Prales v lůně Evropy

V současné přetechnizované době se nám zdá že již neexistují panenská místa v přírodě a pokud tak nás napadnou exotické a vzdálené kraje. Při podrobném pohledu  do blízkého okolí zjistíme že i v tak přelidněném území jako je Evropa najdeme oázy neporušeného přírodního prostředí.  Chceme li vidět jak vypadá nejrozsáhlejší zachovalý nížinný les ve střední Evropě s lesními ekosystémy v téměř původním stavu není potřeba cestovat do vzdálených krajů. Tento jedinečný kus zachovale evropské přírody najdeme u našich severních sousedů. Pro svou jedinečnost bylo toto uzemí vyhlášeno  Biosférickou rezervací UNESCO a stalo se součástí Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Uvedené prostředí známe jako Bělověžský prales.  S pohledu státo územního členění se Bělověžský prales rozkládá na uzemí Polska kde má rozlohu 506 km2  , kdy v roce 1947 byl vyhlášen  národním parkem, druhá část leží na přilehlém uzemí části Běloruska o rozloze 876 km2. Tato část uzemí Bělověžského pralesa byla vyhlášena přírodní rezervací v roce 1940. Rezervace proslula významným podílem na záchraně zubra evropského, který po 1. světové válce přežíval pouze v zoologické zahradě a v roce 1952 byl vypuštěn do Bělověžského pralesa.  zubr, Bison bonasus – mohutný přežvýkavý sudokopytník z čeledi turovitých; příbuzný bizonovi. Samec dosahuje hmotnosti 800 – 1 300 kg. Žije ve stádech; v   minulosti byl rozšířený na území Evropy až po Kavkaz. Během středověku byl na většině území vyhuben.