AMAZONSKÝ DEŠTNÝ LES

Zelené plíce planety. V poslední době se o nich příliš nemluví. Potřebují však pomoc víc než kdy jindy. Navzdory velkým plánům a slibům mizí amazonský deštný les stále rychleji.

Největší stupeň devastace zažil amazonský deštný les v roce 1995. Tehdy byly za jediný rok vykáceny a vypáleny téměř tři miliony hektarů. Pak ničení pralesů poněkud polevilo, ale už loni dosáhlo nejvyššího stupně hned po roce 1995 (viz graf).

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Amazonský deštný les je navzdory útokům člověka stále nejrozsáhlejším tropickým deštným lesem na naší planetě. Pokrývá plochu přes pět milionů čtverečních kilometrů. Z toho šedesát procent se nachází v Brazílii. Jméno dostal podle řeky Amazonky, která jím protéká a právem bývá nazývána jeho srdcem.
     Je to pestré společenství stromů, keřů, palem, epifytů a bylin. Roste zde přes čtyři tisíce druhů stromů a keřů, 120 000 druhů kvetoucích rostlin. Zoologicky pestré je hlavně ptactvo, které je zastoupeno 1600 druhy. Ve vodách Amazonky a přítocích žije přes tři a půl tisíce druhů ryb a také kajmani, želvy, sladkovodní delfíni a další. V pralese se skrývají opice malpy, tapíři, pásovci, prasata pekari, největší hlodavci světa kapybary, jaguáři a medvědi brýlatí. Je to ráj flóry i fauny.
     Pro deštný les je typické patrové uspořádání. Do metrové výšky dorůstají byliny, do pětimetrové keře a kapradiny, následuje spodní stromové patro vysoké deset až dvacet metrů, střední patro se šplhá mnohdy do výšek třicet až čtyřicet metrů a vytváří souvislou střechu deštného lesa. Nad ní pak vyčnívají jednotlivé stromy, velikáni mnohdy do výšky šedesát až sedmdesát metrů.

VÝVOJ

Brazilská vláda letos zveřejnila aktuální údaje, podle nichž bylo za jediný rok - do srpna 2004 zničeno 26 tisíc kilometrů čtverečních deštného lesa. Začátkem devadesátých let minulého století ubývalo každým rokem zhruba 14 tisíc km2 amazonských pralesů. V letech 1996 až 2001 kolem 20 tisíc a v letech 2002 až 2004 24 tisíce čtverečních kilometrů za rok. Jak už bylo řečeno, největší útok zažil amazonský deštný les v roce 1995. Investice tehdy v rámci ozdravného programu hospodářství prudce vzrostly a řada z nich se zaměřila na deštný les. Obrovské plochy byly prostě vypáleny, aby tam mohly být založeny farmy pro chov hovězího dobytka. Pro představu - v současné době mizí každý rok taková plocha amazonských deštných lesů, jako je celá Belgie.

KOŘENY V MINULOSTI

Kořeny tohoto vývoje lze hledat v šedesátých letech minulého století. Tehdy brazilští vojenští diktátoři zahájili politiku osídlování a vyššího využívání amazonských lesů. K tomu bylo zapotřebí vybudovat infrastrukturu.
     Byla postavena Transamazonská dálnice, která spojila začátky splavných úseků na přítocích Amazonky. Další trasy následovaly. Podél nich se rozšiřovaly plochy orné půdy, kde se pěstuje především sója, kukuřice, maniok, kakao a juta.
     To zdaleka není vše. Prudce roste těžba dřeva, která představuje hlavní faktor ničení brazilského pralesa. Odhaduje se, že z osmdesáti procent je ilegální. Vláda z ní nemá peníze za prodej ani z daní.

RŮST POPULACE I STÁD

V šedesátých a sedmdesátých letech vláda podporovala masovou imigraci do této oblasti a uplatňovala zvýhodněnou daňovou politiku pro farmáře, kteří tam začínali chovat hovězí dobytek. Výsledkem byl dramatický nárůst počtu obyvatel v amazonské oblasti. Začátkem šedesátých let tam žily zhruba dva miliony lidí, dnes přes dvacet milionů. Uprostřed pralesů vznikla nová a rozšířila se už existující města. Například Manaus se změnil z ospalého regionálního centra v metropoli s více než 1,6 milionu obyvatel.
     Rostla i stáda krav a to do té míry, že dnes je Brazílie zemí s největším počtem kusů hovězího dobytka na světě. Vzrostl z dvaceti na současných šedesát milionů kusů. Zájem o brazilské hovězí je dán i skutečností, že do této oblasti zatím nezasáhla hrozba BSE.

JAK DÁL?

Současný charismatický prezident Luiz Inácio Lula da Silva pocházející z odborářského prostředí je mužem, od něhož si mnozí slibovali, že životní prostředí a především osud pralesů mu nebudou lhostejné. Ministryní životního prostředí se stala Marina Silva, která vyrůstala v deštných pralesích a která se snaží, aby věci dostaly jiný spád. Nově obsadila vedení agentury pro ochranu životního prostředí IBAMA a od vlády získala 140 milionů dolarů na monitorování stavu pralesů a postihování nelegální těžby dřeva.
     První výsledky už jsou. Devadesát lidí bylo zatčeno, z toho čtyřicet členů vládní agentury IBAMA, kteří se nechali zkorumpovat a spolupracovali s těžaři. Korupce, úplatky, ilegální těžba dřeva, zlata i drahých kamenů ale pokračují a spíše nabývají na tempu i rozsahu.

SÓJOVÝ KRÁL

Brazílie se dnes řadí mezi hlavní světové vývozce sóji. Ročně exportuje sóju v hodnotě deseti miliard dolarů. Ve státě Mato Grosso, který zaznamenal nejvyšší úbytek deštných lesů, byl prales doslova nahrazen sójovými poli. Jejich rozloha vzrostla z deseti na dvacet milionů hektarů. Od roku 2003 je tam guvernérem Blairo Maggi, kterému se přezdívá rei da soja- sójový král. Ovládá největší sójové impérium na světě.
     Problém je v tom, že například Světová banka půjčila státu Mato Grosso 60 milionů dolarů na rozšíření produkce sóji. Jde jí o lepší životní úroveň obyvatel. Protože se ale předpokládá, že Světová banka ekologické aspekty velmi pečlivě zvažuje, následovalo ji několik evropských a brazilských bank. Stát Mato Grosso a jeho guvernér získaly stamiliony dolarů. Výsledkem byl katastrofální útok na prales.
     Brazilský Prezident Lulu je přesvědčen, že se tragický vývoj podaří zastavit. Předpovědi některých nevládních ochranářských organizací jsou dramatické. Podle nich bude brazilský deštný les zničen během pěti desetiletí. Organizace Greenpeace byla v odhadech poněkud optimističtější. Dává pralesu ještě osmdesát let. Pak podle ní zelené plíce planety přestanou fungovat.  

***

AMAZONKA

Název vznikl pravděpodobně z indiánského slova amacunu, což znamená hluk vody.
Pyšní se mnoha "nej".
Největší veletok světa. Do světového oceánu přivádí asi patnáct procent celkových přítoků.
Má největší povodí na světě - přes 7 milionů kilometrů čtverečních, což představuje 40 procent rozlohy celé Jižní Ameriky.
Je nejdelší řekou světa (7062 km). Pramení na úpatí sopky Mismi (Cordillera de Chilca) v jižním Peru. Zpočátku má různé názvy (Apurimac, Rio Ene, Rio Tambo a další). V okamžiku kdy se jí začíná říkat Amazonka, je už 1,5 km široká, na hranicích Peru a Brazílie má na šířku 2,8 km, na středním toku v Brazílii pět až deset kilometrů, před ostrovem Ilha de Marajó dosahuje šířky 25 kilometrů a v deltě 250 až 300 kilometrů.
Má 18 přítoků delších než 1500 kilometrů. V povodí Amazonky je přes 50 tisíc kilometrů vodních cest. Amazonka sama je splavná pro námořní lodě s ponorem do 5000 tun od ústí až do Manausu.

Zdroj:http://stoplusjedna.newton.cz