zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Muslimská věda sprintuje

16.02.2006
Obecné
Muslimská věda sprintuje

Petr Koubský věcně poopravuje naši pýchu na dnešní pokrok ve vědách a technologii (Přeceňujeme výjimečnost dnešních objevů, HN 2. února). Jenže z pozice naší pýchy na společenstvo christianitas, které osvícenci nazvali Evropa. Skutečnost je jiná. Šest století před Gutenbergem bylo na předměstí Bagdádu více než sto knihkupectví. Pravda, knihy se netiskly, psali je warakinové, ale gramotnost lidu a dostupnost tištěného slova to nesnižovalo. Nejstarší univerzita v Káhiře byla založena roku 970, a tamní knihovna čítala přes půl druhého miliónu svazků. Na počátku desátého století změřil Al-Battání délku slunečního roku lišící se od dnešní o 24 sekund a zeměpisné souřadnice určil s přesností na tři desetinná místa. Do desátého století sahá i destilace ropy a popis  alternativních   zdrojů   energie  . Tak bychom mohli pokračovat ještě dlouho.
Bohužel, lásku k vědění - ilm - omezili náboženští učenci ke konci 14. století na "náboženské vědění" a ženy byly zahnány do domácnosti. Nastal úpadek. Muslimský svět dnes představuje 23 procent lidstva a chudoba muslimů (pokud nežijí na ložisku nafty) je odrazem toho, že mají méně než dvě procenta světových vědců.
Mekka se v našich médiích objevila v souvislosti s ušlapáním poutníků, ale na počátku prosince se stala místem mimořádného islámského summitu představitelů 57 islámských zemí, kteří vyhlásili desetiletý plán Organizace islámské konference (OIC). Jeho cílem je snížit nerovnováhu ve vědě mezi islámskými a rozvinutými zeměmi. Muslimské země mají na vědu věnovat 1,2% HDP a Islámská banka pro rozvoj zřídí stipendia pro studenty a vynikající vědce.
Mnozí odbudou takový vývoj pohledem římského patricije na barbary zmítané korupcí a dušené vládou fundamentalistů. Jenže zatímco Evropa staví byrokratické hráze moderním biotechnologiím v zemědělství, Írán jako první na světě pěstuje geneticky modifikovanou rýži a v Dubaji se nákladem 400 miliónů USD buduje biotechnologický park. Prezident USA zakazuje výzkum embryonálních kmenových buněk a Islámská organizace lékařských věd vyzývá muslimské státy, aby povolily terapeutické klonování.
Stojí za to všimnout si, jaký osud měla věda antického Řecka, jaký později římská a co se s ní stalo, když Řím rozvrátili "barbaři"? Nepřipomíná něco citovaný pohled římského patricije na dnešek?
Čeho je symptomem příklon - i politický - k pojímání světa z pohledu "inteligentního plánu"? Zamyslíme-li se nad osudem naší vědy a kultury v horizontu století, stojí za to vzít v potaz hnací síly: na jedné straně touha po pestřejších supermarketech a na druhé po pitné vodě a nezbytném k životu minimu potravin. Nenechme se mýlit, i ti, co žijí z barelů ropy, vědí, že jednou dojde. Ani demografické údaje by se neměly přehlédnout - porodnost a migrace. "Barbaři" totiž nerozvrátili římské impérium velkolepou válkou, ale zevnitř. Poučné je, že to lidstvu prospělo.

Jaroslav Drobník
Autor je emeritním profesorem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
24
8. 2017
24.8.2017 - Seminář, školení
Liberec, Centrum Babylon Liberec
ASIO, spol.s r.o.
25
8. 2017
25.8.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
SW CASEC
5
9. 2017
5.9.2017 - Seminář, školení
Mladá Boleslav
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí