S NEBEZPEČNÝMI CHEMICKÝMI látkami pracuje v ČR asi 160 výrobců.
Jak se krotí úřední šiml
Mezi nimi je zhruba sedmdesát těch, kteří jsou nejpřísněji sledováni, protože používají ty nejnebezpečnější látky.
Lučební závody Draslovka (LZD) patří do této skupiny a mají proto zvláštní režim kontrol: jednou ročně je navštěvuje skupina odborníků pod velením České inspekce životního prostředí (ČIŽP) a posoudí, zda podnik dodržuje všechna pravidla a zákonné podmínky.
V méně rizikových podnicích se má kontrola objevit minimálně jednou za tři roky, ale podle informace ČIŽP je i tam častější.
"Je alarmující, že únik jedovatých látek zcela závisí na tom, zda zamrzne či se jinak poškodí jeden plovák," řekl Ekonomu předseda strany Zelených Martin Bursík. Podle jeho informací loni kontrola ČIŽP v Draslovce byla a podnik v ní bez problémů obstál. Bylo to v květnu a, jak podnik uvádí, "nevyplynuly z ní žádné závěry, které by vedly k zahájení správního řízení ČIŽP".
Tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí (MŽP) Karolína Šůlová potvrdila, že Draslovka má schválenou bezpečnostní zprávu podle zákona o prevenci závazných havárií. Schvaloval ji kraj a vyjadřovaly se nejrůznější úřady včetně ministerstva. "Třikrát se vracela k přepracování," vzpomíná si Šůlová.
"Ani externí, ani interní kontroly vnitřní bezpečnosti nemohou předpovědět technickou závadu vlivem extrémních podmínek," brání se kolínský podnik.
ČIŽP NYNÍ ZAHÁJÍ s firmou správní řízení za únik většího množství znečištěných odpadních vod, může to skončit až desetimilionovou pokutou. Za to, že podnik oznámil havárii opožděně, se mu zřejmě nemůže nic stát. Ohlašovací povinnost do integrovaného registru znečišťování (IRZ), která vyplývá ze zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, Draslovka splnila. Na internetové podobě registru lze zjistit, jaké údaje o kyanidech nahlásila. Kolik kyanidů jí skutečně uniklo, se však z veřejných zdrojů zjistit nedá.
Podle výkladu MŽP ale podniky nemusejí úniky nebezpečných látek ohlašovat a v registru se nesledují, pokud nedosahují limitů stanovených pro jednotlivé látky, rozhořčuje se Jindřich Petrlík, předseda občanského ekologického sdružení Arnika. V zahraničí se zveřejňují všechny havarijní úniky. Petrlík soudí, že plné zveřejňování těchto údajů by přispělo k prevenci havárií: "Vyzvali jsme tedy ministra Libora Ambrozka, aby ministerstvo svůj výklad opravilo."
Dokud jsou havárie bez sankcí, mlčí se o nich tak dlouho, dokud se na ně nepřijde. Třeba když v řece uhynou ryby.
Pavel Horáček, jednatel Středočeského rybářství, Ekonomu potvrdil, že ryby pod Draslovkou uhynuly již několikrát. "Poslali jsme ryby i vzorky vody na rozbor, ale nikdy se nepodařilo prokázat, že to způsobila Draslovka. Šlo zřejmě o souběh řady faktorů.. Do dnešního dne uhynulo po kyanidové havárii 10,5 tuny ryb."
OHLAŠOVACÍ POVINNOST do integrovaného registru musí splnit každý, z jehož zařízení jsou některé z látek, uvedených v příslušném nařízení vlády, vypouštěny do vody, ovzduší, půdy či ve formě přenosů (odpadní vody a odpady). Týká se to zatím 72 látek.. Poprvé podniky ohlašovaly údaje za rok 2004, nyní musí do 15. února 2006 splnit ohlašovací povinnost za loňský rok.
Kyanidová kauza v Draslovce proto znovu oživila řadu otázek. Jsou informace zveřejňované podnikem v registru zcela objektivní? Kdo a jak je ověřuje? Odvádí inspekce životního prostředí kvalitní práci? Kolik kontrol stíhá udělat a do jaké hloubky v nich jde?
To sice nelze posoudit podle jednotlivé havárie v určitém podniku, ale inspekce zřejmě nemá odpovídající prestiž u znečišťovatelů, i když rozdává pokuty. Kontroly navíc nejsou jen věcí inspekce - účastní se jich zástupci krajského úřadu, hygienici, požárníci, případně další úředníci. Odpovědnost se tak do značné míry rozplývá.
Tisková mluvčí ČIŽP Eva Rolečková říká, že integrovaný registr začal fungovat až loni a kontroly teprve začínají. Inspekce eviduje ekologické havárie ze zákona povinně až od roku 2001, určitou evidenci však měla podle Rolečkové i předtím, zahrnuje případy už od roku 1964.
VĚTŠÍ ŠANCI přinutit výrobce k dokonalejší prevenci havárií dává úřadům zákon o integrované prevenci (č. 76/2002). "Do konce října roku 2007 musí mít každý podnik tzv. integrované povolení, bez něj nebude smět výrobu provozovat," připomíná Martin Bursík. "Tento proces čeká i Draslovku a rozhodující bude slovo orgánů Středočeského kraje. Právě kraj má možnost snížit podniku limity znečišťujících látek a měl by na podniky tvrdě zatlačit."
Sdružení Arnika se obrátilo přímo na hejtmana Středočeského kraje Petra Bendla. Draslovka zatím integrované povolení na výrobu kyanidů nemá, takže je na kraji, jak se k tomu postaví. "Krajský úřad Středočeského kraje má v rukou nástroje, jimiž lze podobným případům předejít. Jsou to především dostatečně přísná opatření při vydávání integrovaných povolení. Ta mohou obsahovat i limity pro omezování trvalých úniků nebezpečných látek do řek," říká Jindřich Petrlík.
AUTOR: Milena Geussová
AUTOR: Jiří kučera
Vypouští kyanid! (Kdo a kolik kyanidu vypouští do vody)
Poř. Organizace/ Provozovna Množství /firma látek v kg
1. Lučební závody LZ Draslovka
Draslovka Kolín 1600,0
2. Energetika Třinec Teplárny a Tepelná
energetika Třinec 358,9
3. Mittal Steel Mittal Steel
Ostrava Ostrava 262,1
4. Aliachem o. z. Synthesia Pardubice 98,0
5. ŽDB ŽDB Bohumín 96,9
Poznámka: Ohlašovací práh je 50 kg
Pramen: Integrovaný registr znečišťování za rok 2004 (http://www.irz.cz)
Co je kyanid
Kyanid (cyankáli) je velmi rychle účinná a potenciálně smrtelná chemická látka, dostupná ve více formách. Může být bezbarvým plynem jako kyanovodík nebo chlorkyan, nebo v krystalické formě jako kyanid sodný nebo draselný (cyankáli). Je užíván v průmyslu při výrobě textilu, papíru a plastů. Obsahují ho směsi k vyvolávání fotografií. Užívá se v metalurgii a k hubení hmyzu. Kyanid draselný je jedna z mála sloučenin, které se zlatem tvoří rozpustné sloučeniny. Proto se užívá v oblasti klenotnictví při pozlacování kovů. Také je užíván při těžbě zlata k získávání zlata z rudy, což ovšem může být hodně problematické z ekologických důvodů, jak se ukázalo při snahách těžit zlato na některých lokalitách v ČR. Před rokem 1970 byl součástí jedu na hlodavce.
Kyanid je silný jed (toxicita LD50 je 45 mg/kg tělesné hmotnosti), který blokuje buněčné dýchání tím, že vytvoří pevnou vazbu na atom železa v enzymech dýchacího řetězce. Smrt nastává v důsledku selhání srdce. Při požití 100 miligramů cyankáli nastává smrt prakticky okamžitě. Za protilátku při otravě se v minulosti pokládala glukóza, která má snižovat účinek jedu a účinně chránit buňky tím, že se sama váže na kyanovodíkový anion. Odborníci to dnes tak jednoduché ovšem nevidí. Legendární Rasputinova odolnost vůči jedu neměla podle této teorie nic společného s nadpřirozenými schopnostmi, ale plynula z neznalosti jeho vrahů. Ti mu jed podávali ve sladkých moučnících a madeirském víně, které je bohaté na cukr.
Lučební závody Draslovka (LZD) patří do této skupiny a mají proto zvláštní režim kontrol: jednou ročně je navštěvuje skupina odborníků pod velením České inspekce životního prostředí (ČIŽP) a posoudí, zda podnik dodržuje všechna pravidla a zákonné podmínky.
V méně rizikových podnicích se má kontrola objevit minimálně jednou za tři roky, ale podle informace ČIŽP je i tam častější.
"Je alarmující, že únik jedovatých látek zcela závisí na tom, zda zamrzne či se jinak poškodí jeden plovák," řekl Ekonomu předseda strany Zelených Martin Bursík. Podle jeho informací loni kontrola ČIŽP v Draslovce byla a podnik v ní bez problémů obstál. Bylo to v květnu a, jak podnik uvádí, "nevyplynuly z ní žádné závěry, které by vedly k zahájení správního řízení ČIŽP".
Tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí (MŽP) Karolína Šůlová potvrdila, že Draslovka má schválenou bezpečnostní zprávu podle zákona o prevenci závazných havárií. Schvaloval ji kraj a vyjadřovaly se nejrůznější úřady včetně ministerstva. "Třikrát se vracela k přepracování," vzpomíná si Šůlová.
"Ani externí, ani interní kontroly vnitřní bezpečnosti nemohou předpovědět technickou závadu vlivem extrémních podmínek," brání se kolínský podnik.
ČIŽP NYNÍ ZAHÁJÍ s firmou správní řízení za únik většího množství znečištěných odpadních vod, může to skončit až desetimilionovou pokutou. Za to, že podnik oznámil havárii opožděně, se mu zřejmě nemůže nic stát. Ohlašovací povinnost do integrovaného registru znečišťování (IRZ), která vyplývá ze zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, Draslovka splnila. Na internetové podobě registru lze zjistit, jaké údaje o kyanidech nahlásila. Kolik kyanidů jí skutečně uniklo, se však z veřejných zdrojů zjistit nedá.
Podle výkladu MŽP ale podniky nemusejí úniky nebezpečných látek ohlašovat a v registru se nesledují, pokud nedosahují limitů stanovených pro jednotlivé látky, rozhořčuje se Jindřich Petrlík, předseda občanského ekologického sdružení Arnika. V zahraničí se zveřejňují všechny havarijní úniky. Petrlík soudí, že plné zveřejňování těchto údajů by přispělo k prevenci havárií: "Vyzvali jsme tedy ministra Libora Ambrozka, aby ministerstvo svůj výklad opravilo."
Dokud jsou havárie bez sankcí, mlčí se o nich tak dlouho, dokud se na ně nepřijde. Třeba když v řece uhynou ryby.
Pavel Horáček, jednatel Středočeského rybářství, Ekonomu potvrdil, že ryby pod Draslovkou uhynuly již několikrát. "Poslali jsme ryby i vzorky vody na rozbor, ale nikdy se nepodařilo prokázat, že to způsobila Draslovka. Šlo zřejmě o souběh řady faktorů.. Do dnešního dne uhynulo po kyanidové havárii 10,5 tuny ryb."
OHLAŠOVACÍ POVINNOST do integrovaného registru musí splnit každý, z jehož zařízení jsou některé z látek, uvedených v příslušném nařízení vlády, vypouštěny do vody, ovzduší, půdy či ve formě přenosů (odpadní vody a odpady). Týká se to zatím 72 látek.. Poprvé podniky ohlašovaly údaje za rok 2004, nyní musí do 15. února 2006 splnit ohlašovací povinnost za loňský rok.
Kyanidová kauza v Draslovce proto znovu oživila řadu otázek. Jsou informace zveřejňované podnikem v registru zcela objektivní? Kdo a jak je ověřuje? Odvádí inspekce životního prostředí kvalitní práci? Kolik kontrol stíhá udělat a do jaké hloubky v nich jde?
To sice nelze posoudit podle jednotlivé havárie v určitém podniku, ale inspekce zřejmě nemá odpovídající prestiž u znečišťovatelů, i když rozdává pokuty. Kontroly navíc nejsou jen věcí inspekce - účastní se jich zástupci krajského úřadu, hygienici, požárníci, případně další úředníci. Odpovědnost se tak do značné míry rozplývá.
Tisková mluvčí ČIŽP Eva Rolečková říká, že integrovaný registr začal fungovat až loni a kontroly teprve začínají. Inspekce eviduje ekologické havárie ze zákona povinně až od roku 2001, určitou evidenci však měla podle Rolečkové i předtím, zahrnuje případy už od roku 1964.
VĚTŠÍ ŠANCI přinutit výrobce k dokonalejší prevenci havárií dává úřadům zákon o integrované prevenci (č. 76/2002). "Do konce října roku 2007 musí mít každý podnik tzv. integrované povolení, bez něj nebude smět výrobu provozovat," připomíná Martin Bursík. "Tento proces čeká i Draslovku a rozhodující bude slovo orgánů Středočeského kraje. Právě kraj má možnost snížit podniku limity znečišťujících látek a měl by na podniky tvrdě zatlačit."
Sdružení Arnika se obrátilo přímo na hejtmana Středočeského kraje Petra Bendla. Draslovka zatím integrované povolení na výrobu kyanidů nemá, takže je na kraji, jak se k tomu postaví. "Krajský úřad Středočeského kraje má v rukou nástroje, jimiž lze podobným případům předejít. Jsou to především dostatečně přísná opatření při vydávání integrovaných povolení. Ta mohou obsahovat i limity pro omezování trvalých úniků nebezpečných látek do řek," říká Jindřich Petrlík.
AUTOR: Milena Geussová
AUTOR: Jiří kučera
Vypouští kyanid! (Kdo a kolik kyanidu vypouští do vody)
Poř. Organizace/ Provozovna Množství /firma látek v kg
1. Lučební závody LZ Draslovka
Draslovka Kolín 1600,0
2. Energetika Třinec Teplárny a Tepelná
energetika Třinec 358,9
3. Mittal Steel Mittal Steel
Ostrava Ostrava 262,1
4. Aliachem o. z. Synthesia Pardubice 98,0
5. ŽDB ŽDB Bohumín 96,9
Poznámka: Ohlašovací práh je 50 kg
Pramen: Integrovaný registr znečišťování za rok 2004 (http://www.irz.cz)
Co je kyanid
Kyanid (cyankáli) je velmi rychle účinná a potenciálně smrtelná chemická látka, dostupná ve více formách. Může být bezbarvým plynem jako kyanovodík nebo chlorkyan, nebo v krystalické formě jako kyanid sodný nebo draselný (cyankáli). Je užíván v průmyslu při výrobě textilu, papíru a plastů. Obsahují ho směsi k vyvolávání fotografií. Užívá se v metalurgii a k hubení hmyzu. Kyanid draselný je jedna z mála sloučenin, které se zlatem tvoří rozpustné sloučeniny. Proto se užívá v oblasti klenotnictví při pozlacování kovů. Také je užíván při těžbě zlata k získávání zlata z rudy, což ovšem může být hodně problematické z ekologických důvodů, jak se ukázalo při snahách těžit zlato na některých lokalitách v ČR. Před rokem 1970 byl součástí jedu na hlodavce.
Kyanid je silný jed (toxicita LD50 je 45 mg/kg tělesné hmotnosti), který blokuje buněčné dýchání tím, že vytvoří pevnou vazbu na atom železa v enzymech dýchacího řetězce. Smrt nastává v důsledku selhání srdce. Při požití 100 miligramů cyankáli nastává smrt prakticky okamžitě. Za protilátku při otravě se v minulosti pokládala glukóza, která má snižovat účinek jedu a účinně chránit buňky tím, že se sama váže na kyanovodíkový anion. Odborníci to dnes tak jednoduché ovšem nevidí. Legendární Rasputinova odolnost vůči jedu neměla podle této teorie nic společného s nadpřirozenými schopnostmi, ale plynula z neznalosti jeho vrahů. Ti mu jed podávali ve sladkých moučnících a madeirském víně, které je bohaté na cukr.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
