Chronické vystavení nízkým dávkám uranu škodí víc, než se dosud předpokládalo

Negativní dopady těžby uranu na horníky jsou dobře známy, do jisté míry byly zmapovány i negativní vlivy uranových dolů na obyvatelstvo v okolí. Tato rizika jsou odvozována od radioaktivních působení uranu a dalších izotopů vzniklých jeho rozpadem, tedy zejména rádia a radonu.

Dosud ale neexistují žádné studie o dlouhodobém toxickém působení uranu na zdraví lidí. Hygienické limity týkající se uranu v pitné vodě a v ovzduší se stanovují na základě krátkodobých výzkumů na pokusných zvířatech.

O možné škodlivosti uranu nejen jako radioaktivní, ale i biologicky toxické látky, se začalo více spekulovat v souvislosti se záhadným “pouštním syndromem” u řady vojáků, kteří bojovali v Perském zálivu. Zde americká armáda poprvé v masivním měřítku začala používat střely plněné uranem - ten vzhledem k vysoké hustotě zvyšuje průraznost munice.

V pátek 17. března zveřejnil renomovaný průmyslový zpravodaj Platts Nuclear News Flashes zprávu o předběžných výsledcích čtyřletého projektu Francouzského institutu pro radiační ochranu a jadernou bezpečnost. Zjišťuje, že dlouhodobé působení malých dávek uranu má škodlivé následky, které se vymykají dosavadním teoriím radiační ochrany. Pokusné krysy vystavené několikaměsíčnímu působení malých množství uranu začaly mít problém s pamětí, trpěly strachem a nervozitou a prodlužovala se u nich doba spánku. Uran také oslaboval účinek některých léčiv.

Institut se v rámci programu Envirhom, na kterém pracují čtyři desítky výzkumníků, snaží zmapovat biologické účinky radioaktivních látek z hlediska jejich chemické toxicity. Zaměřuje se tedy na další vlivy vedle známých radiačních dopadů, jako je třeba vznik rakoviny v důsledku záření.

Vedoucí oddělení radiační ochrany institutu, Patrick Gourmelon, označil dosavadní výsledky za “překvapivé”. Dodal, že pokusy na krysách a měkkýších zatím nelze extrapolovat na primáty.

Ředitel institutu Jacques Repussard však prohlásil, že výzkum potvrzuje klíčový princip radiační ochrany, kterým je bezprahový model: tedy že žádné, ani sebemenší množství radioaktivní látky, není neškodné. Podle něj je to další argument proti některým hypotézám o tom, že malé dávky záření jsou neškodné nebo dokonce působí blahodárně.

V České republice tento argument běžně používá například ing. Věra Křížová, která je autorkou řady oficiálních posudků na jaderná zařízení společnosti ČEZ (mezisklady vyhořelého paliva, jaderné elektrárny a úložiště).

WISE Brno

Chytalky 24, 594 55 Dolni Loucky, Czech Republic

tel./fax 420-604-207305

email: jan.beranek@wisebrno.cz