Mechy hlídají životní prostředí

Rozbor mechu dokáže prozradit, jaké chemické prvky nám v atmosféře padají na hlavu. "V roce 1991, kdy jsme analyzovali mech pouze v české části republiky, nacházeli jsme výrazná ohniska spadu prvků třeba na Kladensku a v okolí Plzně. Ale už za pět let nastal výrazný pokles rtuti, olova, arsenu a kadmia. Stejně tak v severních Čechách a částečně na Ostravsku," říká docent Ivan Suchara, vedoucí Oddělení biomonitoringu Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích. Relativně vysoké spady prvků zůstávají na jižní Moravě, ale to je podle odborníků způsobeno větrnou erozí půdy.

Určitě se zlepšilo životní prostředí, pokud jde o atmosférický spad toxických kovů. Naopak kvůli rozvoji automobilové dopravy neustále stoupá množství dusíku.

Vědci měří celkem 35 prvků v mechu z různých lokalit České republiky. Vzorky odebírají jednou za pět let přibližně z 250 ploch. A proč si odborníci vybrali právě mechy? "Nemají kořeny, ale pouze tzv. rizoidy, které mech jenom přichytí k podkladu, ale nedokáží z něho brát živiny nebo vodu. Mechy tak přijímají výživu, včetně prvků jen z atmosférického spadu," vysvětluje docent Suchara. Pochopitelně nesmějí na mech padat dešťové srážky nebo stékat voda z větví či přitékat po kmeni.

Na rozdíl od ostatních bioindikátorů mohou mechy fungovat i v podobě mrtvé biomasy. Obsahují totiž velké množství zpevňujících látek, tzv. pektinů, které zůstávají i v odumřelé biomase. A pokud mechy, speciálně rašeliníky, dají vědci do nylonových sítěk, tak mohou i mrtvý mech vystavit atmosférickému spadu a potom analyzovat.

Na monitorovacích plochách se odebírá zhruba osm litrů mechu. Jde o reprezentativní vzorek, ze kterého se odstraní jehličí a větvičky. "Analyzujeme dvouleté nebo dvaapůlleté výhony. Výsledky pak vztahujeme na průměrnou atmosférickou depozici za poslední dva roky," říká docent Suchara.

Poslední sběr uskutečnili botanici v roce 2005. Nyní jsou již vzorky usušené, namleté na zhruba 0,2 mm a uloženy v archivu. Postupně se zkoumá například obsah rtuti, kadmia, olova, selenu, síry a dalších prvků. Mimo to se stanovuje také celkový obsah dusíku, což je nová záležitost.