zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Skleníkový plyn má mizet pode dnem moře

14.03.2006
Ovzduší
Skleníkový plyn má mizet pode dnem moře
Země se otepluje, alarmují klimatologové, a může za to hlavně kysličník uhličitý, zplodina z fosilních paliv. Vytváří nad planetou závěs a postupně ji dusí. Ale co kdyby plyn nešel nahoru do atmosféry? Co kdybychom ho pohřbili pod zemský povrch? řekli si vědci a spojili se s průmyslem, který nemá zrovna nálepku "zelený" - s těžařskými firmami.
Myšlenka to není nová. Už léta "skladují" škodlivý plyn pod zemí například British Petroleum v Alžírsku a norská Statoil v Severním moři. V obou případech ale za poměrně skromných podmínek.
Tento týden však právě severská firma oznámila, že s anglo-nizozemskou společností Shell zvažují mnohem větší podnik. Chtějí hnát průmyslové plyny pod mořské dno u norských břehů a investovat do toho až 1,5 miliardy dolarů. Nehodlají samozřejmě jen sbírat ekologické body. Jednak se potýkají s rostoucími cenami za exhalace plynů do ovzduší, ale především - jde o zatím první reálný plán, jak s pomocí kysličníku uhličitého zvednout produkci ropy z podmořských ložisek.
Statoil má zachycovat kysličník z mamutí, 860megawatové elektrárny. Ta by byla postavena ve středním Norsku a jela by na zemní plyn. Odpadkový kysličník se pak povede potrubím na ropné pole Draugen, kde těží Shell, a později i k věžím Statoilu. Šéf norské společnosti Helge Lund uvedl, že ročně skončí pod mořem více než 2 milióny tun kysličníku - zhruba emise z miliónu aut. Zkapalněný plyn vháněný do mořských ložisek by přitom vytlačoval ropu.
Ani to není úplná novinka. V Texasu si tak těžaři pomáhají už desítky let a do "suchozemských" ropných ložisek pumpují zhruba 30 miliónů tun kysličníku ročně.
Na moři je to ovšem dražší a miliardové náklady v minulosti odradily od takových úvah několik firem. Také Statoil se Shellem upozorňují, že se neobejdou bez podstatného příspěvku norské vlády. Ministryně životního prostředí Helen Bjoernyová plán ocenila jako "zářný důkaz, že Norsko je země nakloněná ekologickým technologiím", ale neupřesnila, jakou měrou by se na celé věci podílel stát. Pokud se firmy do roku 2008 definitivně rozhodnou jít do investice, o pár let později se rozjede stavba plynem poháněné elektrárny. Kolem roku 2012 by z ní měl kysličník uhličitý vyrazit na těžební pole Draugen.
Ne všichni ekologové tleskají. Jedni sice ujišťují, že by se tím mohl omezit "skleníkový efekt". Kritici oponují: podobné projekty odčerpávají investice do technologií obnovitelných zdrojů, zachytí jen zlomek globálních emisí a o stamilióny barelů zvýší těžbu ropy. Ani skladování plynu pod mořským dnem prý není zcela bezpečné, i když podle některých odhadů by ze štěrbin v ropných ložiscích nemusel vyplavat dříve než za nějakých 10 000 let.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí