Konečný spotřebitel by měl na novele vydělat

Jako správní delikt s pokutou až do jednoho miliónu korun by mělo být podle návrhu novely zákona číslo 406/2000 Sb., o hospodaření energií postihováno, pokud ve veřejně přístupných vnitřních prostorách budov veřejného sektoru nebude umístěn štítek se základní informací o energetické kvalitě budovy (viz box). Má jít v podstatě o grafické znázornění jako součásti průkazu energetické náročnosti budovy (spolu s protokolem).

Vyplynulo to z informací Ing. Ireny Plockové z Ministerstva průmyslu a obchodu, které přednesla na nedávném Fóru starostů Energie a obec v rámci mezinárodního veletrhu Střechy Praha a odborné výstavy Úspory energií a obnovitelné zdroje, které se konaly na holešovickém Výstavišti v Praze. Jak ovšem inženýrka Plocková i na otázky naší redakce vysvětlila, pro vypracování průkazu energetické náročnosti budov bude možné jako podklad využít již pořízené energetické audity, přičemž míra jejich využitelnosti bude pochopitelně spočívat na podrobnosti jejich provedení. "Svým způsobem je možné chápat využitelnost energetického auditu i jako kontrolu kvality jeho provedení," dodala.

VĚTŠÍ ZMĚNA BUDOVY - A CO VYŽADUJE

Návrh novely by však měl přinést i některé další změny, vycházející z jiných českých právních předpisů. Podle nich se opravy provádějí jako akce neinvestiční za účelem uvedení stavby do původního stavu. Rekonstrukcí se zase rozumějí zásahy do majetku (stavby), které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů. Zatímco modernizací se rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku (stavby). V obou případech jde o investiční akce.

Proto, jak uvedla Ing. Irena Plocková, podle návrhu novely zákona č. 406/2000 Sb., by se větší změnou dokončené budovy měla chápat taková změna, která probíhá na více než 25 % celkové plochy obvodového pláště budovy. Nebo taková změna technických zařízení budovy s energetickými účinky, kde výchozí součet ovlivněných spotřeb energií je vyšší než 25 % celkové spotřeby energie. Zaváděný pojem větší změna stavby se vztahuje na změny dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m2 bez rozlišení, kdo je stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků. V souvislosti s každou větší změnou stavby se bude muset nově přikročit k dalšímu snižování energetické náročnosti budovy.

VYŠŠÍ NÁROKY I NA NOVÉ VELKÉ OBJEKTY

Podobně při stavbě zcela nových budov nad 1000 m2 celkové podlahové plochy budou muset být součástí jejich průkazu energetické náročnosti výsledky posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů vytápění, kterými jsou decentralizované systémy dodávky energie založené na energii z obnovitelných zdrojů, kombinovaná výroba elektřiny a tepla, dálkové nebo blokové ústřední vytápění, v případě potřeby chlazení, případně tepelná čerpadla podle místních možností. "Ale je třeba upozornit, že tato praxe v různém rozsahu již v ČR probíhala a že navíc lze vyjít z pořízených územních energetických koncepcí," vysvětluje inženýrka Plocková.

SANKCE? JISTĚ, ALE NEJDE POUZE O NĚ

A dodává: "Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a souvisejících provádějících předpisů vyvolaná transpozicí směrnice 2002/91/ES o energetické náročnosti budov je zaměřena na vytvoření právního rámce pro provádění činností vedoucích ke snížení spotřeby energie u konečného spotřebitele. Tím působí i na zvýšení bezpečnosti dodávek energie ve smyslu Státní energetické koncepce a snižování zátěže životního prostředí zejména emisemi CO2. I když obsahuje sankce za neplnění uložených povinností, jde o právní předpis s pozitivním vlivem na společnost. Do určité míry je i její ochranou před nezodpovědným nakládáním se statkem, který stále více ovlivňuje její udržitelný rozvoj." /rš/

Povinné informace o energetické kvalitě budovy (ve veřejně přístupných prostorách budov veřejného sektoru)

Údaje na grafickém znázornění mají být nejméně v rozsahu:

typ budovy nebo části budovy (škola, hotel atd.), místní označení budovy, adresa budovy, kód katastrálního území a parcelní číslo budovy nebo parcelní číslo pozemku, pokud ještě parcelní číslo budovy nebylo přiděleno;

zařazení budovy do klasifikační třídy A jako energeticky nejúspornější až po G podle množství celkové roční dodané energie v GJ;

klasifikační třída budovy, kterou je možno dosáhnout při provedení energeticky úsporných a ekonomicky efektivní opatření ke snížení energetické náročnosti budovy;

jméno a příjmení či název obchodní firmy vlastníka nebo provozovatele hodnocené budovy, jeho identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, a adresa;

datum doby platnosti průkazu;

titul, jméno a příjmení osoby, která vypracovala energetický průkaz budovy včetně identifikačního čísla osvědčení o odborné způsobilosti.

Zdroj: MPO ČR