Vláda má jednat o limitech pro hluk a vibrace
Přípustné hodnoty pro práci v hlučném prostředí, které jsou přísnější než evropská směrnice, by se novým nařízením neměly měnit. Vedle hluku se návrh věnuje i vibracím, které poškozují ruce pracovníků v řadě odvětví. Také v této oblasti je Česko tvrdší než evropské směrnice. Limity uvedené ve směrnici považuje ministerstvo za neuspokojivé.
Hluk ohrožuje zejména pracovníky v hutní výrobě a strojírenství a v textilních továrnách. Počet onemocnění z hluku v Česku ale v posledních letech klesá. Podle odborníků hluk způsobuje maximálně tři procenta všech nemocí z povolání. Většina pracovníků v těchto provozech totiž používá ochranné pomůcky. V hlučném prostředí pracuje téměř čtvrt milionu lidí.
Evropská komise si v polovině minulého roku stěžovala na nepřijetí směrnice o snižování hluku ve venkovním prostředí. Upozorňovala, že pokud Praha do dvou měsíců uspokojivě neodpoví, bude pohnána k evropskému soudnímu dvoru. Vláda tehdy už za sebou měla neúspěch s novým zákonem o hluku, jehož první verzi vetoval prezident Václav Klaus. Mimo jiné se mu nelíbilo, že k předpisu byl přidán návrh zákazu privatizace nemocnic. Poslanci nedokázali prezidentovo veto přehlasovat.
Směrnice vyzývala ke zmapování zdrojů hluku na celém území republiky a vytvoření dlouhodobých akčních plánů. Přenést tato nařízení do české legislativy má novela zákona o ochraně veřejného zdraví. Sněmovna o ní bude jednat v rámci zákona o integrované prevenci. Vyplývá to z lednového usnesení sněmovního výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.
Ministerstvo dopravy má už nyní k dispozici hlukové mapy silnic první třídy, pravidelně je sledován hluk také ve třech desítkách největších českých a moravských měst. Podle odborníků se hlučnost českých měst za posledních 12 nepodařilo snížit.