Z historie Geofondu

Historie

• 50.- 60. léta - výrazná převaha archivně výpůjční služby
• 70. léta - nástup výpočetní techniky
• 80. léta - vytváření faktografických a dokumentografických databází
• 90. léta - rozvoj technologie zpracování dat - databázové systémy, GIS, počítačové sítě
• 2000 - současnost - (poslední aktualizace 29.8.05)

50.-60. léta - výrazná převaha archivně výpůjční služby

Geologický fond byl zřízen vládou v roce 1952 jako "archiv, v němž bude soustředěna veškerá literatura z oboru geologie v Československu vydaná (včetně map), jakož i výsledky geologických výzkumů, prováděných ministerstvy, podniky, závody a jinými institucemi" a působil při Ústředním ústavu geologickém (ÚÚG). Prvotním jeho posláním bylo tedy shromažďovat a dokumentačně zpracovávat NEPUBLIKOVANÉ ZPRÁVY A POSUDKY o výsledcích geologických prací prováděných na území státu a zpřístupňovat je oprávněným uživatelům.

1952: "Geologický fond" byl zřízen na základě Usnesení vlády ze dne 17. června 1952 v tehdejším Ústředním ústavu geologickém jako archiv v němž bude "soustředěn přehled a výsledky všech geologických výzkumů prováděných ministerstvy, podniky, závody a jinými institucemi, jakož i veškerá literatura z oboru geologie v Československu vydaná (včetně map)". Vyhláškou č. 298 státního úřadu plánovacího ze dne 14. října 1952, o zasílání dokladů Geologickému fondu, bylo s účinností od 27. října 1952 zabezpečeno, aby všechny instituce, provádějící výzkumné a průzkumné práce v oboru věd geologických, zasílaly Geologickému fondu potřebné doklady a to plán prací, jejich výsledky s potřebným dokumentačním materiálem a na vyžádání hmotné doklady (vzorky) případně přehledy o těžbě.

1958-1959: V roce 1958 byl zřízen Ústřední geologický úřad ÚGÚ), který vydal nový statut Geologického fondu, podle něhož se od 1.1.1959 stal "samostatnou organizační jednotkou rozpočtově přičleněnou k Ústřednímu ústavu geologickému". Od 1.6.1959 se stal jeho ředitelem dr. Josef Svoboda.

1961: Vyhláška Ústředního geologického úřadu č. 123/1961 Sb., o registraci geologických prací a o shromažďování a evidenci jejich výsledků: § 4: Geologické práce registruje a jejich výsledky shromažďuje a eviduje Ústřední geologický úřad prostřednictvím Geologického fondu v Praze s pobočkou v Bratislavě (dále "Geofond").

1969: V souvislosti s federalizací státu vznikly k 1.1.1969 z Ústředního geologického úřadu dva ústřední orgány: Český geologický úřad (ČGÚ) a Slovenský geologický úrad (SGÚ).

70. léta - nástup výpočetní techniky

Nástup výpočetní techniky znamenal začátek přechodu k novým formám ukládání, zpracování a předávání geologických informací.

1971: Od 1.1.1971, kdy došlo k právnímu a administrativnímu splynutí Geofondu s ÚÚG, Geologický fond jako samostatná organizace zanikl. Specifická funkce a funkční nezávislost Geofondu v Praze byla nadále zajištěna zvláštním statutem Geofondu.

1972-1974: Splynutí se zřejmě ukázalo jako nefunkční a jak vyplývá z dochovaných materiálů Český geologický úřad připravoval nejméně od roku 1972 opětné osamostatnění Geofondu. Jako důvody byly uváděny zejména skutečnosti:

1. Rozdílný charakter obou institucí. Zatímco Ústřední ústav geologický byl institucí převážně výzkumnou, Geofond byl "institucí úzce vázanou na státní geologickou správu a byl účelovým zařízením ČGÚ ", který na něj přenesl některé své kompetence (např. registrace nově zahajovaných geologických prací, kontrola geologické dokumentace a další).
2. Geofond, jakožtoústřední archivní fond geologie soustřeďuje výsledky prací mnoha odborníků z mnoha organizací geologického průzkumu i těžby, projekčních institucí, vysokých škol atd. Takto vzniklý fond má nesporně zvláštní povahu a majetkově nemá patřit žádné z organizací provádějících geologicko výzkumné nebo průzkumné práce. To je třeba vyjádřit jeho nezávislým postavením.
3. Geofond má plnit úkoly objektivně, bez preference kterékoli organizace a nadpodniková pozice má být zárukou rovnoměrného a proporcionálního poskytování služeb i ochrany autorských a vlastnických práv. Proto plní i funkci odvětvového informačního střediska.
4. Kritické prostorové a personální zabezpečení Geofondu - polovina fondů je těžko dostupná mimo Prahu v nevhodných podmínkách. Zaostává plynulé zpracovávání materiálů, které do výpůjční služby docházejí se značným zpožděním.

1975: Opatřením předsedy ČGÚ č.1 z 2. ledna 1975 byl Geologický fond vyčleněn z Ústředního ústavu geologického a sloučen s Geoinvestou (příspěvkovou účelovou organizací ČGÚ) do státní rozpočtové organizace s novým názvem: "Geofond, účelová organizace Českého geologického úřadu v Praze", která v hospodářských vztazích nabývá svým jménem práv a závazků, při plnění a zajišťování úkolů přenesených na něj pověřením Českého geologického úřadu, jedná jménem a v zastoupení Českého geologického úřadu, ústředního orgánu státní správy ČSR. Toto opatření, které je zároveň zřizovací listinou samostatného Geofondu platnou v modifikované verzi dodnes, poprvé užívá oficiální název Geofond. Do té doby ve všech oficiálních dokumentech figuroval Geologický fond a název Geofond sloužil pouze jako legislativní zkratka.

1977: V roce 1977 se Geofond přestěhoval do nově rekonstruovaných prostor v Kostelní 26, odkud předtím odešly laboratoře Ústředního ústavu geologického. Tím se podařilo vyřešit kritické prostorové zabezpečení.

80. léta - vytváření faktografických a dokumentografických databází

Odborným zpracováním primární nepublikované dokumentace jsou vytvářeny dokumentografické a geograficky orientované faktografické soubory informací - databáze.

90. léta - rozvoj technologie zpracování dat - databázové systémy, GIS, počítačové sítě

1990: Po zrušení ČGÚ k 1.7.1990 přešla funkce zřizovatele rozpočtové organizace Geofond na Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP).

1991: Začátkem roku 1991 došlo na základě zákona č. 575/1990 Sb., o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy ČR, k přechodu působnosti ve věcech geologického průzkumu a těžby nerostných surovin na tehdejší Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR (později Ministerstvo hospodářství ČR). V této souvislosti došlo k delimitaci 20 pracovníků zajišťujících vedení registru ložisek nerostných surovin, registru geochemické prozkoumanosti a registrace geologických prací do rozpočtové organizace ÚVTEI a od 1.7.1991 do následnické příspěvkové organizace Národní informační středisko České republiky jako samostatný úsek (NIS ČR - středisko Geofond) k zajištění úkolů spojených s tvorbou státní surovinové politiky.

Rozhodnutím č. 8/91 ministra životního prostředí ČR ze dne 24.5.1991 byl změněn název organizace na Geofond České republiky a upraven jeho základní účel a předmět činnosti: Vykonávat funkci archivního, dokumentačního, informačního a studijního centra státní geologické služby v ČR a spolu s Českým geologickým ústavem (dříve Ústředním ústavem geologickým) byl pověřen výkonem funkce státní geologické služby.

1996 - 1997: Koncem roku 1996 došlo v souladu se zákonem č. 272/1996 Sb. ke zrušení Ministerstva hospodářství a jeho působnost ve věcech geologického průzkumu přešla na MŽP, zatímco působnost ve věcech surovinové politiky a využívání nerostného bohatství na Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). V důsledku toho došlo od 1.1.1997 k opětnému začlenění NIS ČR - střediska Geofond do Geofondu ČR. Aby bylo zajištěno využití Geofondu při plnění kompetencí MPO byla mezi ministry životního prostředí a průmyslu a obchodu uzavřena Dohoda o využívání Geofondu.

2000 - současnost

2000: V souladu s § 5 zákona č.219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, došlo od 1.1.2001 ke změně právní formy Geofondu ČR na organizační složku státu.

2001: S platností od 1.4.2002 byl opatřením č.2/02 Ministerstva životního prostředí v souladu s § 17 zákona č.62/1988 Sb., změněn název na Česká geologická služba - Geofond.

ZDROJ: Geofond