zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Mravenec lesní

06.05.2006
Příroda
Mravenec lesní

Rojení mravenců nastává od května. Oplozená samička ztratí křídla a její povinností je založit novou kolonii.

 

Mravenec lesní, Olympus SP-500, čas 1/30 s, clona 6.30, ISO 80, ohn. vzdálenost 63.00

První opravdu pořádný jarní den jsem se byl podívat v lese a obhlédnout jedno mraveniště. Jeho obyvatelé zdánlivě bezcílně pobíhali ve velkém množství kolem, bedlivému pozorovateli ale neuniklo, že směřují k čerstvě pokáceným smrkům, kde ve velkém množství olizují smůlu.

Mravenec lesní 2, Olympus SP-500, čas 1/50 s, clona 6.30, ISO 80, ohn. vzdálenost 63.00, předsádky close-up Marumi

Na prvním snímku jsou vidět kusadla dělnice. Při kousnutí, a to je zajímavé, nevypouští kyselinu mravenčí ústy, ale po prokousnutí kůže bleskurychle k ráně přisune zadeček, kde je umístěna jedová žláza, a pálivý sekret vstříkne do rány.

Mraveniště m. lesního, Olympus SP-500, čas 1/30 s, clona 4.00, ISO 100, ohn. vzdálenost 6.30

Rojení mravenců nastává od května. Oplozená samička ztratí křídla a její povinností je založit novou kolonii. K tomu využívá již založeného mraveniště, nejčastěji mravence otročícího. Předchozí královnu zabije a postupně klade vajíčka. Populace mravence lesního je zpočátku smíšená s mravencem otročícím, postupně ale v kolonii plně převládně. Někdy se nová královna usadí v mraveništi stejného druhu, pak dvě královny mohou existovat vedle sebe.

Státy mravenců a jiného blanokřídlého hmyzu se vyskytují již přes 100 milionů let, ještě starší jsou termití stavby. V normálně velkém mraveništi (jako např. na fotografii) se vyskytuje více než půl milionů jedinců.

 

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí