Autem do Stockholmu? Nejdřív si připlaťte
V chladném zimním ránu se proud automobilů sune do centra Stockholmu po hlavní
tepně ze severu sice pomalu, ale přece jen se alespoň hýbe. Stockholm je na tom
o něco lépe než mnoho dalších měst, kde řidiči tráví v zácpách dlouhé hodiny.
Ale i přesto se Švédsko, pověstné rozsáhlým územím s neporušenou přírodou a
čistým ovzduším, stalo nyní státem s nejpropracovanějším systémem poplatků za
automobilovou dopravu.
Vláda v úterý spustila zkušební provoz zařízení v hodnotě 3,8 miliardy švédských
korun (téměř 11,7 miliardy českých korun). Kamery umístěné na zvláštních
držácích budou zaznamenávat poznávací čísla automobilů vjíždějících do centra
Stockholmu. Řidiči budou za vjezd i výjezd ze zóny platit.
Cílem je snížit počet automobilů ve středu města a zlepšit životní prostředí
metropole.
Zkušební provoz skončí v červenci a pak Švédové v referendu rozhodnou, zda
chtějí, aby vybírání poplatků pokračovalo. Výsledek plebiscitu lze nyní
odhadovat jen těžko. Většina Švédů je sice hrdá na ekologickou politiku své
země, ale tentokrát možná politici zašli příliš daleko.
Zpoplatnění vjezdu do centra Stockholmu je součástí dohody, v jejímž rámci
nejmenší parlamentní strana - Zelení - bude podporovat menšinovou vládu
sociálních demokratů premiéra Görana Perssona.
Právě Zelení naléhali na zavedení systému a dosáhli svého cíle. A to přesto, že
sociální demokraté před místními volbami ve Stockholmu před čtyřmi lety vybírání
poplatků odmítali.
Zelení tvrdí, že změna je nutná, protože doprava v metropoli neustále narůstá.
Plán nakonec podpořila i sociálnědemokratická starostka Stockholmu Annika
Billstromová, podle níž každodenní dopravní zácpy připravují švédskou ekonomiku
ročně o šest až osm miliard švédských korun. "Doplácíme na to všichni, dražší je
veškeré zboží i potraviny," tvrdí starostka.
Za průjezd do centra města zaplatí každý řidič na den 60 švédských korun, tedy
zhruba 185 korun českých.
Stockholm je tak o něco levnější než Londýn, který zavedl podobný systém jako
první evropské velkoměsto. V britském hlavním městě přijde vjezd do centra na
den na osm liber (necelých 350 českých korun).
Dosavadní průzkumy naznačují, že většina obyvatel Stockholmu sice sdílí obavy
Strany zelených ze znečištění vzduchu a přehuštěné dopravy, ale vybírání
poplatků nepovažuje za nejvhodnější řešení. Pro trvalé vybírání se vyslovilo jen
30 procent dotázaných, proti je 60 procent. Svaz švédských automobilistů uvádí,
že je zaplaven rozhořčenými reakcemi. "Lidé mají pocit, že se něco rozhodlo o
nich bez nich," uvedla předsedkyně svazu Maria Stepzová.
Stoupenci poplatků se ale dopředu vzdávat nemusí. Před třemi lety vládl v
Londýně proti novince odpor také, zatímco dnes si na nový systém stěžuje už jen
málokdo. Na nejfrekventovanějších londýnských ulicích klesl počet projíždějících
automobilů až o 18 procent.
V chladném zimním ránu se proud automobilů sune do centra Stockholmu po hlavní tepně ze severu sice pomalu, ale přece jen se alespoň hýbe. Stockholm je na tom o něco lépe než mnoho dalších měst, kde řidiči tráví v zácpách dlouhé hodiny.
Ale i přesto se Švédsko, pověstné rozsáhlým územím s neporušenou přírodou a čistým ovzduším, stalo nyní státem s nejpropracovanějším systémem poplatků za automobilovou dopravu.
Vláda v úterý spustila zkušební provoz zařízení v hodnotě 3,8 miliardy švédských korun (téměř 11,7 miliardy českých korun). Kamery umístěné na zvláštních držácích budou zaznamenávat poznávací čísla automobilů vjíždějících do centra Stockholmu. Řidiči budou za vjezd i výjezd ze zóny platit.
Cílem je snížit počet automobilů ve středu města a zlepšit životní prostředí metropole.
Zkušební provoz skončí v červenci a pak Švédové v referendu rozhodnou, zda chtějí, aby vybírání poplatků pokračovalo. Výsledek plebiscitu lze nyní odhadovat jen těžko. Většina Švédů je sice hrdá na ekologickou politiku své země, ale tentokrát možná politici zašli příliš daleko.
Zpoplatnění vjezdu do centra Stockholmu je součástí dohody, v jejímž rámci nejmenší parlamentní strana - Zelení - bude podporovat menšinovou vládu sociálních demokratů premiéra Görana Perssona.
Právě Zelení naléhali na zavedení systému a dosáhli svého cíle. A to přesto, že sociální demokraté před místními volbami ve Stockholmu před čtyřmi lety vybírání poplatků odmítali.
Zelení tvrdí, že změna je nutná, protože doprava v metropoli neustále narůstá.
Plán nakonec podpořila i sociálnědemokratická starostka Stockholmu Annika Billstromová, podle níž každodenní dopravní zácpy připravují švédskou ekonomiku ročně o šest až osm miliard švédských korun. "Doplácíme na to všichni, dražší je veškeré zboží i potraviny," tvrdí starostka.
Za průjezd do centra města zaplatí každý řidič na den 60 švédských korun, tedy zhruba 185 korun českých.
Stockholm je tak o něco levnější než Londýn, který zavedl podobný systém jako první evropské velkoměsto. V britském hlavním městě přijde vjezd do centra na den na osm liber (necelých 350 českých korun).
Dosavadní průzkumy naznačují, že většina obyvatel Stockholmu sice sdílí obavy Strany zelených ze znečištění vzduchu a přehuštěné dopravy, ale vybírání poplatků nepovažuje za nejvhodnější řešení. Pro trvalé vybírání se vyslovilo jen 30 procent dotázaných, proti je 60 procent. Svaz švédských automobilistů uvádí, že je zaplaven rozhořčenými reakcemi. "Lidé mají pocit, že se něco rozhodlo o nich bez nich," uvedla předsedkyně svazu Maria Stepzová.
Stoupenci poplatků se ale dopředu vzdávat nemusí. Před třemi lety vládl v Londýně proti novince odpor také, zatímco dnes si na nový systém stěžuje už jen málokdo. Na nejfrekventovanějších londýnských ulicích klesl počet projíždějících automobilů až o 18 procent.
Ale i přesto se Švédsko, pověstné rozsáhlým územím s neporušenou přírodou a čistým ovzduším, stalo nyní státem s nejpropracovanějším systémem poplatků za automobilovou dopravu.
Vláda v úterý spustila zkušební provoz zařízení v hodnotě 3,8 miliardy švédských korun (téměř 11,7 miliardy českých korun). Kamery umístěné na zvláštních držácích budou zaznamenávat poznávací čísla automobilů vjíždějících do centra Stockholmu. Řidiči budou za vjezd i výjezd ze zóny platit.
Cílem je snížit počet automobilů ve středu města a zlepšit životní prostředí metropole.
Zkušební provoz skončí v červenci a pak Švédové v referendu rozhodnou, zda chtějí, aby vybírání poplatků pokračovalo. Výsledek plebiscitu lze nyní odhadovat jen těžko. Většina Švédů je sice hrdá na ekologickou politiku své země, ale tentokrát možná politici zašli příliš daleko.
Zpoplatnění vjezdu do centra Stockholmu je součástí dohody, v jejímž rámci nejmenší parlamentní strana - Zelení - bude podporovat menšinovou vládu sociálních demokratů premiéra Görana Perssona.
Právě Zelení naléhali na zavedení systému a dosáhli svého cíle. A to přesto, že sociální demokraté před místními volbami ve Stockholmu před čtyřmi lety vybírání poplatků odmítali.
Zelení tvrdí, že změna je nutná, protože doprava v metropoli neustále narůstá.
Plán nakonec podpořila i sociálnědemokratická starostka Stockholmu Annika Billstromová, podle níž každodenní dopravní zácpy připravují švédskou ekonomiku ročně o šest až osm miliard švédských korun. "Doplácíme na to všichni, dražší je veškeré zboží i potraviny," tvrdí starostka.
Za průjezd do centra města zaplatí každý řidič na den 60 švédských korun, tedy zhruba 185 korun českých.
Stockholm je tak o něco levnější než Londýn, který zavedl podobný systém jako první evropské velkoměsto. V britském hlavním městě přijde vjezd do centra na den na osm liber (necelých 350 českých korun).
Dosavadní průzkumy naznačují, že většina obyvatel Stockholmu sice sdílí obavy Strany zelených ze znečištění vzduchu a přehuštěné dopravy, ale vybírání poplatků nepovažuje za nejvhodnější řešení. Pro trvalé vybírání se vyslovilo jen 30 procent dotázaných, proti je 60 procent. Svaz švédských automobilistů uvádí, že je zaplaven rozhořčenými reakcemi. "Lidé mají pocit, že se něco rozhodlo o nich bez nich," uvedla předsedkyně svazu Maria Stepzová.
Stoupenci poplatků se ale dopředu vzdávat nemusí. Před třemi lety vládl v Londýně proti novince odpor také, zatímco dnes si na nový systém stěžuje už jen málokdo. Na nejfrekventovanějších londýnských ulicích klesl počet projíždějících automobilů až o 18 procent.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích