České území uprostřed oceánu

České území uprostřed oceánu

Věděli jste, že má Česká republika část oceánu? Co se děje dnes v tomto našem nejhlouběji položeném území?

Byl to tehdy tak trochu utajený boom v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století. Vyspělé státy se tehdy začaly zajímat o těžbu na mořském dně a technika pozvolna expandovala do nového, skoro neznámého prostoru. Ve vybraných oblastech světových oceánů probíhaly rozmáchlé regionální geologicko-geofyzikálním průzkumy, které potvrdily existenci rozsáhlých a využitelných nerostných zdrojů - především tzv. polymetalických konkrecí.

Tehdejší Československo bylo při tom.

1. na lodi v Tichém oceánuVelkokapacitní odběr (cca 800 kg) je po vysypání umýván mořskou vodou.

(Kliknutím na fotografii obrázek zvětšíte.)Polymetalické konkrece

Co to jsou polymetalické konkrece a proč je o ně takový zájem? Proč se vlastně těží?

Vědci je popisují jako polyminerální hrudkovité agregáty tvořené anorganickou minerální fází železo-manganových oxidů akumulovaných v koncentrických vrstvách kolem jádra (to může být organického původu - žraločí zuby, kostní relikty sluchových aparátu velryb, jehlicemi ježovek.., nebo anorganického původu - fragmenty vulkanických hornin, mikrokonkrece…).

Konkrece se vyskytují na rozsáhlých plochách oceánského dna, v "našem" území IOM v hloubkách 3600-4400 metrů. Navíc se vyskytuje v konkrecích dalších přibližně 50 prvků Mendělejovovy tabulky.

Z pohledu chemizmu jsou obsahy hlavních kovů v konkrecích následující: mangan - 23-31%, železo - 5-11%, měď - 0,8-1,2%, nikl - 1-1,27% a kobalt - 0,19-0,23%. Kromě hlavních kovů jsou zajímavé ještě obsahy zinku a strategického molybdenu a skupiny prvků vzácných zemin - lanthanidů. Průměrná velikost se pohybuje nejčastěji mezi 4-8 cm. Některé mají 15 cm a ojediněle i více.

2. řez konkrecíJednotlivé linie označují přírůstky, které vytvářejí její koncentrickou stavbu.
3. detail konkrece po odsátí vody.Mořské dno je zde tvořeno silně zvodněným sedimentem v podobě recentního křemičito-vápnitého kalu a bahna, které má vysoký obsah mikrokonkrecí, vulkanického skla a biodetritu - úlomků žraločích zubů a částí skeletu organizmů. Ty kromě anorganických úlomků jsou rovněž zárodky jader konkrecí.
Otázka vzniku konkrecí není vyřešena.

Vznikají tam, kde dochází k součinnosti geochemických procesů a dynamických pochodů v hlubokomořském prostředí. Jsou to procesy, které probíhají mezi nejspodnější části oceánské vodní masy a sedimentů, někdy za přispění organismů. Vše závisí na specifických podmínkách v místě vzniku konkrecí.

Mohou být ovlivněny podmořskou vulkanickou činností, přísunem detritu a materiálu z řek atd… Konkrece rozhodně nerostou pozorovateli před očima. Jejich přírůstek je maximálně 15- 20 mm za milion let. Mají-li dnes největší konkrece až 25 cm, pak jejich vznik leží někde v období třetihor v miocénu.

Přes to všechno, co o nich víme, vědecký svět stále ještě nemá úplně ověřenou představu jejich vzniku.

4. vzorkyVzorky z boxcoreru. Po odsátí vody je přesně vidět, jak to v daném místě vypadá na mořském dně. Ne vždy se podaří odběr takového bohatého vzorku, ale i porovnání s místy kde konkrece nejsou slouží k dalším studiím, které umožňuje stanovit geologickou charakteristiku zkoumané oblasti.
zóna Clarion-Clipperton

Polymetalické konkrece se vyskytují na mnoha místech dna světových moří, nejsou nic neobvyklého, ale pouze na některých místech dna oceánů mají vysokou plošnou koncentraci - hustotu, která je zajímavá pro jejich průmyslové využití (stanovený limit pro těžbu je akumulace 10kg/m2).

Bezkonkurenčně nejzajímavější oblast dnes leží na dně Tichého oceánu. Nachází se tady nejvýznamnější rudní pole uvnitř tektonické zóny globálního charakteru Clarion-Clipperton. Tady jsou lokalizována přidělená území téměř všech pionýrských investorů (tedy Francie, Japonska, Číny, jižní Koreje a Ruska - má kromě spoluúčasti v IOM ještě svůj národní klaim) a konsorcií.

Je to lokalita s největší plošnou koncentrací polymetalických konkrecí na dně světového oceánu a největšího zájmu mnoha zemí z ekonomického hlediska. Zahrnuje plochu okolo 9 milionů km2 (je to o cca 0,5 milionů km2 víc než plocha Austrálie a Oceánie). Se surovinovým potenciálem odhadovaným na 35x106 tun a obsahem 7500 mil. tun manganu, 340 mil. tun niklu, 265 mil. tun mědi a 78 mil. tun kobaltu.

Dalším významným rudním polem je oblast Peruánského bazénu v jižním Pacifiku, kde je situováno přidělené území pro Německo a v Indickém oceáně, nedaleko archipelagu Diego Garcia má svůj klaim Indie.

5. umístění našeho klaimuUmístění klaimu Interoceanmetalu v rámci zlomu Clarion-Cliperton na podkladu zjednodušené morfologické stavby dna Tichého oceánu. Do nejbližšího přístavu (Manzanillo) je asi 1200 námořních mil, respektive Long Beach (L.A.) je asi 1300 námořních mil daleko. Vpravo Mexiko, vlevo Havaj.
vlastníci - IOM

V této oblasti pak začaly průzkum nově vzniklá účelová společenství - konsorcia (OMA - Ocean Mining Associates, OMI - Ocean Managment Inc., Lockheed Martin Systems Inc. a další). Rusko a východoevropské státy se sdružily do mezinárodní organizace Interoceanmetal (IOM). která byla založena a podepsána na mezivládní úrovni v roce 1987.

Bývalé Československo se stalo zakládajícím členem a zároveň jediným vnitrozemským státem na světě, který se aktivně podílel na hlubokomořském průzkumu nerostného bohatství oceánů.

Prohlédněte si certifikát opravňující naši republiku nakládat s daným územím.

6. mapa rozděleníRozdělení přidělených území jednotlivým kontraktorům, původně pionýrským investorům a konsorciím ve zlomu Clarion-Cliperton 1 Japonsko, 2 Francie, 3 Rusko, 4.Čína, 5. Korea. 6. IOM, 7. ISA, 8. OMA. 9.OMI-1, 10.OMI - 2, 11.LMS
Prospektorské začátky

Každému z pionýrských investorů Technická a legislativní komise OSN přidělila stejně velké území - 150 000 km2, s podmínkou, že po skončení regionálního průzkumu dojde k jeho redukci na polovinu - tj. 75 000 km2. Druhá polovina se stala opět majetkem OSN, včetně výsledků průzkumu.Tímto aktem obdržel pionýrský investor nový statut kontraktora a polovina území mu tak zůstala pro podrobný průzkum a následnou těžbu.

Z toho vyplývá, že dnes jsme vlastníky ideální jedné pětiny klaimu IOM (75 000 km2) ), protože organizace sdružuje 5 členů (Česko, Polsko, Slovensko, Ruskou Federaci a Bulharsko) přispívajících ze státního rozpočtu na její činnost.

IOM obdržela příslušný certifikát (které zeměpisnými souřadnicemi vymezuje přidělené území) podepsaný generálním tajemníkem OSN Boutros-Boutros Ghálím v roce 1992, čímž se stala neomezeným vlastníkem výjimečné lokality ve východní části tektonické zóny Clarion/Clipperton, situované přibližně 1200 námořních mil západně od pobřeží Mexika. Sídlem IOM je polské přístavní město Štětín.

Dnešní vybavení výzkumného plavidla pro hlubokomořský průzkum. 1/ komplex pro seismo-akustické mapování
2/kontrolní systém dynamické pozice plavidla
3/multifrekvenční echosonda
4/akustický snímač hloubky
5/gravitační trubka pro odběr sedimentů
6/krabicová vzorkovnice (boxcorer)
7/čelisťová vzorkovnice
8/samovolně spadající vzorkovnice s vizuální signalizací (optikou i světelnou)
9/vlečená velkokapacitní vzorkovnice (dredge)
10/hydrosonda
11/sonda pro odběr povrchových vod
12/"mooring systém" (komplex přístrojů dlouhodobě umístěných nad mořským dnem využívaný pro monitoring hlubokomořského prostředí)
13/sonar širokého bočního rozsahu a akustický profilograf
14/TV-fotokomplex
15/autonomní hlubokomořská jednotka
16, 17/ transpondéry podmořské navigace na dálkově ovládaných kotvách
18/trubková vzorkovnice

U nás doma pod mořem

V současné době jsou vyhodnoceny výsledky podrobného průzkumu opírající se nově provedené mapování území systémem širokopásmového sonaru a multifrekvenčního echolotu typu "Sea-Beam" v měřítku 1:200 000 a z nich odvozených map sklonů dna, které jsou nezbytné pro rajonizaci území s vymezením prioritních bloků s hodnotou sklonu do 7 stupňů. To je bezpečnostní limit pro práci projektovaných těžebních jednotek.

Bylo provedeno fotografické snímkování dna speciálním TV-fotoaparátem a odebráno velké množství geologického, biologického a surovinového materiálu pro technologické zkoušky a provedeny analytická včetně stanovení obsahu využitelných kovů na vybraných profilech a stanicích na větší části území.

8. na výzkumu v oceánuDoprovodný člun výzkumného plavidla (v pozadí) na cestě k vyzvednutí jedné z výzkumných stanic, které bývají dlouhodobě umístěny pod hladinou moře.
Vyhlídky do budoucna

Pro náš stát otevírá možnost v dlouhodobém horizontu zásobování surovinami z primárních zdrojů, které na našem území chybí.

Naše rudní ložiska patří do nebilanční kategorie a z dnešního pohledu naše republika nemá v těžbě žádné ložisko (v roce 1994 byly ukončeny tyto aktivity na poslední těžené lokalitě polymetalických rud ve Zlatých Horách). Jestli se tedy bude aktivně těžit, nebo nebude, je stále otázkou.

7. detail zadní části paluby výzkumného plavidlaŽlutý přístroj je televizně fotografický komplex - tvořený silným světelným zdrojem a komorami s kamerami. Spouští se nad dno a pak je pomalu tažený nad vybranou oblastí. Vše je snímáno kamerou a v určitých okamžicích fotografováno. Úplně vpravo je disturber - zařízení, kterým se imituje těžba a její dopad na hlubokomořský ekosystém. Přístroj s trubkovými kontejnery je tzv. multicorer. Jde o válce průměru 10 cm. Do nich se po usednutí přístroje na dno odebírá sediment včetně vody těsně nad dnem za účelem studia meiofauny.
9. hydrosondaPřístroj na měření v fyzikálních a chemických vlastností vody - hydrosonda. Měří se také obsah kyslíku a pH vody ve vertikálním sloupci v různých úrovních od hladiny po mořské dno. V plánovaných výškách se sonda zastaví, jeden z válců se otevře (dálkově řízeno z operačního palubního centra plavidla), nabere vodu a celá sonda pokračuje na nižší horizont oceánské vodní masy.
11. vlečné zařízení (dredge)Využívá se při odběrech velkokapacitních vzorků konkrecí pro technologické účely. Jeden vzorek obsahuje 800 - 1000 kg materiálu. Po vysypání na palubu se materiál propere, konkrece jsou uloženy do beček s mořskou vodou. Takto jsou v přírodním stavu přepravovány do laboratoří metalurgického kombinátu na pobřeží, kde probíhá oddělení jednotlivých kovů a ověřování nejvhodnější extrakční technologie.

Zpracováno na podkladu materiálů RNDr. Antonína Pařízka.

Hynek Adámek
ZDROJ:www.national-geographic.cz