Čínský Charbin: milióny lidí bez vody

Jedno z největších čínských měst ovládla panika. Po řece Sung-chua se dostal do téměř čtyřmiliónového Charbinu nebezpečný odpad z havarované petrochemické továrny. Jedovaté organické látky, především benzen, se v řece vyskytují v takové koncentraci, že úřady musely ve městě odstavit všechny dodávky vody.
"Každý chce z Charbinu odjet, takže je velmi těžké sehnat lístky," řekl agentuře Reuters manažer místní továrny.
Letiště a železniční nádraží jsou přeplněná lidmi. Ostatní skupují ze supermarketů vodu v láhvích, limonády i mléko. Podle agentury AP odstávka vody zatím nepostihla celou devítimiliónovou charbinskou aglomeraci.
Čínské úřady včera přiznaly, že řeka Sung-chua, hlavní zdroj vody pro Charbin, je "vážně znečištěna". Benzen, bezbarvá kapalina, je vysoce toxická karcinogenní látka. V řece je jí nejméně třicetinásobně více, než je běžné.
Problém, který se nyní objevil v Charbinu, ale zdaleka není ojedinělý. Téměř všechny čínské řeky jsou kontaminované a sever Číny sužuje kritický nedostatek vody.
"Polovina čínské populace, tedy 600 miliónů lidí, pije vodu kontaminovanou odpadem," uvádí časopis Economist. Jde o vodu, která nesplňuje ani minimální požadavky státu. "Nikdo si ale není jistý, co to vlastně znamená," dodává list Asia Times. Žádný výzkum na toto téma Čína nepovolila.
Většina z dvaceti miliard tun splašků, které ročně vyprodukují čínská města, končí přímo v řekách a jezerech. Čína vypustí do vody ročně tolik organických jedovatých látek jako USA, Japonsko a Indie dohromady.
"Řeka Feng Chan je černá jako inkoust, plave v ní odpad z desítek místních chemiček," popisuje list USA Today jako příklad situaci v průmyslové oblasti šedesát kilometrů od metropole Pekingu. "Nedaleká nádrž je zase zabarvena tak zvláštně, že ji místní nazývají malá červená řeka."
Se znečištěním vody se v nejlidnatější zemi pojí vysoký výskyt žloutenky, průjmů, rakoviny žaludku, jater a dalších chorob.
Čína navíc patří k oblastem s nejmenší zásobou vody na osobu na světě. O omezené zdroje soupeří 1,3 miliardy obyvatel, továrny a zemědělský sektor. Nedostatkem pitné vody trpí dvě třetiny měst.
Rychle rostoucí ekonomika, neekologické projekty a stoupající počet obyvatel si vybírají stále citelnější daň.
Ekonomové spočítali, že poškození přírody stojí Čínu osm až patnáct procent ročního hrubého domácího produktu. Odstávky továren, které jsou v zemi běžné právě kvůli nedostatku vody, přijdou v podobě ušlého zisku na čtrnáct miliard dolarů ročně, uvádí ve své studii Světová banka.
V Charbinu byly uzavřeny školy a úřady dovážejí pitnou vodu pro obyvatele v cisternách. Ještě v osmdesátých letech žilo ve městě něco přes dva milióny obyvatel, nyní je jich už kolem 3,8 miliónu.
Nynější ekologická katastrofa se však netýká pouze Číny.
Řeka Sung-chua, protékající nejsevernější čínskou provincií Chej-lung-ťiang, se vlévá do řeky Amur na hranicích s Ruskem. Z té posléze čerpá vodu například sibiřské město Chabarovsk.
Ruští představitelé už začali Amur sledovat v obavě, že se do něj škodliviny z Číny dostanou.