Jsou ekologické, ale hyzdí okolí

Nad střechami bánovských domů se klenou hřebeny chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. V budoucnu možná doplní panorama na moravsko-slovenském pozemí nové siluety - tři stometrové věže větrných elektráren. Bánov patří mezi lokality, v nichž mají na jižní Moravě vyrůst větrné parky.

Nám nevadí. A ostatním?
"Dřív se uvažovalo o jiném místě, tam by to výhled na Karpaty opravdu kazilo, tady nám to ale vadit nebude," říká bánovský starosta Josef Čapek a ukazuje na kopec Králov, na jehož vrcholku se větrníky s průměrem trojlistu devadesát metrů mají tyčit. Ale co při pohledu od městečka Uherský Brod? "Jim to možná trošku ve výhledu vadit bude," připouští starosta.
Dálkový pohled na vrcholy bělokarpatských svahů promění zřejmě ještě další čtyři stožáry s vrtulemi, jejichž stavba se chystá u sousední obce Nivnice. Obdobné plány podporují i další vesnice na jihu Moravy: ve Stavěšicích, Nenkovicích a Násedlovicích na Hodonínsku, ve Vrbicích na Břeclavsku či v Banticích u Znojma.
Tam všude místní radnice chtějí mít za humny obří mlýny. "Pro obecní pokladnu by to bylo takové přilepšení," vysvětluje motivaci ke stavbě elektráren starosta Čapek. Věže totiž zaplatí soukromé firmy, vesnice od nich budou dostávat přibližně šedesát tisíc korun za každý rok a každou věž.
A navíc: stavby větrných parků podporuje nově EU i ekologičtí aktivisté.
Podle unie musí Česko vyrábět do roku 2010 deset procent elektřiny z alternativních zdrojů.
"Větrné elektrárny pomohou podstatně snížit exhalace i těžbu uhlí a uranu, a proto zaslouží podporu," říká Petr Holub z Hnutí Duha, které si od minulého čtvrtka v regionálních novinách platí reklamy na podporu větrných elektráren.
Mají například rozptýlit obavy obyvatel vesnic, kteří se bojí, že je bude rušit hluk rotorů.
Z Nivnice už kvůli tomu dokonce vypravili autobus s místními do nedalekého Rakouska, kde se na vlastní oči a uši přesvědčili, jak se žije poblíž větrníků. "V prvé řadě nás překvapilo, jak jsou takřka nehlučné," dodává místostarostka Nivnice Jarmila Gregůrková.

Slabina? Hyzdí krajinu
Jednou z mála slabin moderních elektráren se tak stává vliv na krajinný ráz. Jako v Bánově.
"Samozřejmě je nelze stavět bezhlavě a za každou cenu," přiznává i Holub. Avšak neopomene dodat: "Obyvatelé obcí v sousedství zahraničních větrných farem ovšem potvrzují, že jejich obavy z poškození krajiny, hluku nebo odlivu turistů se po zahájení provozu většinou rozplynuly."
Bánovští už kvůli projektu změnili územní plán, nyní se čeká na vyjádření dalších institucí. Ochranáři z Krajského úřadu ve Zlíně se už ovšem nechali slyšet, že se jim větrníky poblíž chráněných hor příliš nezamlouvají.
Na Hodonínsku už tři projekty zablokoval krajský úřad. "Ne všude v Evropské unii, kde se větrné elektrárny budovaly, pracovaly efektivně," vysvětlil náměstek jihomoravského hejtmana Václav Horák. "A ne všude na jihu Moravy jsou větrné podmínky ideální," zdůvodnil nesouhlas. Starostové už veřejně oznámili, že se pokusí odmítavé stanovisko zvrátit.