zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Dvacet let poté

30.03.2006
Energie
Dvacet let poté
Evropské komise o energetice šalamounsky nechala otevřená vrátka jádru. Jeho odpůrci se však nevzdávají.

Vrací se svět k jádru doplněnému obnovitelnými zdroji energie, nebo je jaderná energetika slepou uličkou vývoje, navíc ekonomicky neefektivní? Jaderná havárie v Černobylu, jejíž dvacáté výročí se rychle blíží, pozastavila rozvoj jaderné energetiky prakticky až do dnešních dnů. Hrozící nedostatek elektřiny v mnoha zemích však vyvolává nové diskuse a řada států svůj postoj k jaderné energetice přehodnocuje. EU navíc nikdy cestu k rozvoji jaderné energetiky neuzavřela a nedělá to ani v nové Zelené knize.

Ekologické organizace však oponují, že to není tak horké, že jde především o verbální záměry, ale praxe je jiná. Na konferenci uspořádané občanskými sdruženími Calla, Hnutí Duha a nadací Heinricha Bölla zaznělo, že z jádra se ve světě vyrábí jen 6 % elektřiny, pouze v některých zemích je toto procento vyšší. Kdyby prý měly jaderné reaktory v budoucnu nahradit výrobu elektřiny z fosilních zdrojů, musely by se začít stavět tempem tří reaktorů typu EPR ročně.

Ekonomické faktory, které způsobují, že se jaderné elektrárny tak masově nestavějí, prý vyplývají především z finančně velmi náročné výstavby, nákladů kapitálu, provozních nákladů a z dosud neznámých nákladů na likvidaci paliva a v budoucnu celých zařízení. Energetický konzultant Anthony Froggatt je navíc přesvědčen, že jaderná energetika je podporována řadou států z veřejných financí a jako příklad uvádí částky, věnované na výzkum ve srovnání s těmi, které podporují výzkum obnovitelných zdrojů. Státy jádru pomáhají také různými druhy garancí.

ŘADU ARGUMENTŮ PROTI JÁDRU však lze otočit také proti obnovitelným zdrojům včetně výtky, že efektivnost výroby elektřiny spočívá v co nejvyšších prodejních cenách. Na zmíněném semináři byl navíc poněkud zarážející despekt vůči technologiím indického a čínského původu. Celkově lze ovšem říci, že Zelení dnes na protijaderných konferencích méně používají ideologické argumenty a více se zaměřují na ekonomiku. Má to velké plus: o konkrétních příkladech a číslech lze rozumně diskutovat.

K jaderné problematice se v souvislosti s černobylským výročím koná řada akcí. Například příští středu to bude seminář v Akademii věd s názvem 20 let po Černobylu. Mezinárodní komise pro atomovou energii (MAAE) zveřejnila zprávu Dědictví Černobylu - zdravotní, ekologické a sociálně ekonomické dopady, kterou v českém překladu vydala ČSVTS s Českou nukleární společností.

AUTOR: Milena Geussová
Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí