Dublinu přeje vítr, zato v Bukurešti je na udušení
Když už žijete ve městě, ale chtěli byste dýchat poměrně čistý vzduch, jste na
tom dobře, pokud sídlíte v irském Dublinu. Naopak, jestli je vaším bydlištěm
rumunská Bukurešť, na čistý vzduch zapomeňte.
Když už žijete ve městě, ale chtěli byste dýchat poměrně čistý vzduch, jste na tom dobře, pokud sídlíte v irském Dublinu. Naopak, jestli je vaším bydlištěm rumunská Bukurešť, na čistý vzduch zapomeňte.
Vyplývá to ze srovnávací studie šesti velkých evropských měst, kterou v letech 2002 až 2005 připravilo Společné výzkumné středisko Evropské unie (JRC) v italské Ispře. Vědci si vybrali Brusel, Bukurešť, Dublin, Lisabon, Lublaň a Madrid.
V každém městě měřili znečištění v ulicích, ale také si vytipovali až dvě stovky dobrovolníků, kteří cestují přes střed města. Požádali je, aby jeden den nosili přístroj měřící množství benzenu v ovzduší. Tím zjistili, kolik této škodliviny lidé opravdu dýchali v závislosti na tom, jak mnoho času strávili v rušných ulicích a kolik času v čistějším prostředí.
Benzen si vybrali proto, že to je uhlovodík, který vzniká zejména při spalování benzínu v automobilech. Sám o sobě je spojován s vyšší rizikem onemocnění leukémií. Navíc funguje i jako "měřítko": čím více benzenu se z dopravy uvolňuje, tím více tam vzniká i dalších škodlivin - oxidu uhelnatého, oxidů dusíku a těkavých organických sloučenin. Benzen je však také obsažen v cigaretovém kouři.
O výsledcích výzkumu vědci informovali na nedávné konferenci v Bruselu.
Katalyzátory pomohly
Vcelku podle očekávání se ukázalo, že nejvíc benzenu vdechli kuřáci, ať už to bylo v kterémkoli městě. Další výsledky už byly zajímavější.
Úroveň celoročního znečištění ovzduší ve čtyřech městech (Bruselu, Lublani, Madridu a Lisabonu) se víceméně pohybovala lehce nad pět mikrogramů benzenu v metru krychlovém, což je limit, který požadují evropské normy pro rok 2010.
V Bruselu se podobné měření uskutečnilo už začátkem devadesátých let. Tehdy byly koncentrace benzenu zhruba dvojnásobné oproti současnosti. Zlepšení, jak konstatuje výzkumná zpráva, je dáno jednak povinným zavedením katalyzátorů výfukových plynů v automobilech a také snížením obsahu benzenu v automobilových benzínech.
Nejméně benzenu prošlo plícemi nekuřáků, kteří se v ulicích městského centra pohybovali málo, a nejhůře dopadli řidiči, kteří strávili hodně času za volantem ve městě a ještě si k tomu pokuřovali.
Stará auta vadí
Zcela výjimečná situace se ukázala v Bukurešti, kde koncentrace benzenu dvojnásobně přesahovaly úroveň naměřenou v předchozí čtveřici měst.
"Je to určitě dáno vyšším obsahem benzenu v benzínu a také tím, že v tomto městě jezdí vysoké procento starých aut, která vytvářejí příliš mnoho škodlivin," komentoval stav Pascual Pérez Ballesta, jeden z koordinátorů výzkumu v JRC. "Nicméně i Rumunsko je už na cestě k přijetí nových zákonů, které obsah benzenu v automobilových benzínech sníží," dodal.
Na opačném konci, s jednoznačně nejčistším vzduchem, se umístil irský Dublin.
"Příčinou ovšem nejsou technická opatření, ale povětrnostní podmínky," vysvětlil další z výzkumníků Robert Field. "V tomto městě často vane rychlý vítr, který znečištění rozptýlí."
info
Úroveň benzenu, jíž jsou za rok vystaveni obyvatelé - nekuřáci (v mikrogramech na metr krychlový vzduchu)
Dublin 2,9
Brusel 5,1
Madrid 5,1
Lublaň 5,5
Lisabon 6,1
Bukurešť 12,9
Poznámka: Evropské normy požadují, aby do roku 2010 expozice nepřesahovala 5 mikrogramů benzenu v metru krychlovém.
Pramen: JRCa
info
Vitamíny jako ochrana chromozómů
Jak stav ovzduší ovlivňuje lidské zdraví, zjišťovali čeští vědci v Praze v roce 2001. Při tehdejším výzkumu, koordinovaném Ústavem experimentální medicíny Akademie věd, pomocí přístrojů sledovali, jaký vzduch dýchají policisté na obchůzce v ulicích a jaký lidé, kteří pracují v místnostech. I jim vyšlo, že lidé v ulicích vdechují více škodlivin. Pražská studie však ještě obsahovala podstatnou část navíc - výzkumníci odebírali dobrovolníkům krev k dalšímu rozboru. Ukázalo se, že osoby, které se pohybovaly v městských ulicích mezi auty, měly častěji poškozené chromozómy. Tím se zvyšuje riziko onemocnění například rakovinou. I v tomto případě na tom byli celkově hůře kuřáci než nekuřáci. Naopak jako ochranný faktor výzkum prokázal stravu bohatou na vitamíny, zejména na vitamín C. Lidé se zvýšenou hladinou vitamínu C v krvi měli méně poruch chromozómů než osoby, které dýchaly stejný vzduch, ale jedly málo vitamínů.
Vyplývá to ze srovnávací studie šesti velkých evropských měst, kterou v letech 2002 až 2005 připravilo Společné výzkumné středisko Evropské unie (JRC) v italské Ispře. Vědci si vybrali Brusel, Bukurešť, Dublin, Lisabon, Lublaň a Madrid.
V každém městě měřili znečištění v ulicích, ale také si vytipovali až dvě stovky dobrovolníků, kteří cestují přes střed města. Požádali je, aby jeden den nosili přístroj měřící množství benzenu v ovzduší. Tím zjistili, kolik této škodliviny lidé opravdu dýchali v závislosti na tom, jak mnoho času strávili v rušných ulicích a kolik času v čistějším prostředí.
Benzen si vybrali proto, že to je uhlovodík, který vzniká zejména při spalování benzínu v automobilech. Sám o sobě je spojován s vyšší rizikem onemocnění leukémií. Navíc funguje i jako "měřítko": čím více benzenu se z dopravy uvolňuje, tím více tam vzniká i dalších škodlivin - oxidu uhelnatého, oxidů dusíku a těkavých organických sloučenin. Benzen je však také obsažen v cigaretovém kouři.
O výsledcích výzkumu vědci informovali na nedávné konferenci v Bruselu.
Katalyzátory pomohly
Vcelku podle očekávání se ukázalo, že nejvíc benzenu vdechli kuřáci, ať už to bylo v kterémkoli městě. Další výsledky už byly zajímavější.
Úroveň celoročního znečištění ovzduší ve čtyřech městech (Bruselu, Lublani, Madridu a Lisabonu) se víceméně pohybovala lehce nad pět mikrogramů benzenu v metru krychlovém, což je limit, který požadují evropské normy pro rok 2010.
V Bruselu se podobné měření uskutečnilo už začátkem devadesátých let. Tehdy byly koncentrace benzenu zhruba dvojnásobné oproti současnosti. Zlepšení, jak konstatuje výzkumná zpráva, je dáno jednak povinným zavedením katalyzátorů výfukových plynů v automobilech a také snížením obsahu benzenu v automobilových benzínech.
Nejméně benzenu prošlo plícemi nekuřáků, kteří se v ulicích městského centra pohybovali málo, a nejhůře dopadli řidiči, kteří strávili hodně času za volantem ve městě a ještě si k tomu pokuřovali.
Stará auta vadí
Zcela výjimečná situace se ukázala v Bukurešti, kde koncentrace benzenu dvojnásobně přesahovaly úroveň naměřenou v předchozí čtveřici měst.
"Je to určitě dáno vyšším obsahem benzenu v benzínu a také tím, že v tomto městě jezdí vysoké procento starých aut, která vytvářejí příliš mnoho škodlivin," komentoval stav Pascual Pérez Ballesta, jeden z koordinátorů výzkumu v JRC. "Nicméně i Rumunsko je už na cestě k přijetí nových zákonů, které obsah benzenu v automobilových benzínech sníží," dodal.
Na opačném konci, s jednoznačně nejčistším vzduchem, se umístil irský Dublin.
"Příčinou ovšem nejsou technická opatření, ale povětrnostní podmínky," vysvětlil další z výzkumníků Robert Field. "V tomto městě často vane rychlý vítr, který znečištění rozptýlí."
info
Úroveň benzenu, jíž jsou za rok vystaveni obyvatelé - nekuřáci (v mikrogramech na metr krychlový vzduchu)
Dublin 2,9
Brusel 5,1
Madrid 5,1
Lublaň 5,5
Lisabon 6,1
Bukurešť 12,9
Poznámka: Evropské normy požadují, aby do roku 2010 expozice nepřesahovala 5 mikrogramů benzenu v metru krychlovém.
Pramen: JRCa
info
Vitamíny jako ochrana chromozómů
Jak stav ovzduší ovlivňuje lidské zdraví, zjišťovali čeští vědci v Praze v roce 2001. Při tehdejším výzkumu, koordinovaném Ústavem experimentální medicíny Akademie věd, pomocí přístrojů sledovali, jaký vzduch dýchají policisté na obchůzce v ulicích a jaký lidé, kteří pracují v místnostech. I jim vyšlo, že lidé v ulicích vdechují více škodlivin. Pražská studie však ještě obsahovala podstatnou část navíc - výzkumníci odebírali dobrovolníkům krev k dalšímu rozboru. Ukázalo se, že osoby, které se pohybovaly v městských ulicích mezi auty, měly častěji poškozené chromozómy. Tím se zvyšuje riziko onemocnění například rakovinou. I v tomto případě na tom byli celkově hůře kuřáci než nekuřáci. Naopak jako ochranný faktor výzkum prokázal stravu bohatou na vitamíny, zejména na vitamín C. Lidé se zvýšenou hladinou vitamínu C v krvi měli méně poruch chromozómů než osoby, které dýchaly stejný vzduch, ale jedly málo vitamínů.
Zdroj:Věda a zdraví
Sdílet článek na sociálních sítích