příroda a lidé z toho nic nemají. V ceně uhlí je zahrnuta jen rekultivace krajiny, ale ne už její revitalizace a resocializace, které by obnovily základní funkce uzemí," říká Šulc. Ten hledání jiných projektů posilujících zaměstnanost vítá, ale upozorňuje, že postavit se na jinou nohu, než kterou představují energetika a těžba uhlí, potrvá desetiletí. Tím spíš, že i přes velkou průmyslovou zónu u žateckého letiště tomuto regionu utekli už čtyři velcí investoři.
"Ani Horní Jiřetín ani Černice nepotřebují dál těžit a stavět elektrárny. Jestli to je zájem státu, musí s námi jednat. O limitech, dolech, nových elektrárnách i revitalizaci krajiny. To všechno totiž spolu úzce souvisí," zdůraznil hejtman.
Mluvčí ministerstva průmyslu Ivo Mravinac potvrdil, že jasnou prioritou státní energetické koncepce je maximální nezávislost na cizích energetických zdrojích. Do roku 2030 upřednostňuje využití domácích zásob hnědého uhlí, a proto předpokládá těžbu uhlí i za limity, teprve po tomto roce se víc orientuje na využití jaderné energie. Zahrnuje i výrobu energie z obnovitelných zdrojů, ale ta má mít jen doplňkový potenciál, protože domácí spotřebu dokáže pokrýt nejvýš z patnácti procent.
"Ministerstvo stejně jako vláda nebude nic restriktivně nařizovat," uvedl Mravinac s tím, že státní energetická koncepce není právně závazný dokument.
Zrušení limitů by postihlo obce Horní Jiřetín a Černice, které leží poblíž lomu ČSA. Jejich obyvatelé v únorovém referendu rozšíření těžby jednoznačně odmítli, protože by to ohrozilo existenci jejich domovů. Mají podporu ekologů i dalších lidí, včetně ministra životního prostředí Libora Ambrozka. Za "čarou" Dolu Bílina, kde prolomení limitů rovněž hrozí, obce nejsou.
Souhlas musí dát všichni
Podle premiéra je ale ochrana zájmů osob dotčených dobýváním uhlí zajištěna hornickou legislativou. K povolení další těžby musí mít těžební firma souhlas všech účastníků řízení, tedy i vlastníků nemovitostí v ohrožených obcích.
Šulc ale upozorňuje, že krajská samospráva má jen minimální kompetence k tomu, aby mohla do sporu zasáhnout.
"Horní Jiřetín a Černice leží v dobývacím prostoru schváleném podle horního zákona Báňským úřadem. Oproti tomu vládní usnesení o limitech je podzákonnou normou nižší právní síly. Pokud se stát rozhodne naplnit záměr své energetické koncepce a Mostecká uhelná uplatní své zákonné právo na těžbu, samospráva postup velkostrojů ve velkolomu ČSA zastaví jen velmi obtížně," uvedl Šulc.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích
