zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Labe se "léčí" po kyanidové havárii

28.03.2006
Voda
Havárie
Labe se  léčí  po kyanidové havárii
V lednu pomáhal Vlastimil Šimůnek, hospodář rybářského svazu v Nymburce, nakládat a odvážet tisíce mrtvých ryb, které se náhle objevily na hladině u nymburského zdymadla.
Tehdy ještě nikdo netušil, co se vlastně na Labi stalo a proč po celé řece plavou ryby s krvavými skvrnami na těle. Dnes stojí hospodář Šimůnek na břehu řeky a ukazuje směrem proti proudu: "Celé koryto řeky je tady úplně "čisté", bez života. Měli jsme tady policejní potápěče a ti nenašli pod vodou vůbec nic," říká smutně.
Mrtvou zónu udělal z tohoto úseku Labe únik smrtelně jedovatého kyanidu z chemičky Lučební závody Draslovka v Kolíně. Ani téměř tři měsíce po havárii, při níž se do řeky dostalo 1600 kilogramů kyanidu, není jasné, kolik ryb vlastně zahynulo a jak dlouho se z havárie bude řeka vzpamatovávat.
Rybáři i odborníci na životní prostředí se jen shodují, že to byla jedna z největších katastrof pro Labe za poslední desítky let. Paradoxně v době, kdy je řeka stále čistší, žijí v ní raci a v létě se v ní lidé koupou.

Havárii způsobil plovák
Všechno začalo někdy kolem 10. ledna, kdy teplota spadla hluboko pod nulu. V nádrži, do níž se napouští toxická voda, zamrzl plovák, který má přítok vody zastavovat. Voda tak z bazénu přetekla do dešťové kanalizace a odtud se dostala do Labe.
Ještě před tím ale měli na nefunkční napouštění nádrže přijít pracovníci továrny - a to se nestalo. Podle Jana Slance, ředitele České inspekce životního prostředí, která případ vyšetřuje, tak za havárií stála nejen náhoda, ale také "obyčejný lidský šlendrián."
Mrtvé ryby se poprvé objevily 12. ledna na jezu v Kolíně, jak otrávená voda postupovala dál, hubila další ryby. Na více než osmdesátikilometrovém úseku z Kolína do Mělníka se na hrázích zachycovaly tisíce uhynulých ryb, které rybářské svazy a radnice nestačily likvidovat.
Ani sami rybáři se dnes nemohou shodnout, jak velké jsou škody. "Trvám na deseti tunách ryb. To je obrovské číslo, ale neznamená, že by v Labi teď žádné nebyly," vysvětluje jednatel středočeské pobočky Českého rybářského svazu Pavel Horáček. Jenže rybáři z Nymburska to vidí jinak. "Já bych se nebál mluvit o 200 tunách ryb, což byly první odhady. Ve vodě se rybí těla pod ledem rychle rozložila, a dnes už nikdo přesný počet nezjistí," tvrdí Šimůnek. A to prý nikdo zatím neví, jak dopadli vzácní raci nebo říční škeble, které se do Labe vrátily.
Kyanid je jed, který sice rychle zabije, z vody ale po čase vyprchá a neusazuje se v tělech živočichů. Ryby se tak mohou jíst, koupání také není nebezpečné. Kdyby se jednalo o jinou chemikálii, například s obsahem rakovinotvorných dioxinů, následky by byly horší, tvrdí ekologové. "Stálo by za důkladnou studii, jaký vliv bude mít havárie na celý ekosystém v Labi," říká Jindřich Petrlík z ekologického sdružení Arnika.

Pokuty přijdou nyní
Draslovka o úniku kyanidu poprvé informovala téměř až po týdnu - pod tíhou argumentů přiznala, že jed pochází z jejího závodu. Chemička pak nabídla rybářům dva milióny korun, což je podle inspekce životního prostředí poprvé, kdy nějaký podnik poskytl dobrovolně peníze na nápravu škod. Vedení firmy tvrdí, že znovu se už něco takového nemůže stát. "Vypouštění odpadních vod jde přes několikerou kontrolu. Také stavíme novou čističku, takže jímky na toxickou vodu úplně zrušíme," vysvětluje výrobní ředitel Jiří Holub.
Přesto se havárií zabývá i policie: vyšetřuje, zda nebyl porušen paragraf o obecném ohrožení. Krajský úřad už také rozhodl o pokutě za to, že chemička o úniku informovala se zpožděním. Její výši zveřejní v nejbližších dnech. Od inspekce životního prostředí pak může za znečištění řeky dostat Draslovka pokutu až 10 miliónů - rozhodne se během dubna. A šéf inspektorů prohlašuje, že bude trvat na co nejpřísnějším trestu.
Draslovka navíc nyní v Kolíně čelí tlaku místních lidí. Ti už zabezpečení podniku nevěří a sepisují petici za ukončení výroby kyanidů.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí