zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Režimy mají klíčová slova

21.03.2006
Obecné
Režimy mají klíčová slova
Klíčová slova, která používají jednotlivé režimy, bývají docela podobná. Tak například ten minulý se zaklínal internacionalizací, i když v reálu často smrděl internací. Ten současný směřuje k internalizaci. Ta totiž globální ekonomice pomůže řešit energetické problémy. O co jde? Řada ekonomických procesů produkuje vedlejší ekonomické náklady, které nejsou k oněm procesům vztaženy, jsou vůči nim externí. Takovému nákladu se říká externalita a proces internalizace znamená, že se ekonomické systémy snaží "náklady nikoho" adresně přiřadit jejich skutečným původcům.
Vzhledem k tomu, že internalizace je proces bytostně kapitalistický, nepřekvapí, že nejdále jsou v Evropě Angličané. Dobrým příkladem budiž osobní automobilová doprava. Ta, jak víme, produkuje dva druhy externalit: zaprvé znečištěné životní prostředí. Kouřící aviatik likviduje vše živé kolem, nicméně není penalizován a jeho chování je zpoplatněno stejně jako jízda hybridním vozidlem se všemi katalyzátory a filtry pevných částic. Druhá externalita spočívá v tom, že uživatel silnice na její stavbu a údržbu přispívá mizivým zlomkem a "gró" nákladů nese státní rozpočet, do kterého přispívá i ortodoxní "greenpeace", který jezdí do práce na kajaku nebo na koni.
Jak již bylo řečeno, na oba problémy našla řešení vláda Velké Británie. Řešení první spočívá ve zpoplatnění exhalátů, které vozidla produkují. U každého auta na trhu je znám údaj o objemu CO2, který na jeden kilometr vyprodukuje, a podle toho je mu vyměřena daň. Pro srovnání uveďme, že luxusní limuzína produkuje asi čtyřikrát více zplodin než malý diesel. Každý má jasnou možnost volby, každý přispívá podle výše škody, kterou na životním prostředí páchá. V našich podmínkách by tak připadala v úvahu výše daně deset tisíc korun ročně z dieselové Fabie.
Krokem, ke kterému se Britové chystají, je zavedení mýta pro osobní automobily. Stav britských silnic po tom doslova volá. Doporučení inženýrů, aby silnice dostala nový povrch každých dvacet let, se totiž v Británii, ale bohužel i u nás, zcela míjí s realitou, která je 65 let!
Pokud se uživatelé silnic nebudou podstatně podílet na nákladech na jejich výstavbu a údržbu, celá rovnice nemá řešení. Tím je naopak zavedení mýta na "osobák" ve výši jedné koruny za jeden ujetý kilometr.
To v našich podmínkách znamená dalších zhruba sedm tisíc ročně pro majitele oné Fabie. Náklaďáky opotřebovávají silnice zhruba dvacetkrát více, jejich sazba by byla dvacet korun na kilometr. Je to hodně? Nebo málo? To je vcelku irelevantní otázka, podstatné je, že je to tolik, kolik to opravdu stojí, a teď to platí někdo jiný, pardon, platíme to my všichni, akorát neadresně a nespravedlivě. Najde se ale i u nás politik, který se nebude bát tuto novinu zvěstovat? Zatímco "Labouristé z Lidového domu" se k podobné akci přes tři prohlášení svých vlád nedokopali, ambiciózní Bursíkovi Zelení mají v programu opatření obě, jak daň z výfukových plynů, tak mýto pro osobáky. Zbývá doufat, že v povolební mlýnici nevyměknou. leaders@economia.cz
Autor, konzultant, je bývalým šéfem Komerční banky
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí