Čtvrtek, 28. března 2024

Díky spalování biomasy si Žlutice pět let drží nízkou cenu tepla

Díky spalování biomasy si Žlutice pět let drží nízkou cenu tepla

Žlutice (Karlovarsko) -- Díky spalování biomasy se daří městu Žlutice na Karlovarsku držet už pátým rokem přijatelnou cenu tepla pro obyvatele. Necelých 380 korun za gigajoule včetně daně je téměř o 200 korun méně než u kotelen v oblasti, které spalují zemní plyn. Cena tepla z uhlí je pořád mírně nižší, ale až bude zavedena ekologická daň, zdraží se výrazněji uhlí i teplo, řekla ČTK Pavlína Voláková, ředitelka Žlutické teplárenské, a. s., která provozuje největší českou kotelnu výhradně na biomasu.

Zdroj o výkonu osm megawattů bez problémů využívá 70 procent z 2600 obyvatel města. "Stále se nám připojují noví," řekla ředitelka. Podle ní je velmi důležité, aby kotelna s účinností přes 90 procent měla dlouhodobě stabilní odběratele -- ve Žluticích jsou to tři sídliště. Dále je na ni napojena lesnická a základní škola, úřady, fara a 34 domků. Pokud se některý odpojí a přejde na dřevo a uhlí, není to žádná tragédie, dodala.

Teplárna loni i letos vyrobí 35 000 gigajoulů tepla. Ročně zpracuje 5000 tun paliva, z toho 2000 tun slámy a zbytek tvoří dřevní hmota z pil, lesů a od silničářů. Tepelný zdroj má tři kotle o výkonu 1,8 megawattů a jeden 2,5megawattový -- všechny od české firmy Verner. Lze v v nich spalovat veškerou biomasu; nejlepší je štěpka a suchá sláma z libovolného obilí. V kotlích lze spalovat také obilí. "V zahraničí jsem neviděla kotel, který by umožňovat spalovat štěpku, obilí i slámu," řekla ředitelka. Pěstování rychle rostoucích dřevin je podle ní drahé. Šťovíku se zemědělci bojí -- podle nich je to plevel jako bolševník, což není pravda.

S dodavateli slámy, kterým teplárna pronajala balíkovací linku, má více než pětileté smlouvy. Její cena se pohybuje od 1000 do 1100 korun za tunu.

Podle Jiřího Hlávky z Verneru mají kotle na biomasu vyšší účinnost -- od 85 až více než 90 procent, vyšší životnost a nižší spotřebu než uhelné zdroje. Popelnatost paliva je tříprocentní a teplárna ho vrací na pole.

Žlutická teplárenská se sedmi zaměstnanci musí vydělat na nájem, kterým město hradí splátky úvěrů. Prioritou není zisk. "V roce 2001 nám nevěřili. Lidé si stěžovali, že teplo ze slámy je jiné než z uhlí," uvedla ředitelka.

Alternativní zdroj energie nahradil všech pět uhelných kotelen ve městě, čímž vylepšil životní prostředí. Přišel na 104 milionů korun. Čtyřicet procent tvořila dotace z fondu životního prostředí, stejný díl bezúročná půjčka a zbytek dvanáctiletý úvěr. Podle starosty Jaroslava Vojty zůstávají peníze za nákup biomasy v mikroregionu; do roku 2001 je inkasovala Sokolovská uhelná. Cena tepla byla při startu zdroje 308 Kč za gigajoule.

Václav Prokš
Deník veřejné správy

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů