zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Novinky z chlazení, topenářství a klimatizace

20.12.2005
Obecné
Novinky z chlazení, topenářství a klimatizace
Kompletní přehled o novinkách a trendech v chladicí, tepelné a klimatizační technice a vzduchotechnice podal veletrh IKK (tj. Kaelte, Klima, Lueftung) v Hannoveru v říjnu tr.
Obor zmíněný v titulku je takový, bez kterého by nemohla fungovat výroba automobilů nebo počítačů, chemické provozy ani doprava, a ani potravinářský průmysl, restaurace, hotely a jiná místa ve výrobě a ve službách či administrativě, včetně větracích systémů v kancelářský h budovách, o domácnostech nemluvě.

Obor chladírenské, teplárenské a klimatizační techniky je prostě jedním ze základních faktorů, bez nichž je moderní civilizované společnost nemyslitelná.

Vezměme si jako příklad výstavné paláce ze skla a hliníku, jež si pořídily různé banky a centrály velkých průmyslových firem. Tyto budovy by bez sofistikovaných klimatizačních systémů vůbec nemohly být zprovozněny.

Obrat odvětví chladicí, tepelné a klimatizační techniky jenom v Evropě letos dosáhne 30 miliard EUR, a podle výkazů jistého britského oborového statistického úřadu se ročně zvyšuje průměrně o 10 %. Jde tedy o branži s vysokou růstovou dynamikou.

Věcnou základnou pro veškerou zmíněnou techniku jsou aktivity, jež člověk vynakládá na poli hospodaření s energií a s teplem a se vzduchem a vodou a případně jiných látek, přesněji řečeno s látkami s různých teplotních pásmech a v různých skupenstvích resp. v různém stupni komprese, zkapalnění či jiné úpravy.

EKOLOGICKÁ PŘIJATELNOST, ENERGETICKÁ ÚSPORNOST

Kompletní přehled o novinkách a trendech v chladicí, tepelné a klimatizační technice a vzduchotechnice podal veletrh IKK (tj. Kaelte, Klima, Lueftung) v Hannoveru v říjnu tr.

Již tradičně sleduje tento veletrh tři tématické linie, a to klasickou i moderní chladicí techniku, klimatizační techniku (včetně větrání) a topenářství.

Letošní IKK se - mimochodem šlo už o 26.ročník, s premiérou v roce 1980 - konal v poněkud jiné atmosféře než předchozí, protože v únoru nabyl účinnosti Kjótský protokol o redukci škodlivých emisí. Proto se do centra pozornosti dostávají více než dříve otázky výroby a výzkumu chladicích a tepelných zařízení z hlediska energie, tedy jejich energetická náročnost, účinnost, vliv na životní prostředí uvolnil cestu pro nařízení o některých pohonných plynech obsahujících fluor (např. HFC, H-HFC, SF6), čímž byl učiněn významný krok k prosazování zmíněného protokolu.

Vedle již platného nařízení EU 2037/2000 o látkách poškozujících ozónovou vrstvu (např. CFC a H-CFC) se na evropské úrovni upravuje používání dalších látek používaných často jako chladiva, což klade nové požadavky na výrobce a provozovatele zařízení, konkrétně emise CO2, NOx aj. Proto také hlavním mottem letošního veletrhu IKK byla "Energetická účinnost a zabránění přímým a nepřímým emisím CO2".

SYMPOZIUM O INOVACÍCH

Tématika snižování emisí CO2 a jiných škodlivin také dominovala sympoziu, které doprovázelo veletrh. Snad nejvíce se tam hovořilo o tom, jak zvyšovat účinnost tepelných čerpadel. Ta jsou ponejvíce poháněna elektricky, a jde o to, aby se k pohonu více používalo plynu a odpadového tepla z energetických a výrobních procesů.

Ironií osudu diskuse o tomto probíhaly v Hannoveru právě ve dnech, kdy se opět vyostřily otázky dostatku energetických zdrojů a jejich ceny v souvislosti s prudkým růstem cen ropy na světovém trhu. Zdražování energií samozřejmě působí směrem k preferenci či renesanci tepelných čerpadel.

Velmi důležitou tématickou skupinou na sympoziu byla problematika zamezování u únikům chladicích prostředků z vedení, těsnosti zařízení atd. Mimo jiné zazněly názory, že vzhledem k tomu, že mnohá chladiva jsou z ekologického hlediska závadná, stálo by za to nahradit je evtl. čpavkem, CO2 (v případech, kdy je jeho škodlivost přece jenom nižší), uhlíkovými směsemi anebo dokonce vodou.

KOMPRESORY A NETRADIČNÍ ZDROJE ENERGIE

Jiným závažným problémem, jemuž se věnovali jak diskutéři na sympoziu, tak vystavovatelé ve svých expozicích, byly kompresory. Jejich význam roste, a lze říci, že teprve v posledních letech začíná být doceňován. Podíl těchto strojů na regulačních zařízeních v klimatizaci byl ještě před cca 10 let kolem 2,5 %, nyní je to ale kolem 7 % i více.

Sympozium se nemohlo vyhnout otázce využívání tzv. nových energetických zdrojů jako je slunce či geotermie, které jsou v podstatě nekonečné a nevyčerpatelné. Jde samozřejmě o to, jak je co nejefektivněji zpřístupnit a využívat

STÁLE MENŠÍ ROZMĚRY APARATUR

S energetickými úsporami souvisí i v oblasti chlazení, vytápění a klimatizace obecný trend zmenšování dimenzí strojů a zařízení a omezování jejich hmotnosti. V této souvislosti bylo zajímavé porovnávat mnohé exponáty na veletrhu s těmi, které byly vystavovány v minulých ročnících a měly splňovat stejnou funkci. Rozdíly jsou mnohdy dramatické, a samozřejmě také účinnost zařízení se postupně zvyšuje.

V této souvislosti snad stojí za zmínku, že problematice chlazení se věnoval dokonce i Albert Einstein, i když samozřejmě nešlo o hlavní směr jeho bádání. Einstein v roce 1926 sestrojil chladničku a získal na ni patent na. V tomto případě však věhlasný vědec neměl štěstí: krátce poté, co přišel se svou novinkou, byl totiž vynalezen nový chladicí přístroj, a navíc jeho chladnička byla příliš těžká - vážila totiž 400 kilogramů, takže se neujala.

SOFTWARE LEC

Software nezůstalo stranou. Spoluorganizátor veletrhu Spolek pro hospodářské a informační služby VDKF (tj. Svaz německých odborných podniků v oboru chlazení a klimatizace) prezentoval na veletrhu první softwarový nástroj vyvinutý speciálně pro potřeby odborných podniků zaměřených na chlazení a klimatizaci nazvaný LEC, tj. Leakage and Energy Control. Tento program umožňuje stavebníkům a provozovatelům zařízení plnit stanovené povinnosti, např. provádět pečlivou kontrolu těsnosti (containment), dále kontrolu snižování objemu emisí, a také plnit povinnost registrace a vedení protokolu (monitoring), a nabízet tyto činnosti je jako službu.. Systém umožňuje podchycovat nejen přímé, ale také nepřímé emise

Projekt LEC už byl představen i na celoevropské úrovni, ostatně v SRN běží už déle než dva roky, a je instalován zatím pokusně v jednom průmyslovém podniku. Představa autorů projektu,je taková, že data z podniků zjištěná tímto softwarem se budou scházet v příslušných národních střediscích, a že vznikne celoevropská komplexní síť.
Zdroj: Technik

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí