zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Chronické vystavení nízkým dávkám uranu škodí víc, než se dosud předpokládalo

21.03.2006
Obecné
Chronické vystavení nízkým dávkám uranu škodí víc, než se dosud předpokládalo
Nová francouzská studie ukazuje, že uran je nebezpečný nejen jako radioaktivní látka, ale má i nepředvídané toxiké účinky.

Negativní dopady těžby uranu na horníky jsou dobře známy, do jisté míry byly zmapovány i negativní vlivy uranových dolů na obyvatelstvo v okolí. Tato rizika jsou odvozována od radioaktivních působení uranu a dalších izotopů vzniklých jeho rozpadem, tedy zejména rádia a radonu.

Dosud ale neexistují žádné studie o dlouhodobém toxickém působení uranu na zdraví lidí. Hygienické limity týkající se uranu v pitné vodě a v ovzduší se stanovují na základě krátkodobých výzkumů na pokusných zvířatech.

O možné škodlivosti uranu nejen jako radioaktivní, ale i biologicky toxické látky, se začalo více spekulovat v souvislosti se záhadným “pouštním syndromem” u řady vojáků, kteří bojovali v Perském zálivu. Zde americká armáda poprvé v masivním měřítku začala používat střely plněné uranem - ten vzhledem k vysoké hustotě zvyšuje průraznost munice.

V pátek 17. března zveřejnil renomovaný průmyslový zpravodaj Platts Nuclear News Flashes zprávu o předběžných výsledcích čtyřletého projektu Francouzského institutu pro radiační ochranu a jadernou bezpečnost. Zjišťuje, že dlouhodobé působení malých dávek uranu má škodlivé následky, které se vymykají dosavadním teoriím radiační ochrany. Pokusné krysy vystavené několikaměsíčnímu působení malých množství uranu začaly mít problém s pamětí, trpěly strachem a nervozitou a prodlužovala se u nich doba spánku. Uran také oslaboval účinek některých léčiv.

Institut se v rámci programu Envirhom, na kterém pracují čtyři desítky výzkumníků, snaží zmapovat biologické účinky radioaktivních látek z hlediska jejich chemické toxicity. Zaměřuje se tedy na další vlivy vedle známých radiačních dopadů, jako je třeba vznik rakoviny v důsledku záření.

Vedoucí oddělení radiační ochrany institutu, Patrick Gourmelon, označil dosavadní výsledky za “překvapivé”. Dodal, že pokusy na krysách a měkkýších zatím nelze extrapolovat na primáty.

Ředitel institutu Jacques Repussard však prohlásil, že výzkum potvrzuje klíčový princip radiační ochrany, kterým je bezprahový model: tedy že žádné, ani sebemenší množství radioaktivní látky, není neškodné. Podle něj je to další argument proti některým hypotézám o tom, že malé dávky záření jsou neškodné nebo dokonce působí blahodárně.

V České republice tento argument běžně používá například ing. Věra Křížová, která je autorkou řady oficiálních posudků na jaderná zařízení společnosti ČEZ (mezisklady vyhořelého paliva, jaderné elektrárny a úložiště).

Jan Beránek

WISE Brno
Chytalky 24, 594 55 Dolni Loucky, Czech Republic
tel./fax 420-604-207305
email: jan.beranek@wisebrno.cz
http://www.wisebrno.cz
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
14
11. 2020
14.11.2020 - Seminář, školení
Hradec Králové,
Hotel Tereziánský dvůr
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí