Univerzální lék není
Rakousko chce během svého předsednictví v EU "ozelenit" veřejná jednání o
energetice a zajištění bezpečnosti zařadí mezi největší priority.
Rakousko chce během svého předsednictví v EU "ozelenit" veřejná jednání o energetice a zajištění bezpečnosti zařadí mezi největší priority.
Ekologický zemní plyn závisí na dominantním jednání ruského dodavatele, jádro a zejména jeho odpady jsou příliš nebezpečné a spalování uhlí přispívá k obávané změně klimatu. Z čeho tedy získávat potřebnou energii pro průmysl, služby i domácnosti?
Zcela nestranně si vybrat je téměř nemožné. Navíc je zřejmé, že jednotlivé zdroje nejsou jednoduše nahraditelné jinými.
CELOSVĚTOVÁ POPTÁVKA po energii stoupne do roku 2030 podle šéfa Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Claudie Mandila zhruba o polovinu. Více než dvěma třetinami se na tomto nárůstu budou podílet rozvojové země. Úsporné technologie by mohly tempo tohoto růstu zmírnit, ale i pak by se tato poptávka zvýšila minimálně o 37 %.
Varující údaje potvrzuje také výroční zpráva americké ekologické instituce Worldwatch Institute s názvem State of the World 2006. Planeta nemá dostatek energie, orné půdy a vody, aby umožnila Číně a Indii spotřebovávat tolik zdrojů, jako dnes využívá západní svět. Jejich poptávka po zdrojích zvýšila světové ceny ropy a surovin - tento trend bude pokračovat.
Kdyby měly Indie a Čína spotřebovávat do roku 2030 stejně zdrojů jako Japonsko, potřebovaly by k uspokojení svých potřeb celou planetu Zemi, tvrdí tato zpráva. Spotřeba ropy na obyvatele v nich dnes dosahuje pouze jedné patnáctiny až třicetiny spotřeby v USA. Kdyby měly dosáhnout na polovinu americké spotřeby, bylo by k tomu třeba 100 milionů barelů denně. Loni se spotřebovávalo na celém světě asi 85 milionů barelů za den.
MEZINÁRODNÍ AGENTURA PRO JADERNOU ENERGII má k dispozici alternativní scénář, který počítá ve světovém energetickém mixu s mírným růstem obnovitelných a nukleárních zdrojů a současně s efektivnějším využíváním energie. Energetika podle něj spoléhá na jedné straně na podstatně levnější fotovoltaické elektrárny a zdokonalené zdroje na spalování biomasy, na druhé s jadernými zdroji. Je však třeba najít akceptovatelné řešení jaderného odpadu.
Evropská komise vyhlásila před pár týdny významnou podporu používání biomasy a biopaliv, která navazuje na dříve vytyčené cíle v tomto oboru. Zatím se je totiž nedaří příliš plnit. Do roku 2010 by měl podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) dosáhnout v EU 12 procent, nyní je jen asi poloviční.
Podíl biopaliv by měl dosáhnout 5,75 procenta, v tomto směru je situace ještě horší, protože to zatím není víc než jen necelé procento. Podle Evropské komise víc než polovina států EU dostatečně nepodporuje zelenou elektřinu. Situace se možná postupně změní s tím, jak se vyvíjí situace na trhu s ropou a plynem.
V ČESKU SE O JÁDRU příliš nediskutuje, ačkoliv odpor Rakušanů a domácích ekologických iniciativ proti Temelínu neustává. V energetické koncepci ČR se s případnou výstavbou dalších jaderných bloků počítá. Počítá se i s rozvojem obnovitelných zdrojů, ale ani to se zcela nedaří.
Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě z 11. ledna konstatoval, že cíl zvýšit podíl výroby elektřiny z OZE na hrubé spotřebě, daný směrnicemi EU a mezinárodními dohodami o úsporách energie, je ohrožen. Státní program na podporu úspor energie a využití OZE, na který státní rozpočet jen v letech 2001-2004 vydal 7,2 miliardy korun, není plněn. Až 70 procent vykazovaných finančních prostředků je vynakládáno na akce, kde je realizace OZE či úspory energie pouze sekundárním efektem.
Hlavním cílem programu je dosáhnout v letech 2002-2005 podílu výroby elektřiny z OZE na hrubé spotřebě elektřiny ve výši 5,1 %. Dotáhli jsme se jen na zhruba 4 procenta, takže je ohroženo i splnění cíle do roku 2010 (8 %) ve smyslu směrnice EU 2001/77/EC.
V NÁSTINU PROGRAMU ČSSD do roku 2010, jak ho zpracovala skupina stranických odborníků, se objevil konkrétní záměr zajistit stabilní tempo poklesu energetické náročnosti hospodářství nejméně o 3,5 procenta ročně a stabilizovat spotřebu primárních zdrojů energie na úrovni roku 2005. Neznamená to prý změnu energetické politiky. Na tomto materiálu, který ovšem nezískal oficiální posvěcení, je zajímavé především to, jak málo se v něm o energetice, natož o energetické koncepci či energetické bezpečnosti, mluvilo.
Rovněž se v něm neobjevilo stanovisko k domácímu specifiku, uhlí. Také premiér Jiří Paroubek nehodlá do voleb toto kontroverzní téma, tj. limity těžby uhlí, otevírat, ponechal jeho řešení na krajích. Odboráři z uhelného průmyslu se s tím nespokojili a před pár dny rozeslali dopisy,v nichž požadují, aby vláda zaujala k limitům těžby uhlí jednoznačný postoj a aby je zrušila. Sociálně demokratický program, zejména s výhledem na příští volební období, se zřejmě nemůže nadále tomuto problému vyhýbat, stejně jako nepopulárním konkrétním krokům ke snižování energetické náročnosti našeho hospodářství. Úspory a bezpečnost dodávek energií se totiž stávají v EU jednou z hlavních priorit.
V Rakousku se o tzv. "ozelenění akcí" (greening events) diskutovalo minulý týden ve Vídni. Rakouská vláda hodlá v době svého předsednictví v EU výrazně ekologizovat všechna veřejná jednání v EU. Finové, kteří přeberou předsednictví po Rakousku, v tomto směru budou pokračovat.
Na Nový rok oznámil prezident Chirac Francouzům, že energetika spolu s počítačovou technikou je hlavní linií francouzské průmyslové politiky. Spotřeba ropy musí být omezena na dopravu a chemii. Zdůraznil nutnost úspor energie v domech a oznámil, že do konce příštího roku budou úřední auta ve Francii jezdit z jedné třetiny na bionaftu.
AUTOR: Milena Geussová
Ekologický zemní plyn závisí na dominantním jednání ruského dodavatele, jádro a zejména jeho odpady jsou příliš nebezpečné a spalování uhlí přispívá k obávané změně klimatu. Z čeho tedy získávat potřebnou energii pro průmysl, služby i domácnosti?
Zcela nestranně si vybrat je téměř nemožné. Navíc je zřejmé, že jednotlivé zdroje nejsou jednoduše nahraditelné jinými.
CELOSVĚTOVÁ POPTÁVKA po energii stoupne do roku 2030 podle šéfa Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Claudie Mandila zhruba o polovinu. Více než dvěma třetinami se na tomto nárůstu budou podílet rozvojové země. Úsporné technologie by mohly tempo tohoto růstu zmírnit, ale i pak by se tato poptávka zvýšila minimálně o 37 %.
Varující údaje potvrzuje také výroční zpráva americké ekologické instituce Worldwatch Institute s názvem State of the World 2006. Planeta nemá dostatek energie, orné půdy a vody, aby umožnila Číně a Indii spotřebovávat tolik zdrojů, jako dnes využívá západní svět. Jejich poptávka po zdrojích zvýšila světové ceny ropy a surovin - tento trend bude pokračovat.
Kdyby měly Indie a Čína spotřebovávat do roku 2030 stejně zdrojů jako Japonsko, potřebovaly by k uspokojení svých potřeb celou planetu Zemi, tvrdí tato zpráva. Spotřeba ropy na obyvatele v nich dnes dosahuje pouze jedné patnáctiny až třicetiny spotřeby v USA. Kdyby měly dosáhnout na polovinu americké spotřeby, bylo by k tomu třeba 100 milionů barelů denně. Loni se spotřebovávalo na celém světě asi 85 milionů barelů za den.
MEZINÁRODNÍ AGENTURA PRO JADERNOU ENERGII má k dispozici alternativní scénář, který počítá ve světovém energetickém mixu s mírným růstem obnovitelných a nukleárních zdrojů a současně s efektivnějším využíváním energie. Energetika podle něj spoléhá na jedné straně na podstatně levnější fotovoltaické elektrárny a zdokonalené zdroje na spalování biomasy, na druhé s jadernými zdroji. Je však třeba najít akceptovatelné řešení jaderného odpadu.
Evropská komise vyhlásila před pár týdny významnou podporu používání biomasy a biopaliv, která navazuje na dříve vytyčené cíle v tomto oboru. Zatím se je totiž nedaří příliš plnit. Do roku 2010 by měl podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) dosáhnout v EU 12 procent, nyní je jen asi poloviční.
Podíl biopaliv by měl dosáhnout 5,75 procenta, v tomto směru je situace ještě horší, protože to zatím není víc než jen necelé procento. Podle Evropské komise víc než polovina států EU dostatečně nepodporuje zelenou elektřinu. Situace se možná postupně změní s tím, jak se vyvíjí situace na trhu s ropou a plynem.
V ČESKU SE O JÁDRU příliš nediskutuje, ačkoliv odpor Rakušanů a domácích ekologických iniciativ proti Temelínu neustává. V energetické koncepci ČR se s případnou výstavbou dalších jaderných bloků počítá. Počítá se i s rozvojem obnovitelných zdrojů, ale ani to se zcela nedaří.
Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě z 11. ledna konstatoval, že cíl zvýšit podíl výroby elektřiny z OZE na hrubé spotřebě, daný směrnicemi EU a mezinárodními dohodami o úsporách energie, je ohrožen. Státní program na podporu úspor energie a využití OZE, na který státní rozpočet jen v letech 2001-2004 vydal 7,2 miliardy korun, není plněn. Až 70 procent vykazovaných finančních prostředků je vynakládáno na akce, kde je realizace OZE či úspory energie pouze sekundárním efektem.
Hlavním cílem programu je dosáhnout v letech 2002-2005 podílu výroby elektřiny z OZE na hrubé spotřebě elektřiny ve výši 5,1 %. Dotáhli jsme se jen na zhruba 4 procenta, takže je ohroženo i splnění cíle do roku 2010 (8 %) ve smyslu směrnice EU 2001/77/EC.
V NÁSTINU PROGRAMU ČSSD do roku 2010, jak ho zpracovala skupina stranických odborníků, se objevil konkrétní záměr zajistit stabilní tempo poklesu energetické náročnosti hospodářství nejméně o 3,5 procenta ročně a stabilizovat spotřebu primárních zdrojů energie na úrovni roku 2005. Neznamená to prý změnu energetické politiky. Na tomto materiálu, který ovšem nezískal oficiální posvěcení, je zajímavé především to, jak málo se v něm o energetice, natož o energetické koncepci či energetické bezpečnosti, mluvilo.
Rovněž se v něm neobjevilo stanovisko k domácímu specifiku, uhlí. Také premiér Jiří Paroubek nehodlá do voleb toto kontroverzní téma, tj. limity těžby uhlí, otevírat, ponechal jeho řešení na krajích. Odboráři z uhelného průmyslu se s tím nespokojili a před pár dny rozeslali dopisy,v nichž požadují, aby vláda zaujala k limitům těžby uhlí jednoznačný postoj a aby je zrušila. Sociálně demokratický program, zejména s výhledem na příští volební období, se zřejmě nemůže nadále tomuto problému vyhýbat, stejně jako nepopulárním konkrétním krokům ke snižování energetické náročnosti našeho hospodářství. Úspory a bezpečnost dodávek energií se totiž stávají v EU jednou z hlavních priorit.
V Rakousku se o tzv. "ozelenění akcí" (greening events) diskutovalo minulý týden ve Vídni. Rakouská vláda hodlá v době svého předsednictví v EU výrazně ekologizovat všechna veřejná jednání v EU. Finové, kteří přeberou předsednictví po Rakousku, v tomto směru budou pokračovat.
Na Nový rok oznámil prezident Chirac Francouzům, že energetika spolu s počítačovou technikou je hlavní linií francouzské průmyslové politiky. Spotřeba ropy musí být omezena na dopravu a chemii. Zdůraznil nutnost úspor energie v domech a oznámil, že do konce příštího roku budou úřední auta ve Francii jezdit z jedné třetiny na bionaftu.
AUTOR: Milena Geussová
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
