Kolik je tygrů? Indové berou na pomoc počítač

Vždy, když se Indové pokoušejí spočítat tygry, výsledek je předem zpochybňován. Sbírání stop, jejich odlévání do sádry a následné počítání, kolika zvířatům vlastně patřila, totiž pokaždé vedly spíše ke zmatkům.
Nyní Indové slibují revoluci - na počítání tygrů už mají speciální počítačové programy. S jejich pomocí budou vyhodnocovat stopy mnohem přesněji.
"Tímto způsobem se vyhneme duplikacím při sčítání," řekl agentuře Reuters vůdce ochránců přírody z oblasti Sunderbans Atanu Raha. Několika zvířatům také odborníci nasadí obojky umožňující sledovat jejich pohyb za pomoci satelitu.
V Indii sice žije největší množství tygrů, ale podle ochránců přírody jim brzy hrozí vyhynutí.

Zvláštní počty
Počítat vzácné šelmy začala indická vláda poprvé už v roce 1973. Pokud v zemi zbývá 3500 tygrů, jak se na základě předchozích pokusů o součet udává, vyhynou do roku 2015.
Ekologové ale kritizují úřady, že počty záměrně nadhodnocují, aby maskovaly vlastní nečinnost. Jiní si myslí, že podle stop zvířata přesně spočítat vůbec nejde.
"Odhadovat počet tygrů na základě stop je nemožné," řekl Ullas Karanth z newyorské Společnosti na ochranu divoké přírody, který se tygry zabývá.
Když Američané předložili Indům stopy pouhých čtyř tygrů ze zoologické zahrady, pořízené na dvou různých substrátech, odhadli indičtí experti, že zvířat bylo nejméně osm, někteří hovořili dokonce o třiadvaceti.
Podle skromnějších odhadů zbývá v Indii jen 1500 tygrů. Před sto lety bylo těchto zvířat 40 tisíc. Je navíc možné, že v několika hlavních rezervacích už ani žádní nejsou, varují ekologové.
"Bitva je prohraná. Je jen velmi malá šance, že by se tygry ještě podařilo zachránit," řekla Belinda Wrightová, britská ředitelka Společnosti na ochranu divoké přírody v Indii.

Ekologové: prohraná bitva
Sčítání za pomoci moderních technologií nyní odborníci zahájili právě v oblasti Sunderbans, na deseti tisících čtverečních kilometrech mangrovníkových porostů, kde žije tygr bengálský.
Jak taková akce vypadá? Na začátku úplně stejně jako v sedmdesátých letech. Dobrovolníci ve sklolaminátových vestách a ocelových helmách se prodírají džunglí, aby získali co nejvíce tygřích stop.
V bažinaté krajině u hranic s Bangladéšem sledují stezky tak dlouho, dokud nezískají jasný otisk tlapy. Pak ho odlijí do sádry a zkoumají podle mnoha parametrů, v čemž jim nyní pomůže počítačový program.
Než bude celé sčítání u konce, uplyne nejméně několik měsíců. Jen první fáze má trvat do léta.

Kůže za šest tisíc
Před méně než sto lety tygři obývali oblasti od východního Turecka, východní Čínu a Indii, až po indonéské ostrovy Sumatra, Jáva a Bali. Jejich životní podmínky jsou však stále horší.
Obchod s tygří kůží a používání jejich kostí v tradiční asijské medicíně navíc ročně stojí život desítky zvířat. Prášek z tygří kůže je například považován za zázračný lék proti revmatismu. Právě Indie a Nepál, kde žijí asi dvě třetiny světové tygří populace, se kvůli tomu stávají nejčastějším cílem pytláků.
Obrovská poptávka po tygří kůži je nyní také v Tibetu, kde ji pytláci mohou prodat jen za šest tisíc dolarů. Za jediné zvíře se dá na černém trhu utržit asi padesát tisíc dolarů.