Neberte nám zelený ráj, volají lidé v Posázaví

Ticho na vrcholu zalesněného svahu ruší jen šum řeky Sázavy. Protéká hlubokým údolím, lemována lesy a dřevěnými chatami většinou z první republiky. Za pár let ovšem mají chalupáři i stálí obyvatelé o klid a nenarušenou přírodu přijít.
Posázaví má podle rozhodnutí vlády z minulého týdne protnout dálnice, která spojí Prahu s Českými Budějovicemi a Rakouskem.
"Támhle povede most," ukazuje muž před sebe a rukou pomyslně spojuje svahy nad Sázavou. Pak sjede prstem k řece. "Tady dole jsou původní trampské osady. To, co se chystá, je vandalismus. Je to jeden z nejhezčích úseků Sázavy. Příroda dostane pořádně zabrat."
Muži je šedesát a do vsi Luka pod Medníkem jezdí od narození. Chalupu nad Sázavou postavili jeho rodiče. "Doufám, že už to budu mít za sebou, až se ta dálnice postaví," dodává muž, který odmítá říct své jméno.

"Smog půjde na nás"
Otakar Šmíd pochází z Prahy, ale na důchod se odstěhoval do Jílového. Nová dálnice má městečko minout od západu.
"Fouká tady vesměs západní vítr, takže veškerý smog půjde na nás," tvrdí Šmíd, představitel občanských sdružení Krajina 2000 a Klid, jejímiž členy jsou místní obyvatelé i radnice v Dolním Posázaví. Dálnice by měla vést také kousek od Šmídovy chaty v osadě Kamenná vrata, která stojí jen pár kilometrů od Jílového. V osadě, kde by kvůli dálnici muselo padnout několik domků, je vývěsní deska s několika lejstry s jediným tématem: dálnice.
"Ptáme se, proč likvidovat průjezdem pětadvaceti tisíc aut středočeský zelený ráj," píše občanské sdružení Jílovsko. V Jílovém a okolí žije asi 3,5 tisíce stálých obyvatel a jezdí sem dalších pět tisíc chalupářů a rekreantů.
Nad osadou Kamenná vrata se tyčí vyhlídkový kopec Skalka, odkud je za dobrého počasí vidět až na Říp. Za osm let, kdy by středočeská část dálnice do jižních Čech měla být otevřena, se na českou "národní" horu bude hledět přes betonovou autostrádu.
"Je tady opravdu hodně krásně, dálnici v žádném případě nechci," napsala v neděli do "návštěvní" knížky na vyhlídce Skalka dívka, která se podepsala jako Lucinka.
Bývalá náměstkyně ministra životního prostředí Eva Tylová, která se angažuje v boji proti dálnici, připomíná, že v několika referendech se většina obyvatel posázavských obcí vyjádřila proti dálnici.

Jinudy cesta nevede
Vylepšení cesty z Prahy do jižních Čech je nezbytné. Občanská sdružení ovšem tvrdí, že mají lepší variantu: místo nové dálnice rozšířit silnici z Mirošovic do Benešova.
"Krásně by tudy vedla, aniž by se muselo něco kácet, něco bourat," říká zástupce občanských sdružení Otakar Šmíd, podle něhož by tato trasa byla i výrazně levnější. S tím ovšem nesouhlasí státní Ředitelství silnic a dálnic, které bude investorem stavby. Tvrdí, že rozšířit dvouproudou "benešovskou" silnici by bylo technicky velmi náročné a nejspíš i dražší než postavit novou dálnici. (Ta vyjde na desítky miliard korun.)
To, že je trasa přes Posázaví ze všech variant ta nejlepší, podle ředitelství potvrdilo i základní, takzvané strategické srovnání vlivů na životní prostředí. Podrobné prověření dopadů na přírodu ovšem vybranou trasu přes Posázaví teprve čeká.
Podle Martina Höflera z Ředitelství silnic a dálnic je možné technickými opatřeními - protihlukovými stěnami či průchody pro zvěř - docílit toho, aby vliv dálnice na přírodu a lidi byl co nejmenší.
"Je to tam opravdu hodně krásné a je pochopitelné, že lidé, kteří tam mají chaty, s dálnicí nikdy souhlasit nebudou. Ale jinudy cesta nevede," dodává Höfler.