EU mění přístup k energetice

Jde o jeden z nejdůležitějších projektů tohoto roku v Bruselu. Evropská unie by měla snížit svou závislost na omezených zdrojích dovozu plynu a ropy, vytvořit si dostatečné zásoby a odstranit zbývající překážky vytvoření jednotného vnitřního trhu s energiemi. Chce zasáhnout také proti národním monopolům a vytvořit nový nadnárodní regulační orgán. Členské země by také mohly přehodnotit svůj mnohdy odmítavý postoj k jaderné energetice.
To jsou hlavní body budoucí energetické strategie unie, kterou včera v Bruselu představila Evropská komise. Zelená kniha je jen podkladem pro další diskusi a může určit podobu energetické politiky na léta dopředu. Jejím vypracováním totiž Evropská unie udělala první krok k vytvoření společné energetické politiky.
Ta je podle předsedy Evropské komise Josého Barrosa základním předpokladem, pokud chce EU uspět v globalizovaném světě. "Výzvy 21. století vyžadují společnou evropskou odpověď. Nelze jim čelit 25 energetickými minitrhy," řekl včera Barroso.
Evropa musí podle něj čelit společně rostoucím cenám surovin, klesajícím zásobám fosilních paliv i změnám globálního klimatu. Zelená kniha je proto založena na třech pilířích - dlouhodobé udržitelnosti, konkurenceschopnosti a zabezpečení zdrojů.

Nové technologie a úspory
Udržitelnost má být podle návrhu zajištěna jednak investicemi do výzkumu a vývoje obnovitelných zdrojů energie, ale také šetřením. Jen velice opatrně se Barroso pustil na tenký led takzvaného "energetického mixu", tedy zdrojů energie, které budou využívat členské země. Jde o politicky velice ožehavou otázku zejména s ohledem na jadernou energii. Tu zavrhují některé členské země, jako například Rakousko, ale jiné státy v čele s Francií jsou na ní zcela závislé. Plán komise upozornil, že odmítání jádra vystavuje členské země rizikům přílišné závislosti na dováženém plynu. Zároveň vede k růstu emisí CO2. Přesto Barroso včera opakovaně upozorňoval, že Brusel nemá v tomto ohledu členským zemím co rozkazovat. "Využívání jaderné energie je zcela v kompetenci členských zemí, ale v debatě o energetické strategii nemohou být žádná tabu," řekl předseda komise.
Pro zvýšení konkurenceschopnosti je podle Bruselu potřeba dotáhnout do konce plány na vytvoření společného energetického trhu. Tomu brání jednak potíže s infrastrukturou (například přes Pyreneje dosud nevede elektrické vedení a Baltské země označují Brusel za "energetický ostrov") a legislativní opatření některých členských zemí.

V cestě stojí ochranářství
Komise navíc představila svůj plán v době, kdy vytýká několika vládám opatření, jimiž chtějí chránit své národní energetické giganty. Francie například zabránila italské společnosti Enel v převzetí firmy Suez a Španělsko zase brání společnost Endesa před německým gigantem E.ON. Eurokomisař pro energetiku Andris Piebalgs včera odmítl takové kroky jako projevy nacionalismu, které brání vytvoření volného trhu.
Evropa musí podle Barrosa a Piebalgse zabezpečit i své zdroje. Plán vyzývá členské státy, aby povinně vytvořily rezervní zásoby plynu. V Bruselu se hovoří o tom, že by takové zásoby mohly být v objemu dvouměsíčního dovozu do jednotlivých států.
Unie musí podle komise jednak hledat nové zdroje surovin, například v severní Africe nebo oblasti Kaspického moře, i upevnit vazby s Ruskem. Koncepce by měla být projednána na summitu hlav států EU plánovaném na 23. a 24. března. Pokud na ni kývnou jak členské státy, tak Evropský parlament, komise začne návrh přepracovávat do podoby legislativních kroků.


Proč chce EU novou strategii
Evropa naléhavě potřebuje investice do energetiky. Jen náklady na obnovu infrastruktury prý v příštích 20 letech přesáhnou bilión eur.
Evropská závislost na dovozu se stále zvyšuje. Nepodaří-li se zvýšit konkurenceschopnost evropského energetického průmyslu, bude do 20 až 30 let přibližně 70 % evropské spotřeby energií pokryto z dovozu. Dnes je to asi polovina.
Zdroje surovin využívané Evropou jsou příliš omezené. Asi polovina zemního plynu spotřebovaného v EU pochází z pouhých tří zemí - Ruska, Norska a Alžírska. Bude-li současný trend pokračovat, zvýší se v příštích 25 letech podíl dováženého zemního plynu na 80 % evropské spotřeby.
Celosvětová poptávka se neustále zvyšuje. Očekává se, že světová spotřeba energie - a objem emisí CO2 - se do roku 2030 zvýší o zhruba 60 %. Celosvětová spotřeba ropy se od roku 1994 zvýšila o 20 % a podle současných prognóz bude ročně vzrůstat o 1,6 %.
Stále rostou ceny ropy a zemního plynu. Za poslední dva roky se ceny těchto surovin v EU téměř zdvojnásobily. To se promítlo i do cen elektřiny.
Celý svět ohrožuje globální oteplování. Podle Mezivládní komise pro klimatické změny (IPCC) již v důsledku emisí skleníkových plynů stoupla teplota zemského povrchu o 0,6 stupně Celsia. Oteplování bude mít zásadní dopad na ekonomiku a životní prostředí.
Evropa dosud nevytvořila plně konkurenceschopné vnitřní trhy s energiemi. Jen to může podle Evropské komise zajistit občanům EU bezpečné zásobování energiemi a nižší ceny. Brusel tvrdí, že k dosažení tohoto cíle je třeba dobudovat potřebnou infrastrukturu, přijmout účinnou legislativu a zavést celkový regulatorní rámec.