Jádro v kurzu. Jako kdysi.
Vysoké ceny energií a obavy z výpadku dodávek tlačí mnohé země, aby posilovaly
nukleární programy. Navzdory probuzenému zájmu bude však podíl atomu na výrobě
elektřiny menší než dnes.
Vysoké ceny energií a obavy z výpadku dodávek tlačí mnohé země, aby posilovaly nukleární programy. Navzdory probuzenému zájmu bude však podíl atomu na výrobě elektřiny menší než dnes.
Přišel čas, abychom problém řešili, uvedl loni v dubnu americký prezident George Bush. Myslel tím stoupající ceny energie na domácím trhu. Řešením, dodal, jsou nové ropné rafinerie a atomové elektrárny. Důsledek? USA plánují, poprvé od sedmdesátých let, výstavbu nových reaktorů. Jeden investor je už známý.
Také britský premiér Tony Blair, připomíná deník Financial Times Deutschland (FTD), přemítal v minulém roce nahlas, že sníží rostoucí závislost své země na dovozech energie s pomocí jádra. Revize ostrovní nukleární politiky má být hotova letos v létě. Čína a Rusko už stavby nových bloků zahájily.
Vypadá to, že strach z atomu, který zachvátil Západ po černobylské katastrofě před dvaceti lety, je definitivně pryč. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) bylo na konci loňského roku na světě v provozu 443 jaderných elektráren. O pět let dříve jich bylo 427.
Třiadvacet nových zařízení se staví, 20 dalších se plánuje, z tohoto šest v Číně. O dalších reaktorech uvažuje Francie, Itálie a Švýcarsko. Nutné je počítat s posílením atomové výroby ve střední a východní Evropě, třeba na Ukrajině.
Znalci branže, píše FTD, vidí v probuzeném zájmu o jádro paralelu s boomem 80. let. Tehdy, po zkušenosti s ropnými krizemi, se kapacity atomových zařízení ztrojnásobily. Dnes jsou fosilní paliva jako uhlí a ropa dvakrát tak drahá jako před třemi lety. Podražil sice i uran, ale z něj získávaná jaderná energie zůstává pořád levná.
Německý odborník Heino Elfert tvrdí, že se vyspělé průmyslové země vracejí k nukleárnímu programu proti své vůli. Jinak je tomu u Číny a Indie, které se při očekávané velikosti své energetické spotřeby bez jádra neobejdou.
Nevyřešeným problémem zůstává otázka zpracování a bezpečného konečného uložení radioaktivního odpadu. Toto téma zatlačila atomová euforie zcela do pozadí. Rozšířenou představu, že se stavbou nových zařízení není třeba otálet, protože než bude nutné palivo vyměnit, někdo potíž s vyhořelými články domyslí, považují nejen ekologická hnutí za iluzorní a nezodpovědnou.
Znalci branže nicméně upozorňují, že navzdory stoupající výrobě primární energie z atomu bude podíl jádra na energetické produkci v příštích letech klesat. IAEA předpokládá, že podíl atomu na výrobě proudu spadne do roku 2030 z nynějších 16 na 13 procent. Důvod? Rapidně zvýšená produkce z jiných druhů energie.
Některé klasické jaderné koncerny se už pro jistotu vydaly za novými příležitostmi. Jeden příklad za všechny: francouzská AREVA, světová jaderná jednička, vstoupila loni na podzim do německého výrobce větrné elektřiny REpower.
AUTOR: Igor Záruba
Přišel čas, abychom problém řešili, uvedl loni v dubnu americký prezident George Bush. Myslel tím stoupající ceny energie na domácím trhu. Řešením, dodal, jsou nové ropné rafinerie a atomové elektrárny. Důsledek? USA plánují, poprvé od sedmdesátých let, výstavbu nových reaktorů. Jeden investor je už známý.
Také britský premiér Tony Blair, připomíná deník Financial Times Deutschland (FTD), přemítal v minulém roce nahlas, že sníží rostoucí závislost své země na dovozech energie s pomocí jádra. Revize ostrovní nukleární politiky má být hotova letos v létě. Čína a Rusko už stavby nových bloků zahájily.
Vypadá to, že strach z atomu, který zachvátil Západ po černobylské katastrofě před dvaceti lety, je definitivně pryč. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) bylo na konci loňského roku na světě v provozu 443 jaderných elektráren. O pět let dříve jich bylo 427.
Třiadvacet nových zařízení se staví, 20 dalších se plánuje, z tohoto šest v Číně. O dalších reaktorech uvažuje Francie, Itálie a Švýcarsko. Nutné je počítat s posílením atomové výroby ve střední a východní Evropě, třeba na Ukrajině.
Znalci branže, píše FTD, vidí v probuzeném zájmu o jádro paralelu s boomem 80. let. Tehdy, po zkušenosti s ropnými krizemi, se kapacity atomových zařízení ztrojnásobily. Dnes jsou fosilní paliva jako uhlí a ropa dvakrát tak drahá jako před třemi lety. Podražil sice i uran, ale z něj získávaná jaderná energie zůstává pořád levná.
Německý odborník Heino Elfert tvrdí, že se vyspělé průmyslové země vracejí k nukleárnímu programu proti své vůli. Jinak je tomu u Číny a Indie, které se při očekávané velikosti své energetické spotřeby bez jádra neobejdou.
Nevyřešeným problémem zůstává otázka zpracování a bezpečného konečného uložení radioaktivního odpadu. Toto téma zatlačila atomová euforie zcela do pozadí. Rozšířenou představu, že se stavbou nových zařízení není třeba otálet, protože než bude nutné palivo vyměnit, někdo potíž s vyhořelými články domyslí, považují nejen ekologická hnutí za iluzorní a nezodpovědnou.
Znalci branže nicméně upozorňují, že navzdory stoupající výrobě primární energie z atomu bude podíl jádra na energetické produkci v příštích letech klesat. IAEA předpokládá, že podíl atomu na výrobě proudu spadne do roku 2030 z nynějších 16 na 13 procent. Důvod? Rapidně zvýšená produkce z jiných druhů energie.
Některé klasické jaderné koncerny se už pro jistotu vydaly za novými příležitostmi. Jeden příklad za všechny: francouzská AREVA, světová jaderná jednička, vstoupila loni na podzim do německého výrobce větrné elektřiny REpower.
AUTOR: Igor Záruba
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
