Stát nezaplatil za ochranu přírody

Olomoucké městské lesy mají rozbitou lesní cestu u obce Moravská Huzová, po níž dělníci svážejí dřevo. Na opravu lesy nemají peníze, protože úřady otálejí s tím, aby poslaly peníze, o které město přichází kvůli státem vyhlášené ochraně přírody.
Olomouc má totiž nemalou část svých lesů v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a v několika přírodních rezervacích. Kácet v nich však nemůže, protože stát chce ponechat lesy v chráněných územích přirozenému vývoji.
Letos poprvé stát rozhodl o tom, že odškodní majitele, kterým kvůli ochraně přírody omezil hospodaření s jejich majetkem. Jenže ani čtrnáct dní před koncem roku nedostala většina vlastníků, kteří se o peníze přihlásili, tak jako olomoucké lesy, ani korunu.. A letos se peněz nejspíš nedočkají, ministerstva zemědělství a životního prostředí se ještě nedokázala dohodnout na vyhlášce, podle níž se budou vyplácet náhrady majitelům lesů, kde jsou újmy největší.
Už tak mají přitom soukromníci peníze dostat s ročním zpožděním, podle zákona se totiž žádá o náhradu za předchozí rok.

Ty peníze potřebujeme
Olomoucké lesy si vypočetly, že by od státu měly dostat zhruba 420 tisíc korun. Město by je použilo například na opravu zmiňované lesní cesty.
"Už je prakticky neprůjezdná. Co jízda, to defekt kola," říká ředitel Správy lesů města Olomouc Roman Šimek, podle něhož jeho organizace doplácí i na to, že auta musí neprůjezdnou cestu objíždět. "Ty peníze opravdu potřebujeme," dodává Šimek.
Petr Pařízek z Ministerstva životního prostředí doufá, že vyhláška o náhradách bude dokončena v nejbližší době. "Už to závisí jen na vysoce odborných detailech," tvrdí Pařízek. Žádné sankce či penále ovšem státu za otálení s platbami nehrozí. "Stát si vždycky najde objektivní důvody, proč něco nejde. U nás, daňových poplatníků, to ale jít musí," konstatuje Roman Šimek z olomouckých lesů.
Podle Ministerstva životního prostředí se soukromí majitelé nemusí bát, že by své peníze nedostali. "Podle zákona je musí dostat," připomíná Pařízek.
Stát se však při vyplácení náhrad za ochranu přírody může dostat do dalšího vážného problému: zanedlouho se může ukázat, že na odškodnění nebudou mít úřady dost peněz.

Rozpočet nebude stačit
Ministerstvo životního prostředí totiž dostalo na příští rok ze státního rozpočtu na tyto účely 70 miliónů korun, a to z této sumy musí ještě zaplatit zvýšený monitoring vod, jak žádá EU. Podle letošních zkušeností přitom budou majitelé žádat nejméně o 127 miliónů korun. Ministerstvo se obává, že peněz nebude dost ani v případě, když některé požadavky neuzná.
Poslanecký výbor pro životní prostředí sice žádal zvýšit rozpočet o 310 miliónů korun, aby se dostalo i na letošní žadatele, pro návrh ale zvedlo ruku málo zákonodárců. Z koaličních poslanců hlasovali pro pouze lidovecký ministr životního prostředí Libor Ambrozek a jeho stranický kolega Jiří Karas.
"Kde jsme ty peníze měli vzít, když jsme měli jen určitý objem prostředků," brání se poslanec Miloslav Vlček (ČSSD) z rozpočtového výboru. Pro školy, nemocnice či hřiště přitom poslanci rozdělili více než šest miliard korun.
"Je nepřijatelné, aby se před volbami rozdaly miliardy a na závazky státu se nepamatovalo," říká Václav Mencl (ODS) z výboru pro životní prostředí. Ministerstvo životního prostředí proto nejspíš požádá Ministerstvo financí o mimořádný příspěvek, pokud se ukáže, že se peněz na náhrady nedostává.