zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Dublinu přeje vítr, zato v Bukurešti je na udušení

06.01.2006
Ovzduší
Dublinu přeje vítr, zato v Bukurešti je na udušení
Když už žijete ve městě, ale chtěli byste dýchat poměrně čistý vzduch, jste na tom dobře, pokud sídlíte v irském Dublinu. Naopak, jestli je vaším bydlištěm rumunská Bukurešť, na čistý vzduch zapomeňte.

Vyplývá to ze srovnávací studie šesti velkých evropských měst, kterou v letech 2002 až 2005 připravilo Společné výzkumné středisko Evropské unie (JRC) v italské Ispře. Vědci si vybrali Brusel, Bukurešť, Dublin, Lisabon, Lublaň a Madrid.
V každém městě měřili znečištění v ulicích, ale také si vytipovali až dvě stovky dobrovolníků, kteří cestují přes střed města. Požádali je, aby jeden den nosili přístroj měřící množství benzenu v ovzduší. Tím zjistili, kolik této škodliviny lidé opravdu dýchali v závislosti na tom, jak mnoho času strávili v rušných ulicích a kolik času v čistějším prostředí.
Benzen si vybrali proto, že to je uhlovodík, který vzniká zejména při spalování benzínu v automobilech. Sám o sobě je spojován s vyšší rizikem onemocnění leukémií. Navíc funguje i jako "měřítko": čím více benzenu se z dopravy uvolňuje, tím více tam vzniká i dalších škodlivin - oxidu uhelnatého, oxidů dusíku a těkavých organických sloučenin. Benzen je však také obsažen v cigaretovém kouři.
O výsledcích výzkumu vědci informovali na nedávné konferenci v Bruselu.

Katalyzátory pomohly
Vcelku podle očekávání se ukázalo, že nejvíc benzenu vdechli kuřáci, ať už to bylo v kterémkoli městě. Další výsledky už byly zajímavější.
Úroveň celoročního znečištění ovzduší ve čtyřech městech (Bruselu, Lublani, Madridu a Lisabonu) se víceméně pohybovala lehce nad pět mikrogramů benzenu v metru krychlovém, což je limit, který požadují evropské normy pro rok 2010.
V Bruselu se podobné měření uskutečnilo už začátkem devadesátých let. Tehdy byly koncentrace benzenu zhruba dvojnásobné oproti současnosti. Zlepšení, jak konstatuje výzkumná zpráva, je dáno jednak povinným zavedením katalyzátorů výfukových plynů v automobilech a také snížením obsahu benzenu v automobilových benzínech.
Nejméně benzenu prošlo plícemi nekuřáků, kteří se v ulicích městského centra pohybovali málo, a nejhůře dopadli řidiči, kteří strávili hodně času za volantem ve městě a ještě si k tomu pokuřovali.

Stará auta vadí
Zcela výjimečná situace se ukázala v Bukurešti, kde koncentrace benzenu dvojnásobně přesahovaly úroveň naměřenou v předchozí čtveřici měst.
"Je to určitě dáno vyšším obsahem benzenu v benzínu a také tím, že v tomto městě jezdí vysoké procento starých aut, která vytvářejí příliš mnoho škodlivin," komentoval stav Pascual Pérez Ballesta, jeden z koordinátorů výzkumu v JRC. "Nicméně i Rumunsko je už na cestě k přijetí nových zákonů, které obsah benzenu v automobilových benzínech sníží," dodal.
Na opačném konci, s jednoznačně nejčistším vzduchem, se umístil irský Dublin.
"Příčinou ovšem nejsou technická opatření, ale povětrnostní podmínky," vysvětlil další z výzkumníků Robert Field. "V tomto městě často vane rychlý vítr, který znečištění rozptýlí."
info
Úroveň benzenu, jíž jsou za rok vystaveni obyvatelé - nekuřáci (v mikrogramech na metr krychlový vzduchu)
Dublin 2,9
Brusel 5,1
Madrid 5,1
Lublaň 5,5
Lisabon 6,1
Bukurešť 12,9

Poznámka: Evropské normy požadují, aby do roku 2010 expozice nepřesahovala 5 mikrogramů benzenu v metru krychlovém.

Pramen: JRCa

info
Vitamíny jako ochrana chromozómů
Jak stav ovzduší ovlivňuje lidské zdraví, zjišťovali čeští vědci v Praze v roce 2001. Při tehdejším výzkumu, koordinovaném Ústavem experimentální medicíny Akademie věd, pomocí přístrojů sledovali, jaký vzduch dýchají policisté na obchůzce v ulicích a jaký lidé, kteří pracují v místnostech. I jim vyšlo, že lidé v ulicích vdechují více škodlivin. Pražská studie však ještě obsahovala podstatnou část navíc - výzkumníci odebírali dobrovolníkům krev k dalšímu rozboru. Ukázalo se, že osoby, které se pohybovaly v městských ulicích mezi auty, měly častěji poškozené chromozómy. Tím se zvyšuje riziko onemocnění například rakovinou. I v tomto případě na tom byli celkově hůře kuřáci než nekuřáci. Naopak jako ochranný faktor výzkum prokázal stravu bohatou na vitamíny, zejména na vitamín C. Lidé se zvýšenou hladinou vitamínu C v krvi měli méně poruch chromozómů než osoby, které dýchaly stejný vzduch, ale jedly málo vitamínů.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí