zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Češi zakládali rybníky v Africe

25.01.2006
Voda
Češi zakládali rybníky v Africe
Čeští vědci se zapojili do unikátního mezinárodního projektu, jehož cílem bylo ověřit, jestli je v Africe možné chovat ryby v uměle vytvořených rybnících.
"Afričané ryby nechovají, ale pouze loví," vysvětluje doktor přírodních věd Jan Pokorný z třeboňské obecně prospěšné společnosti Enki, která se na výzkumu podílela. Ryby se přitom na černém kontinentu mohou stát významným zdrojem potravy a zároveň i jejím zpestřením.
Závlaha z uměle vytvořených a udržovaných rybníků navíc může pomoci při pěstování zemědělských plodin a zeleniny v okolí jezírek.
"Výzkum ukázal, že naše předpoklady jsou realisticky dosažitelné," říká Pokorný ze společnosti Enki, která se zabývá i ekologicky šetrným rybníkářstvím.

Tam, kde jsou záplavy
Čtyřletý projekt s názvem Fingerponds je zdánlivě jednoduchý. Vědci z východní Afriky a Evropy si v záplavovém území v blízkosti Viktoriina jezera a řeky Rufiji vybrali v Tanzanii, Ugandě a v Keni šest vesnic, v jejichž bezprostřední blízkosti domorodci vykopali v období sucha celkem čtyřiadvacet rybníků o rozloze přibližně dvě stě metrů čtverečních - čtyři u každé vesnice.
Během pravidelných záplav se jámy napustí vodou. Když záplava ustoupí, v jezírkách zůstane voda a s ní i ryby, které se pak krmí dostupnou přírodní potravou. Když opět nastane období sucha a rybníky vysychají, místní obyvatelé ryby loví. Na políčkách v okolí rybníků navíc sklízejí zemědělské plodiny, které by tam bez závlahy jinak nevyrostly.
Pro dvacet miliónů lidí v okolí Viktoriina jezera jsou mokřady velmi důležité k životu. Obyvatel však neustále přibývá a tlak na využívání půdy roste. V posledních letech se navíc v jezeře lovilo enormní množství ryb, takže mnozí Afričané přišli o dlouhodobou přirozenou obživu.
"Výhodou našeho systému je, že je takřka zadarmo," upozorňuje Jan Pokorný. Dodal, že i přes nepatrné náklady je možné z jednoho hektaru umělého rybníku získat pět tun ryb.
Vědecký projekt za stovky tisíc eur platila Evropská unie, ve skutečnosti ovšem stál mnohem více, protože na něj přispěly i organizace, které se ho zúčastnily.
Kromě třeboňské organizace Envi to byly tři africké univerzity, holandská obecně prospěšná společnost a londýnská univerzita. Podle českých badatelů teď jde o to, aby se neskončilo u vědeckého projektu a rybníky v Africe skutečně vznikaly.

Pomoci má i dokument
Čeští vědci proto z peněz na rozvojovou spolupráci Ministerstva zahraničí natočili dokumentární film, který ukazuje, jak se mají rybníky budovat, na jakých místech, jak se mají obhospodařovat a samozřejmě jaký přinášejí prospěch.
Film má pomoci přesvědčit například evropské politiky, aby akce "africké rybníky" úplně neusnula. Vloni už byl dokument promítán na mezinárodní konferenci o mokřadech v Kampale, chystá se i jeho uvedení na zasedání zemí Organizace pro hospodářkou spolupráci a rozvoj v dubnu v Paříži.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
21
7. 2017
21-22.7.2017 - Přednáška, diskuse
Praha 6, FTVS UK a Divoká Šárka
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí