Analytici: Dánský model chtějí zavést v celé unii
Česká republika vychází se smíšeným výsledkem z nejnovější analýzy, jak členské
země Evropské unie plní cíle takzvané lisabonské agendy. Tuto studii včera v
Bruselu předložilo vlivné Centrum pro evropskou reformu (CER) předsedovi
Evropské komise Josému Barrosovi.
Česko podle analýzy patří k nejlepším, co se týče politiky hospodářské soutěže a
ochrany životního prostředí. Naopak na chvost pořadí sedmadvaceti států
(pětadvaceti členů a Rumunska s Bulharskem, které mají do EU vstoupit za rok)
patří v oblastech inovací a podpory malých podniků.
Zpráva CER dělí členské země do dvou skupin - na ty, které jsou v zavádění
reforem "hrdiny", a ty, s nimiž jsou naopak největší potíže. Největší chválu si
vysloužily Dánsko a Švédsko. Severským zemím úspěšně sekunduje také Rakousko.
"Opět se ukázalo, že skandinávské země si vedou nejlépe," uvedlo CER. "Vítězná
dánská kombinace rychlého růstu, vysoké zaměstnanosti a vysoké úrovně sociálního
zabezpečení přitahuje tolik pozornosti, že ekonomové v celé EU nyní debatují,
jak dánský model kopírovat," dodali autoři zprávy. Ti dali Dánům nejlepší známky
v šesti z 12 oblastí lisabonské agendy.
Tyto cíle odsouhlasené v roce 2000 v portugalské metropoli měly původně udělat z
Evropské unie nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomiku na světě.
Ukázalo se ale, že unie svůj záměr nesplní. Loni proto strategii změnila a
zaměřila se na několik konkrétních oblastí reforem, zejména na reformy trhu
práce, důchodů a zdravotnictví, dále na podporu výzkumu a vývoje, a také na
další otvírání vnitřního trhu.
Naopak nejhorší skóre má letos podle analytiků Polsko. To na konci evropského
žebříčku vystřídalo Itálii. Autoři zprávy uvedli, že Polsko na cestě k reformám
zdržel výsledek voleb, z nichž vyšla menšinová vláda. "Populismus nového
pravicového kabinetu znamená, že kontroverzní reformy zřejmě nedostanou
přednost, i kdyby se Polsko vyhnulo předčasným volbám," tvrdí analytici.
Centrum pro evropskou reformu vydává svou studii každý rok. Je jednou z mála,
která sestavuje žebříček členských zemí. To původně zamýšlela dělat i sama
Evropská komise, ale pak se k tomu z politických důvodů neodhodlala. Analytici
přitom tvrdí, že právě takový postup přispívá k urychlení reforem, protože
vystavuje státy, které v nich zaostávají, většímu tlaku.
Studie CER byla zveřejněna krátce předtím, než má být plnění strategie
"hospodářského růstu a zaměstnanosti" jedním ze stěžejních témat summitu EU. Ten
začíná v Bruselu ve čtvrtek.
Česká republika vychází se smíšeným výsledkem z nejnovější analýzy, jak členské země Evropské unie plní cíle takzvané lisabonské agendy. Tuto studii včera v Bruselu předložilo vlivné Centrum pro evropskou reformu (CER) předsedovi Evropské komise Josému Barrosovi.
Česko podle analýzy patří k nejlepším, co se týče politiky hospodářské soutěže a ochrany životního prostředí. Naopak na chvost pořadí sedmadvaceti států (pětadvaceti členů a Rumunska s Bulharskem, které mají do EU vstoupit za rok) patří v oblastech inovací a podpory malých podniků.
Zpráva CER dělí členské země do dvou skupin - na ty, které jsou v zavádění reforem "hrdiny", a ty, s nimiž jsou naopak největší potíže. Největší chválu si vysloužily Dánsko a Švédsko. Severským zemím úspěšně sekunduje také Rakousko.
"Opět se ukázalo, že skandinávské země si vedou nejlépe," uvedlo CER. "Vítězná dánská kombinace rychlého růstu, vysoké zaměstnanosti a vysoké úrovně sociálního zabezpečení přitahuje tolik pozornosti, že ekonomové v celé EU nyní debatují, jak dánský model kopírovat," dodali autoři zprávy. Ti dali Dánům nejlepší známky v šesti z 12 oblastí lisabonské agendy.
Tyto cíle odsouhlasené v roce 2000 v portugalské metropoli měly původně udělat z Evropské unie nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomiku na světě. Ukázalo se ale, že unie svůj záměr nesplní. Loni proto strategii změnila a zaměřila se na několik konkrétních oblastí reforem, zejména na reformy trhu práce, důchodů a zdravotnictví, dále na podporu výzkumu a vývoje, a také na další otvírání vnitřního trhu.
Naopak nejhorší skóre má letos podle analytiků Polsko. To na konci evropského žebříčku vystřídalo Itálii. Autoři zprávy uvedli, že Polsko na cestě k reformám zdržel výsledek voleb, z nichž vyšla menšinová vláda. "Populismus nového pravicového kabinetu znamená, že kontroverzní reformy zřejmě nedostanou přednost, i kdyby se Polsko vyhnulo předčasným volbám," tvrdí analytici.
Centrum pro evropskou reformu vydává svou studii každý rok. Je jednou z mála, která sestavuje žebříček členských zemí. To původně zamýšlela dělat i sama Evropská komise, ale pak se k tomu z politických důvodů neodhodlala. Analytici přitom tvrdí, že právě takový postup přispívá k urychlení reforem, protože vystavuje státy, které v nich zaostávají, většímu tlaku.
Studie CER byla zveřejněna krátce předtím, než má být plnění strategie "hospodářského růstu a zaměstnanosti" jedním ze stěžejních témat summitu EU. Ten začíná v Bruselu ve čtvrtek.
Česko podle analýzy patří k nejlepším, co se týče politiky hospodářské soutěže a ochrany životního prostředí. Naopak na chvost pořadí sedmadvaceti států (pětadvaceti členů a Rumunska s Bulharskem, které mají do EU vstoupit za rok) patří v oblastech inovací a podpory malých podniků.
Zpráva CER dělí členské země do dvou skupin - na ty, které jsou v zavádění reforem "hrdiny", a ty, s nimiž jsou naopak největší potíže. Největší chválu si vysloužily Dánsko a Švédsko. Severským zemím úspěšně sekunduje také Rakousko.
"Opět se ukázalo, že skandinávské země si vedou nejlépe," uvedlo CER. "Vítězná dánská kombinace rychlého růstu, vysoké zaměstnanosti a vysoké úrovně sociálního zabezpečení přitahuje tolik pozornosti, že ekonomové v celé EU nyní debatují, jak dánský model kopírovat," dodali autoři zprávy. Ti dali Dánům nejlepší známky v šesti z 12 oblastí lisabonské agendy.
Tyto cíle odsouhlasené v roce 2000 v portugalské metropoli měly původně udělat z Evropské unie nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomiku na světě. Ukázalo se ale, že unie svůj záměr nesplní. Loni proto strategii změnila a zaměřila se na několik konkrétních oblastí reforem, zejména na reformy trhu práce, důchodů a zdravotnictví, dále na podporu výzkumu a vývoje, a také na další otvírání vnitřního trhu.
Naopak nejhorší skóre má letos podle analytiků Polsko. To na konci evropského žebříčku vystřídalo Itálii. Autoři zprávy uvedli, že Polsko na cestě k reformám zdržel výsledek voleb, z nichž vyšla menšinová vláda. "Populismus nového pravicového kabinetu znamená, že kontroverzní reformy zřejmě nedostanou přednost, i kdyby se Polsko vyhnulo předčasným volbám," tvrdí analytici.
Centrum pro evropskou reformu vydává svou studii každý rok. Je jednou z mála, která sestavuje žebříček členských zemí. To původně zamýšlela dělat i sama Evropská komise, ale pak se k tomu z politických důvodů neodhodlala. Analytici přitom tvrdí, že právě takový postup přispívá k urychlení reforem, protože vystavuje státy, které v nich zaostávají, většímu tlaku.
Studie CER byla zveřejněna krátce předtím, než má být plnění strategie "hospodářského růstu a zaměstnanosti" jedním ze stěžejních témat summitu EU. Ten začíná v Bruselu ve čtvrtek.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích