Záplavy v Česku: každá byla jiná

Když před devíti lety řeky zaplavily část Moravy, museli si mnozí z 80 tisíc evakuovaných lidí během pouhých pár hodin sbalit věci a utéct před náhlým přívalem vody.
Dnes mají lidé zpravidla víc času, řeky se rozlévají po krajině pomaleji.
Každá ze záplav - v roce 1997, 2002 a ta letošní - se ale od sebe liší. A to jak rozsahem a velikostí zasaženého území, tak i příčinami vzniku: zatímco v předchozích letech povodně způsobily prudké a vytrvalé deště, letos se ke srážkám přidalo i tání obrovského množství sněhu na všech horách v zemi.
"Jarní oteplení tentokrát přišlo později a rychle. A když začalo pršet, mizející sníh nedokázal srážky zadržet. Teplo a déšť, to je v předjaří nejhorší kombinace," vysvětluje Pavla Řičicová z Českého hydrometeorologického ústavu.
Někteří odborníci jsou přesvědčeni, že povodně budou v příštích letech stále častěji. Například kvůli oteplování země a ztrátě schopnosti půdy zadržovat vodu. "Že tady máme tři povodně v krátké době, to není normální. Nemysleme si, že když jednou přišla stoletá voda, máme na dalších sto let vystaráno. Cyklus si řídí příroda, a ta nám naznačuje, že povodní bude stále víc," tvrdí Ivan Rynda z Centra pro otázky životního prostředí.
Povodně na Moravě a v části východních Čech v roce 1997 byly první po desítkách let.
Předcházely jim tak vydatné deště, že během tří dnů napršelo tolik vody, kolik obvykle spadne v celé zemi za rok. "Obrovská masa vody se řítila krajinou a nebylo možné odhadnout, odkud přijde. Také proto ji často lidé čekali od koryta, a přitom je smetla třeba z polí," říká Rynda Záplavy tehdy zasáhly 536 měst a obcí, zemřelo 50 lidí.
Před čtyřmi roky v srpnu zase náporu množství dešťové vody nestačily české řeky a výsledkem byla nejničivější povodeň v novodobé historii Česka: 17 mrtvých, více než 750 zaplavených obcí, 260 poškozených silnic a mostů.
Nejhorší byla situace v povodí Vltavy a na soutoku Vltavy s Labem. Pětisetletá voda navíc zasáhla i velkou část Prahy, kterou protékalo třikrát více vody než v současné době.
Už nyní je jasné, že letošní povodeň se v některých regionech se svým rozsahem blíží záplavám z minulých let. Podle náměstka Povodí Vltavy Jiřího Friedela letošní povodeň není typická: obvykle při jarních záplavách hladiny řek prudce vzrostou, a pak zase rychle klesají. "Teď je sice rychlý nárůst, ale velmi pozvolný pokles. Objem vody je tak obrovský," říká Friedel.
Od poslední velké vody v roce 2002 se podle Friedela zlepšila i komunikace mezi správci toků, meteorology a obcemi. "Zkušenosti jsme získali jak my, tak povodňové komise. A vliv má i lepší spolupráce s meteorology, kteří mají častější a přesnější předpovědi. To v roce 2002 nebylo," vzpomíná Friedel.
Názory, jaká opatření proti velké vodě Česko v posledních letech udělalo, se různí. Například město Terezín je letos díky novému odvodňovacímu systému v bezpečí, krajští hejtmani a starostové si často stěžují, že slíbená pomoc státu nepřišla. "Například budování suchých poldrů, které umožní rozlití vody v krajině, se podcenilo," souhlasí ekolog Rynda.