Viníkem příštích povodní bude stát

Praha - Zásahy, kterými lidé za posledních sto let změnili vodní toky po celé zemi, jsou podle ekologů jednou z hlavních příčin obrovského rozsahu záplav, které udeřily v České republice v letech 1997 a 2002. Stát ale znovu investuje do staveb, které dopady dalších záplav ještě zhorší.

Mnohé protipovodňové stavby za stamiliony korun vznikají na místech, kde nemají žádný smysl. Tvrdí to ekologové, podle nichž takové stavby nejenže povodním nezabrání, ale naopak jejich dopady ještě zhorší. "Regulace, narovnávání a další úpravy koryt urychlují odtok vody, která s tím větší silou zaplavuje města a obce na dolním toku, "vysvětlil Vojtěch Kotecký z ekologického hnutí Duha. Rozsah změn, kterými české řeky prošly, nejlépe dokresluje fakt, že ve 20. století se délka jejich toků zkrátila o dvě třetiny.

Tyto stavby na řekách podle něj zabraňují vodě vylít se z koryta v místech, kde by zvýšená hladina nezpůsobila žádné škody a neohrozila by majetek. Vodohospodáři to však odmítají.

"Na neobydlených územích ani my neděláme regulace nebo protipovodňová opatření. Jsou to záležitosti velmi drahé, takže tam, kde to není třeba, tak to zbytečně nestavíme," říká Šárka Vlčková ze společnosti Povodí Odry. Obnově každé úpravy říčního koryta podle ní předchází nový hydrogeologický průzkum.

Ekologové ale tvrdí, že stavby budované v rámci boje s povodněmi vznikaly často překotně a bez patřičného dohledu úřadů.

Například ve Frýdlantu nad Ostravicí zničila voda asi půlkilometrový úsek regulovaného říčního koryta. Regulace byla obnovena, ale paradoxně na břehu, kde se nachází les, a ne na břehu, kde jsou domy. Navíc posudek, který si nechala vypracovat Česká inspekce životního prostředí, prokázal, že stavba poškodila životní prostředí a byla zbytečná. Dalším příkladem nepovedené regulace je úsek řeky Morávky u severomoravské obce Vyšní Lhoty.

"Když řeka nebyla upravena, měla kapacitu na stoletou vodu. Regulací se však kapacita koryta snížila na dvaceti až padesátiletou vodu," popsal negativní důsledky úprav Vladimír Burda ze sdružení Ochrana vod.

Na podobné projekty v rámci programu na odstraňování povodňových škod přitom ministerstvo zemědělství jen v roce 2004 vydalo 1,49 miliardy korun. I přes rozpačité výsledky budou regulace řek pokračovat. "Dosavadní přístup je v souladu se strategií protipovodňové ochrany, přijaté vládou v roce 2000, a ministerstvo zemědělství jeho přehodnocení nechystá," uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Tomáš Loskot. Podle ochránců stojí za budováním často zbytečných regulací tlak stavebních firem. "Jsou to miliony, které mohou téci ze státního rozpočtu naprosto bez kontroly, a to si nikdo nenechá ujít,"uzavřel Vladimír Burda.

DALIBOR DOSTÁL