zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

O prvních oceánech a počátcích života trochu jinak

29.11.2005
Obecné
Voda
Příroda
Geologie
O prvních oceánech a počátcích života trochu jinak
O prvních oceánech a počátcích života První oceány se objevily zřejmě krátce po vzniku Země před asi 4,6 miliardami let. Jejich souvislost se vznikem života je ale značně nejasná. Vznik oceánů se mohl odehrát prakticky ihned - molekuly vody byly k dispozici už v materiálu, z něhož se tvořila naše planeta. Vlivem kolizí s dalšími nebeskými tělesy první oceány ale nebyly zdaleka stabilní - dnešní odhady vedou k závěru, že se nejspíš několikrát vypařily a znovu utvořily. Druhou stránkou mince je pak skutečnost, že Slunce v té době dodávalo podstatně méně energie než dnes. Mimo dobu kolizí se tedy mohlo také docela dobře stát, že Země několikrát promrzla (i když byla současně ohřívána ve větší míře než dnes radioaktivním rozpadem). Někdy se předpokládá, že pokud by Země jednou zmrzla, díky zvýšené odrazivosti by už nikdy nemohla rozmrznout. Ve skutečnosti je ale takových cest hned několik - dopady kosmických těles, vulkány, eventuálně i plíživá aktivita přeživších živých organismů, které by například dodávaly do atmosféry skleníkové plyny. Tím se dostáváme k další otázce, tedy složení tehdejší pozemské atmosféry. Ze složení atmosféry dalších planet předpokládáme, že zde jasně převládal oxid uhličitý (který tehdy zřejmě nebyl "pohřben" v horninách ani asimilován živými organismy). To na jednu stranu vedlo ke skleníkového efektu a zvýšení teploty, pokud však tehdy byla atmosféra plná CO2, panoval zde také nejspíš vyšší tlak - a voda tedy mohla vřít až při více než 100 stupních a oceány byly naopak stabilnější. Co se týče počátků života, z výše uvedeného vyplývá následující: - Život možná vznikal při vyšší teplotě, než existuje dnes (respektive zhruba při teplotách, jako dnes existují různé extrémně termofilní bakterie). K tomu ostatně nemuselo dojít jen v téměř se vařících oceánech. Jiná teorie předpokládá vznik života u podobně horkých podmořských vulkánů (kde se díky tlaku voda opět nevaří) nebo v zavodněných vrstvách zemské kůry. - V atmosféře rané Země v rozporu s mnohými představami zřejmě scházel methan. To poněkud problematizuje teorii, podle které se organické látky zrodily ze směsí methanu a čpavku (eventuálně ještě vodíku). V atmosféře CO2 aminokyseliny elektrickými výboji vytvořit prakticky nelze. Je možné, že velké množství organických látek bylo na Zem vneseno kometami či meteority. A taktéž je možné, že i v atmosféře celkově plné oxidu uhličitého mohly existovat lokální minioblasti (např. aktivní povrchy) s odlišným složením. - Poté, co se Země "stabilizovala", se život objevil velmi rychle. Je proto možné i to, že stačil vzniknout už i v prvních oceánech před více než 4 miliardami let. To je však jednak jen hypotéza, kterou půjde těžko kdy dokázat (z dob starších než 4 miliardy let nezůstalo prakticky nic). A navíc by život v této době při tehdejších katastrofách pravděpodobně zanikl a před zhruba 4-3,8 miliardami let musel vzniknout znovu. Opět - snad. J. D. MacDougall: Stručné dějiny planety Země - kámen a život, oheň a led, Dokořán, Praha, 2004 - podrobnosti www.dokoran.cz Poznámka: Aktuálně byly objeveny zbytky hornin staré cca 4,2 miliardy let, které podle všeho už opravdu krystalizovaly v přítomnosti kapalné vody. Zřejmě doklad o prvních, ještě nestálých oceánech. autor: Pavel Houser ZDROJ:Science World
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí