Benátky se snaží přežít v souboji s mořem, které město stále častěji zaplavuje a postupně pohlcuje.
Za posledních 300 let jeho hladina stoupla tak, že ohrožuje statiku mnoha budov, proniká do kostelů, starých paláců, ničí cihlové zdi, do bytů se dostává kanalizací. Na náměstí svatého Marka a v jeho okolí musí lidé často chodit po dřevěných lávkách.

Vodou proti vodě
Teď přicházejí italští geologové a stavaři s nápadem, jak potápějícímu se městu ulehčit. Proti vodě nasadí - vodu. Do půdy pod Benátkami chtějí "napumpovat" mořskou vodu v naději, že se město zvedne a stane se méně zranitelným při záplavách.
Postup má být následující. Do dvanácti jam vyhloubených kolem města se vžene mořská voda, která s nepropustnou jílovitou složkou půdy roztáhne písek, a tím celé město zvedne. Internetový server sciencenews.com uvedl, že podobnou technikou se na některých místech světa těží ropa.
Podle studie univerzity v Padově se úroveň Benátek během deseti let zvýší nejméně o 40 centimetrů.
"Benátky by se mohly dostat zpět na úroveň před 300 lety," řekl agentuře AP jeden z autorů projektu, profesor Padovské univerzity Giuseppe Gambolati.

Zkouška nanečisto
Odborníci nejprve vyzkoušejí celou operaci nanečisto v malém měřítku a bude-li úspěšná, nemělo by plánu na unikátní pozvednutí celého města nic bránit. Cenu projektu odhadují geologové na sto miliónů eur. Obavy panují jen z toho, že se různé části města dostanou na různou úroveň.
"Situace Benátek je velmi citlivá, jejich základy jsou křehké. Pokud se některé části města ocitnou výše než ostatní, Benátky mohou zkolabovat a rozpadnout se," tvrdí Giovanni Mazzacurati, předseda konsorcia Nové Benátky, jehož úkolem je stavba protipovodňových bariér kolem města.
Geologové ale tvrdí, že stabilita Benátek ohrožena nebude.
Plán na vhánění vody pod Benátky doplní další, už existující projekt jménem Mojžíš. Autoři projektu ho příznačně nazvali podle biblické postavy, která přešla přes hladinu Rudého moře.
Pod názvem Mojžíš se skrývá 88 velkých ponorných stěn, umístěných na dně Jaderského moře. Pokud se zvednou velké vlny, hrozící zatopit části Benátek, zvednou se i bariéry a omezí průtok vody směrem k městu.
Stavbu třísettunových zátarasů, která má Itálii stát přes 4,3 miliardy eur, prosadil premiér Silvio Berlusconi. Letos se ale budování zastavilo po protestech ekologických aktivistů i starosty Benátek. Hlavní výhradou kritiků je, že bariéry mohou přeměnit lagunu v něco jako stojatý rybník, neodtékající vodní nádrž, čímž by se ještě zhoršila už beztak špatná hygienická situace ve slavných kanálech.
Na konci září však premiér po schůzce s výborem, který na budování bariér dohlíží, rozhodl. "Poslední pochybnosti zmizely. Mojžíš bude dokončen," prohlásil ministerský předseda.
Mojžíš je v Itálii považován za věc Berlusconiho prestiže a italský premiér je odhodlán dílo dokončit s tím, že to bude památník jeho éry u moci. Projekt, který prosadil po dlouhých diskusích s opozicí, ekology i představiteli místní správy, by měl být hotov nejpozději v roce 2011.

Skepse na Velkém kanálu
Benátčanka Jane da Mostová, jejíž rodina už několik staletí vlastní na Velkém kanálu palác Casa da Mosto, je ohledně budoucnosti svého města skeptická.
"Nechce se mi příliš přemýšlet o tom, jak budou Benátky vypadat za sto let. Je to smutné. Možná, že tady bude velké jezero. Nebo už celé město klesne pod hladinu a turisté sem budou pořád jezdit, ale na město se podívají přes průhlednou podlahu v lodích," řekla listu New York Times.
Největší pohromu minulého století Benátčané zažili v roce 1966, kdy velké vlny zničily přes pět tisíc historických budov. Od té doby se diskutovalo o tom, jak město nejlépe ochránit, ale prvními velkými projekty jsou až nyní Mojžíš a čerstvý plán na vyzvednutí města.