zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Čím bude svítit nová Evropa?

21.11.2005
Obecné
Čím bude svítit nová Evropa?
Údaje vyplývající z průzkumu  ukazují zatím nepříliš potěšitelnou situaci v Evropě.
Obce po celé Evropě mohou dosáhnout roční úspory až 600-700 milionů eur, sníží-li provozní náklady tím, že nahradí energeticky neefektivní systémy pouličního osvětlení novými, energeticky efektivními technologiemi. Vyplývá to z nového průzkumu, který provedla v rámci Evropy v oblasti veřejného osvětlení společnost Philips.

"Společnost Philips investovala v posledních letech velké prostředky do výzkumu a vývoje nové generace velmi kvalitních a energeticky efektivních systémů pouličního osvětlení," říká Marc de Jong, výkonný viceprezident divize osvětlovací techniky společnosti Philips. Kvalitnější osvětlení navíc znamená bezpečnější silnice i příjemnější prostředí obcí a měst jak pro obyvatele, tak pro turisty.

ŠETŘÍ NÁKLADY I PROSTŘEDÍ

Nová technologie pouličního osvětlení by nejen mohla evropským obcím každoročně ušetřit stovky milionů eur, ale přechod na nový systém by měl velké výhody z hlediska emisí  CO2  a stejně tak by se v porovnání se současným stavem zvýšila i estetická kvalita a bezpečnost ulic. Kromě značných úspor nákladů ukazují čísla vyplynuvší z tohoto výzkumu i obrovské  ekologické  výhody. Pokud by byly energeticky neefektivní systémy pouličního osvětlení (např. dnes již zastaralé rtuťové výbojky a plynové systémy) nahrazeny modernějšími, energeticky efektivními technologiemi, a tudíž úspornější technologií, snížil by se roční objem emisí  CO2  v Evropě o 3,5 milionu tun. Toto číslo představuje ekvivalent spotřeby  CO2  175 milionů stromů, spálení 19 milionů barelů ropy nebo ročního výkonu dvou elektráren (1 000 MWE). V průměru se to rovná 100 kg  CO2  ročně na jedno osvětlovací místo.

Údaje vyplývající ze zmíněného průzkumu však ukazují zatím nepříliš potěšitelnou situaci v Evropě. Výrobci energie plánují posilování výrobních kapacit a výstavbu nových elektráren (dnes hlavně jaderných či větrných), ale méně už se jejich úsilí zaměřuje na možnosti, jak s vyráběnou energií lépe hospodařit, a tak aspoň částečně snížit její stále rostoucí spotřebu. Přitom přibližně třetina evropských silnic a dálnic je stále osvětlována pomocí energeticky neefektivní technologie rtuťových výbojek pocházející z šedesátých let minulého století. Dokud bude těchto 35 milionů zastaralých lamp používáno, budou spotřebovávat dvakrát více elektrické energie, než je nutné.

OSVĚTLENÍ NOVÉ GENERACE: KOMPAKTNÍ, ALE EFEKTIVNĚJŠÍ

K hlavním výhodám moderních osvětlovacích systémů patří jejich prostorová i energetická úspornost a šetrnost k  životnímu   prostředí  . Např. nové systémy pouličního osvětlení řady Philips CosmoPolis jsou zdrojem výrazně kvalitnějšího osvětlení, ale přitom více než dvakrát efektivnější z hlediska provozních nákladů než starší rtuťové výbojky. Nejnovější technologie je také o 65 % menší než její předchůdci, takže na výrobu nových svítidel či světelných těles je zapotřebí jen poloviční množství materiálu a do ovzduší se vypustí méně emisí  CO2  souvisejících s dopravou tohoto materiálu. Nejnovější technologie pouličního osvětlení také pokračuje v trendu snižování obsahu nebezpečných látek. Tento typ osvětlovacích systémů má nejnižší obsah rtuti ve své kategorii a šetří průměrně 100 kg  CO2  ročně na jedno osvětlovací místo.

Nová energeticky efektivní technologie má náskok i před novou progresivní evropskou legislativou, která se týká  ekologické  konstrukce výrobků spotřebovávajících energii (tzv. EUP/EUP Directive), jež má stanovit minimální hodnoty energetické efektivity. Doba návratnosti počáteční investice související s přechodem na novou technologii je nyní pouhý jeden rok a kvalita osvětlení nemá absolutně žádný negativní dopad na bezpečnost silničního provozu či ulic, ani na estetickou hodnotu.
Zdroj: Technik

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ukliďme Česko
23
9. 2017
23.9.2017 - Festival, slavnost
Brno
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí