Německá směrnice komplikuje ukládání odpadu na skládky

Jde zpravidla odpady z různých třídění, včetně mechanicko-biologické úpravy (MBÚ), které nelze jinak využít, ale také je nelze uložit v dané zemi do skládky.

Snaha některých německých firem vyvézt tyto odpady ze země souvisí s německou směrnicí o skládkování odpadů(Abfallablage rungsverordnung - AbfAblV) z 20. února 2001, jejíž přechodné období skončilo 31. 5. 2005.

PŘÍSNÁ KRITÉRIA

Počínaje 1. 6. 2005 nesmějí být podle této směrnice v Německu ukládány na skládky odpady, které nesplňují kriteria uvedená v Příloze č. 1 této směrnice. Kritériem je "organický podíl v sušině ukládané hmoty" (Organischer Anteil des Trockenrückstandes der Originalsubstanz). Je určeno parametrem TOC v % a musí být ≤ 3 (u skládek skupiny II nebo ≤ 1 u skládek skupiny I) nebo parametrem ztráta žíháním, která musí být ≤ 3 % u skládek skupiny I nebo ≤ 5% u skládek skupiny II . Uplatnění tohoto kritéria znamená v podstatě zákaz ukládání směsného komunálního odpadu do skládky.

Pro odpady upravené v MBÚ jsou kritéria uvedena v příloze č. 2. V některých bodech se liší od přílohy č. 1. Je zde uvedeno několik parametrů, např. "horní výhřevnost, resp. spalné teplo", který musí být ≤ 6000 kJ/kg. Dalšími parametry pro měření biologické rozložitelnosti sušiny ukládané hmoty jsou prodyšnost (Atmungsaktivitä) t ≤ 5 mg/g³ nebo úroveň tvorby plynu pomocí fermentačního testu (Gärtest).

Požadavkům v přílohách 1. a 2. samozřejmě neodpovídá domovní odpad a v podstatě to znamená zákaz ukládání směsného komunálního odpadu do skládky. Odpad musí být před uložením na skládku upraven (zpracován) - zpravidla termicky ve spalovně odpadů nebo mechanicko-biologicky v zařízení MBÚ. Spalovny odpadů splňují požadované parametry jednoznačně, zařízení MBÚ jsou na tom hůře.

Podle směrnice musí být dodávaný odpad před uložením na skládku na tyto parametry testován. Pravidelný dodavatel tak musí činit 1 x do měsíce. Pokud odpad požadavkům na uložení nevyhoví, musí se najít cesta, jak se ho zbavit.

TLAK NA DOVOZY

Před účinností výše uvedené směrnice se do Německa v roce 2004 dovezlo 6,5 milionu tun odpadů takového druhu, zejména z Holandska, Rakouska a Itálie. Rok před tím to bylo 5 milionů tun. S účinností směrnice o skládkování odpadů tyto dovozy významně klesly a možná, že onen "odpad z Německa" ani z Německa není a přišel odjinud.

Pokud bude v České republice možno odpady libovolně skládkovat a ceny za jejich odstraňování, ať už na skládkách nebo ve spalovnách, budou v porovnání s okolními státy tak nízké, jako jsou dnes, nezbavíme se tlaku na dovozy odpadů. Využívat tohoto faktu jako argumentu proti tomu, abychom v České republice postavili další spalovny, je naprosto scestné a zase je to naprosto překroucené.

Ing. Jiřina Vyštejnová
Envifinance, s. r. o.