Naftové problémy a česká energetická koncepce

Za poslední desetiletí se světová spotřeba ropy zvýšila o téměř 18 %, v roce 2004 již činila více než 3 767 mil. tun. Ropa je strategickou surovinou mimořádného významu, takže průmysl (český nevyjímaje) musí ve svých rozvojových plánech brát v potaz, zda jí bude dostatek pro budoucí léta a za jakých podmínek.

Podíl různých oblastí na nárůstu spotřeby ropy byl v poslední době značně odlišný - např. spotřeba pětadvacítky EU se v tomto období zvýšila o necelých 8 % a spotřeba USA o 16 %, zatímco asijské a pacifické země v téže době zvýšily svoji spotřebu o téměř 35 % (!) a vzhledem k rozvoji zejména Číny a Indie lze očekávat, že tento trend bude přinejmenším pokračovat. Zvýšená poptávka v souvislosti s nestabilitou v hlavních produkčních oblastech (asi 75 % ověřených světových zásob ropy je v zemích OPEC) má vliv i na výrazný vzestup cen. To samozřejmě ovlivňuje českou energetiku.

ROPA A ZEMNÍ PLYN V ČR

Na rozdíl od zásob uhlí nemáme dostatečné zásoby ropy ani zemního plynu a jsme odkázáni na jejich dovoz - nyní zejména z Ruska a Norska. Přestože vlastní česká produkce ropy v posledních letech díky intenzivnímu průzkumu a ekonomické těžbě značně stoupla, je její celková spotřeba pokrývána hlavně importem. Spotřeba ropy se za poslední desetiletí zvýšila o 3,5 %. I když se domácí těžba v tomto desetiletí více než zdvojnásobila, pokrývala v roce 2004 jen 4,5 % spotřeby a vzhledem k malým a roztříštěným zásobám nelze předpokládat, že tomu bude nadále jinak. Proto je třeba zajišťovat největší část spotřeby stále nákladnějším dovozem: Cena 1 t nafty stoupla od roku 1999 do roku 2005 ze 106 USD na 363 USD, tj. na 342,5 %. Zemní plyn představuje podobný problém jako ropa, jak pokud jde o nároky (jen minimálně pokryté z vlastních zdrojů), tak pokud jde o ceny, které se ostatně přímo odvozují od cen ropy.

KOMPLEXNÍ ENERGETICKÝ SCÉNÁŘ A STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE

Státní energetická koncepce byla vytvářena v roce 2004 na základě scénářů zahrnujících možné směry vývoje energetického hospodářství do roku 2030 v závislosti na variantách tempa růstu HDP a opatřeních státu v oblasti energetiky. Šlo o nalezení rovnováhy mezi poptávkou a nabídkou na trhu s energií při vynaložení minima celkových provozních a investičních nákladů za celé zkoumané období z hlediska ekonomiky jako celku a při respektování omezení kladených na fungování trhu - ekologických, finančních, politických, sociálních atd.

Bylo při tom nutno uvážit i různé složité vztahy, jako vlivy změn cen nositelů energie na objem a strukturu poptávky, vliv změn v produkci jednoho nositele energie na poptávku po jiných nositelích energie, náklady na snížení emisí jednotlivých škodlivin atd.

Z hlediska energetiky byly uvažovány některé klíčové momenty: otázka prodloužení provozu jaderné elektrárny Dukovany, možnost výstavby nových jaderných elektráren, přehodnocení územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí, ceny a dostupnost paliv na světovém trhu, zpřísnění národních limitů na emise skleníkových plynů.

Ze zpracovaných scénářů vyplývá, že bude klesat energetická náročnost tvorby HDP (v letech 2015 až 2020 až na současnou průměrnou úroveň EU), dojde k dalšímu významnému snižování znečišťujících emisí a dovoz energie bude stále více zatěžovat platební bilanci státu. Struktura spotřeby prvotních zdrojů energie se ve všech případech stane diverzifikovanější a zahrne ve vyváženějším mixu domácí i dovážené zdroje, nejvyšší tempo růstu budou mít obnovitelné zdroje energie.

Hlavní zásady korigovaného a schváleného scénáře (tzv. Zelený scénář - U) jsou: racionální přehodnocení územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí, růst energetické efektivnosti, vyšší podpora využívání obnovitelných zdrojů energie a možnost výstavby nových jaderných zdrojů. Jeho výstupy jsou podkladem pro tvorbu státní energetické koncepce, která počítá se snižováním spotřeby kapalných a pevných paliv (vč. hnědého uhlí), s co nejmenším nárůstem spotřeby zemního plynu a naopak s výrazným nárůstem podílu jaderné energie a energie z obnovitelných zdrojů.

V dovozech energie bude na konci období (rok 2030) dominovat jaderné palivo (35 %) následované zemním plynem (34 %), kapalnými palivy (14,5 %) a černým uhlím a koksem (9 %). Plně závislí budeme na dovozu zemního plynu, ropy a jaderného paliva, vysoce závislí (z 55 %) na dovozu černého uhlí. Dovozní energetická náročnost ČR vzroste téměř dvojnásobně.

Energetické hospodářství bude směřovat k vysokému zhodnocení energetických vstupů (energetická náročnost tvorby HDP se sníží z 1,212 na 0,454 MJ/Kč, tj. na 37 %) a k uvedené struktuře spotřeby primárních zdrojů energie a výroby elektřiny. Sníží se také zatěžování životního prostředí. ČR dodrží všechny závazky z mezinárodních smluv v oblasti energetického hospodářství a životního prostředí.